Nákup i pronájem nemovitostí se v evropských metropolích stává pro běžné obyvatele nedostupným luxusem. Zatímco obyvatelé Lisabonu dají za nájem malého bytu více než 110 procent průměrného platu, v Praze je pořízení nového bydlení vzhledem k příjmům nejhorší z celé Evropské unie.
Obyvatelé Lisabonu s průměrnou mzdou musí utratit více než 110 procent svého příjmu za pronájem typického bytu s jednou ložnicí v centru města. To znamená nejvyšší číslo v Evropě, uvedl poskytovatel dat Numbeo, stejně jako výpočty Deutsche Bank a Financial Times. V Madridu a Barceloně je to 75 procent. Nejedná se o nový fenomén, jsou to příznaky strukturálního selhání, které se formovaly léta.
Portugalsko postavilo v letech 2021 až 2025 o 300 tisíc nemovitostí méně, než by populace země potřebovala. Nedostatek bytů ve Španělsku ve stejném období činil 750 tisíc bytových jednotek, což představuje 3,7 procenta všech domácností. Průměrný nedostatek v eurozóně činil 0,5 procenta. Obě země mají také jeden z nejmenších podílů veřejného bydlení v evropském bloku.
Migrace, turisté a chybějící byty
Příčin je mnoho a vzájemně se posilují. Přistěhovalci způsobili prudký nárůst poptávky. Počet španělských obyvatel narozených v zahraničí od roku 2022 prudce vzrostl, v průměru o 665 tisíc ročně. Portugalsko zaznamenalo příliv nízkopříjmových imigrantů z jižní Asie. Ale také bohatších držitelů zlatých víz, která bylo možné získat koupí nemovitosti až do zpřísnění pravidel v roce 2023.
Zároveň se stavební sektor nikdy plně nevzpamatoval z krize eurozóny. „Ztratili jsme firmy, ztratili jsme pracovníky. A ztratili jsme kapacity ve výstavbě,“ postěžoval si ředitel portugalské asociace developerů a investorů do nemovitostí Manuel Maria Gonçalves.
Dodal, že developeři jsou ochotni stavět, ale rostoucí stavební náklady a nadměrná byrokracie snižují zisky z výstavby domů pro kupce se středními příjmy. Situace na trhu je tlačí „směrem k vyšším segmentům, kde lze tyto náklady stále absorbovat“.
Cestovní ruch situaci zhoršuje. Ve Španělsku i Portugalsku využívání bytů ke krátkodobému pronájmu zmenšuje nabídku dostupnou pro běžné obyvatele. Neziskové organizace tvrdí, že nedostatek bytů nutí lidi spát na pohovkách přátel, pronajímat si jednotlivé pokoje v jednotkách sdílených s více rodinami a snášet stále delší dojíždění za prací.
Vlády nemají recept
„Jak u prodeje, tak u pronájmu se dostáváme do bodu, kdy ceny dosáhly úrovní, které nejsou slučitelné s platy běžných lidí,“ řekl Financial Times Juan José Perucho, výkonný ředitel velké španělské developerské společnosti Ibosa.
Politické důsledky se stupňují. Ve Španělsku je bydlení podle průzkumu veřejného mínění CIS hlavním problémem voličů. Španělský premiér Pedro Sánchez se od svého znovuzvolení v roce 2023 potýká s obrovskými problémy v oblasti bytové politiky. Nedokáže parlamentem protlačit zásadní změny v legislativě. Většinu příslušných pravomocí drží v rukou regionální vlády.
V Praze je draze
Také Česká republika patří mezi země, kde je dostupnost bytů v rámci sedmadvacítky nejnižší. Platí to hlavně pro Prahu. Na nákup nového bytu o 70 metrech čtverečních bylo v prvním čtvrtletí třeba 15,9 roční mzdy. Meziročně to znamenalo o 0,4 roční mzdy více. Oproti třetímu čtvrtletí loňského roku údaj vzrostl o 1,1 roční mzdy. Vyplývá to z CG Indexu zpracovaného developerskou společností Central Group.
Podle indexu ceny nových bytů za posledních deset let vzrostly téměř o 180 procent, zatímco mzdy o zhruba 80 procent. Na pořízení nového bytu v hlavním městě se musí šetřit v současnosti o téměř šest let více než před deseti roky. Poptávka v prvním čtvrtletí zůstávala obdobná jako v posledních dvou letech.
Výkonná ředitelka Central Group Michaela Váňová upozornila, že pořízení vlastního nového bytu v Praze je v současnosti nejméně dostupné ze všech evropských metropolí. Problémem podle ní není primárně výška mezd, ale výrazné zdražení nemovitostí v posledních letech.
Mohlo by vás zajímat
Další miliardy na dostupné bydlení
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) v červnu zopakovala, že na výstavbu dostupného bydlení vyčlení dalších téměř šest miliard korun. Peníze pochází z evropských fondů, z národního rozpočtu budou následně peníze vyčleněny na dofinancování projektů a poradenství. Výzvy by mohly být vypsány koncem letošního roku a začátkem příštího roku by mohl začít příjem žádostí.
Podle vládní zmocněnkyně pro zavádění stavebního zákona Hany Landové má novela stavebního zákona zrychlit výstavbu hlavně tím, že omezí desítky razítek a stanovisek od různých úřadů. „Největší zdržení je obíhání těch zvláštních stanovisek ještě předtím, než stavebník vůbec může jít na stavební úřad,“ vysvětlila Landová na květnové konferenci Právo a stavebnictví pořádané Českou justicí a Ekonomickým deníkem.
Brusel nabízí vlastní sadu nástrojů
Evropská unie začala s problematikou bydlení zacházet jako se záležitostí společného zájmu. Jedná se o významný posun od tradičního respektování národních pravomocí. Komise v prosinci 2025 představila Evropský plán dostupného bydlení, jehož základem je celoevropská platforma pro investice do bydlení v hodnotě 150 miliard eur (3,6 bilionu korun), kterou podporuje Evropská investiční banka.
Evropský parlament tento plán podpořil letos v březnu. První summit EU o bydlení, který se má konat na konci tohoto roku, bude formovat závazné prvky připravovaného právního rámce o dostupném bydlení.
