Změny posledních dnů ve státních firmách a jmenování budoucího vládního zmocněnce pro ICT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly do čela druhého státního IT podniku podněcuje řadu spekulací ohledně budoucnosti dvou podniků zaměřujících se na IT servis svým zřizovatelům – ministerstvům financí a vnitra.
Vladimír Dzurilla byl do funkce ředitele Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) spadající pod ministra vnitra Lubomíra Metnara (nestraník za ANO) uveden ve středu 24. ledna. Zároveň zůstává ředitelem Státní pokladny – Centra sdílených služeb spadající pod Ministerstvo financí ČR, které vede také nominantka hnutí ANO Alena Schillerová. Stal se tak historicky prvním vrcholným manažerem, který řídí dvě státní firmy. V této souvislosti se nejen na zmiňovaných ministerstvech, ale v celém ICT sektoru rojí spekulace, jestli náhodou nebudou oba podniky sloučeny do jednoho „super státního podniku“.
Případné sloučení státních IT firem by dávalo logiku už jen vzhledem k tomu, že taková organizace by byla jednodušší na řízení, než koordinovat několik firem současně. Proti okamžitému slučování, o kterém se v kuloárech začíná pomalu hovořit, však hovoří to, že by ohrozilo chod obou státních institucí. Pakliže se Vladimíru Dzurillovi a jeho týmu podaří nastavit stejné standardy řízení u všech státních ICT podniků, bude případné sloučení snadnější. To je však podle odhadu Ekonomického deníku horizont dvou až tří let, možná až dalšího volebního období.
Už samotné zřízení funkce Zmocněnce vlády pro ICT a digitalizaci , který by měl být přímo podřízen premiérovi a měl by tedy být na úrovni ministrů s pravomocemi je koordinovat a vyžadovat po nich plnění úkolů, odhaluje snahu opravdu dohlédnout nad tím, co se ve státních IT firmách děje. Zmocněnec a jeho tým by měl koordinovat také rozvojovou koncepci všech státních ICT podniků a soustředit nákupy do sektoru ICT na jedno místo.
Podle Štěpána Kabátka z Nejvyššího kontrolního úřadu ČR, bylo ke konci roku 2016 v ČR celkem registrováno 6.686 informačních systémů veřejné správy. Jejich celkové pořizovací náklady byly 134,5 miliardy korun a roční provozní náklady jsou 24,3 miliard. To zhruba odpovídá částce, která je ročně ze státního rozpočtu vynakládána na podporu obnovitelných zdrojů energie. To jsou však jen částky vynakládané na udržení stávajících systémů v chodu. Další miliardy korun jsou vynakládány na pořízení nových systémů a obnovu stávající techniky.
Dosud nad většími zakázkami v tomto odvětví bdí Odbor hlavního architekta Ministerstva vnitra ČR (OHA). Ten schvaluje velké připravované IT projekty nad 30 milionů korun ve státní správě. Důvodem, proč musí být záměry pořídit nové informační systémy zasílány na jedno místo je snaha zabránit duplicitám, ke kterým dříve docházelo a zefektivnit IT systémy využívané státní správou. Například na jaře 2016 se členové OHA ze žádosti o schválení IT projektu dozvěděli, že jedno ministerstvo chce novou spisovou službu a o pár měsíců později se s podobným projektem, modulem pro spisovou službu, přihlásila také podřízená organizace tohoto ministerstva. Úředníci OHA pak druhou žádost zamítli. Jen za rok 2016 bylo podáno více než 100 žádostí na nové ICT systémy, zamítnuty byly pouze dvě. Celková suma schválených projektů se pohybovala okolo 19 miliard.
V loňském roce podle informací Ekonomického deníku úředníci posoudili celkem celkem 357 žádostí v celkové hodnotě 24,8 miliardy Kč. Významné nedostatky byly odhaleny ve 130 případech, což představuje více než 36 %. Finanční odhad těchto nedostatků je 605 milionů korun.
O tom, že se tento systém osvědčil, vypovídá i skutečnost, že se s ním počítá i nadále. „Provozní a investiční rozpočet na sdílené ICT služby bude dovolené čerpat jen proti projektům schváleným OHA a po souhlasu zmocněnce vlády pro IT a digitalizaci. A pro sdílené služby pro veřejnou správu zavedeme náročnější schvalovací proceduru nejen ve stadiu záměru ale i v průběhu projektu a monitoringu provozu,“ píše se v materiálu nastiňujícím budoucnost eGovernmentu v České republice, který má Ekonomický deník k dispozici.29
Z toho vyplývá, že i Odbor hlavního architekta by měl být koordinován Zmocněncem pro ICT. Podle dostupných informací se však neuvažuje o zřízení Ministerstva informatiky ČR, které fungovalo v letech 2003-2007, tedy za vlády ČSSD (Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek a ODS – dvě vlády Mirka Topolánka).
Klíčovým úkolem bude zmapování skutečného současného stavu ICT smluv a zakázek. Všechna ministerstva by měla projít hloubkovým auditem v této oblasti, aby se zjistilo, kolik stát platí, za co a komu. „Stát musí vědět, za co a komu platí a proč, a zda neplatí za totéž dvakrát nebo třikrát. Musí být identifikovány případy technologické závislosti (vendor lock in) a identifikovány smlouvy, kterým končí platnost a blíží se jejich případná obnova,“ uvádí se v programovém prohlášení vlády.
Jiří Reichl
Novým šéfem „vnitráckého“ státního IT podniku NAKIT bude Dzurilla z Centra sdílených služeb
Šéf státního IT podniku NAKIT spadajícího pod vnitro byl odvolán. – 23.1.2017
Státní cloud budou vyvíjet NAKIT a Státní pokladna Jiří Reichl – 27.6.2017
Chovanec upevňuje pozice. Rozšiřuje spolupráci s NAKITem 9.6.2017
Chaos a zmar v NAKITu 7.12.2016
Vnitro přihrává zakázky „svému“ státnímu podniku NAKIT 21.7.2016
MPO čelí bezprecedentní kritice kvůli rozvoji internetu 18.8.2016
Rejzek (ISP Alliance): NAKIT vytváří flagrantní střet zájmů 12.2.2016
Chovanec si prosadil svou: NAKIT bude! 23.12.2015
Český Telecom 2.0 opět na scéně: Vláda v pondělí projedná návrh na založení státního… 13.12.2015
Ministerstva zepsula Chovancův návrh na založení NAKIT 25.9.2015
Strategie pro státní cloud bude nejdříve v roce 2018 19.10.2016
Vnitro představí strategii pro nakládání s daty v cloudu 21.9.2016
Zpoždění v dodávkách a pokuty: Chovancův plán na „nový Telecom“ dostává trhliny 12.3.2016
Chovancův „nový Telecom“: Antimonopolní úřad varuje před porušováním zákona o veřejných zakázkách 18.1.2016
