Rusko provokuje státy NATO čím dál tím více. Vojenský vrtulník Mi-8 ve středu krátce narušil polský vzdušný prostor. Stroj z Kaliningradské oblasti pronikl přibližně 300 metrů do polského území a zůstal tam 42 sekund. Polské stíhačky okamžitě vzlétly. Jen o den dříve Polsko zachytilo ruský průzkumný letoun Il-20 u Baltského moře.
Varšava proto posiluje ochranu hranic s Ukrajinou a žádá další podporu operace Eastern Sentry.
Ruský Mi-8 vletěl do polského vzdušného prostoru
K novému incidentu došlo ve středu 23. září v 11:08 severně od města Braniewo v polském Varmijsko-mazurském vojvodství. Podle polského Operačního velitelství jednotlivých druhů ozbrojených sil (DORSZ) narušil polský vzdušný prostor vrtulník Mi-8 ruských ozbrojených sil.
Stroj letěl z Kaliningradské oblasti. Do polského vzdušného prostoru pronikl maximálně 300 metrů. Podle DORSZ tam zůstal 42 sekund. Polské ozbrojené síly ruský vrtulník sledovaly pomocí radiolokačních systémů.
Polsko zároveň okamžitě vyslalo do vzduchu stíhací letouny. Pozemní síly a prostředky protivzdušné obrany zůstaly v pohotovosti.
„Charakter incidentu ukazuje na to, že Rusko znovu testuje připravenost naší protivzdušné obrany,“ uvedlo polské operační velitelství. Současně připomnělo, že polské systémy protivzdušné obrany nepřetržitě sledují vzdušný prostor a zůstávají v pohotovosti, aby mohly zajistit jeho bezpečnost.
Jen den předtím letěl u Polska ruský Il-20
Incident s vrtulníkem nebyl izolovaná událost. Už v úterý večer informoval polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz o dalším ruském stroji.
Polské stíhačky zachytily ruský průzkumný letoun Il-20 přibližně 40 kilometrů od polského pobřeží. „To nejsou ojedinělé incidenty, ale prvek trvalého tlaku. Polské nebe je pod stálým dohledem a polské ozbrojené síly zůstávají v pohotovosti!“ napsal Kosiniak-Kamysz.
V jiném vyjádření uvedl, že Rusko pravidelně zkouší východní křídlo NATO. „Rusko pravidelně testuje východní křídlo NATO. Dnes znovu nad Baltským mořem. Ruský Il-20 byl zachycen našimi stíhačkami přibližně 40 kilometrů od polského pobřeží,“ uvedl ministr.
Podobné incidenty se opakují
Polsko uvádí několik dalších případů. Na začátku září informoval ministr obrany o zachycení ruského průzkumného letounu Il-20 nad Baltským mořem. Stroj se tehdy nacházel přibližně 40 kilometrů severně od Ustky. V tomto případě podle ministerstva nedošlo k narušení polského vzdušného prostoru.
Na konci srpna musela do akce vzlétnout pohotovostní dvojice polských stíhaček. Ruský průzkumný Il-20 tehdy polské síly zachytily přibližně 30 kilometrů od Łeby. Podle materiálů Polsko jen v srpnu zaznamenalo tři podobné incidenty.
V červenci pak polské stíhačky zachytily mimo jiné dva víceúčelové ruské letouny Su-30. Tyto události polská strana popisuje jako pravidelné provokativní lety v blízkosti polského vzdušného prostoru, při nichž podle ní Rusko nedodržuje nezbytné postupy.
Polsko posiluje ochranu hranice s Ukrajinou
Napětí se netýká pouze vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Polsko současně přijímá opatření na pozemní hranici s Ukrajinou. Podle vicepremiéra Kosiniaka-Kamysze se Rusko pokouší destabilizovat odbavování na hranicích a ničit hraniční přechody mezi Polskem a Ukrajinou.
Varšava proto posiluje protivzdušnou obranu i ochranu samotných hraničních přechodů.
Polský ministr obrany zmínil ruské útoky na hraniční přechody mezi Ukrajinou a Rumunskem, Moldavskem a nově také Polskem. Konkrétně uvedl útok z 13. září, kdy ruské drony v blízkosti přechodu Dorohusk–Jagodzin zasáhly čerpací stanici a lokomotivu.
Kosiniak-Kamysz v této souvislosti prohlásil: „Máme co do činění s pokusem destabilizovat odbavování na hranicích a s pokusem ničit hraniční přechody mezi Polskem a Ukrajinou. Proto jsme přijali společná rozhodnutí týkající se posílení ochrany vzdušného prostoru i samotného odbavování.“
Podle ministra ruská agrese představuje problém nejen pro Ukrajinu. „Ruská federace eskaluje konflikt už nejen s Ukrajinou, ale také se státy NATO,“ řekl. Dodal, že o tom podle něj hovoří informace bezpečnostních služeb i představitelé členských zemí Aliance.
Patrioty už jsou na východě Polska
Polsko v reakci na vývoj posílilo také protivzdušnou obranu. Baterie systému Patriot byly před několika týdny rozmístěny v Lublinském a Mazovském vojvodství. Na Podkarpatsku jsou podle ministra rozmístěny už delší dobu.
K tomu se přidávají pohotovostní dvojice stíhacích letounů. Polsko zároveň jedná o posílení alianční operace Eastern Sentry. Ta vznikla po takzvané „noci dronů“ v září předchozího roku.
Kosiniak-Kamysz zároveň připomněl, že na východním křídle NATO působí česká jednotka s vrtulníky. Slovensko má v nejbližších dnech rozmístit své nové radary. Podle polského ministra se tak připravují další možnosti, jak reagovat na případné narušení vzdušného prostoru.
Pioruny a Patrioty mají být připravené zasáhnout
V případě potřeby mají jednotky protivzdušné a protiraketové obrany zaujmout předem určená postavení. Polská strana uvádí, že půjde zejména o jednotky vybavené raketovými systémy Piorun a komplety Patriot. Hlavně v okolí hraničních přechodů.
Kosiniak-Kamysz řekl, že v případě potřeby tyto jednotky „zaujmou určené pozice s rozkazy ke zničení cizích letadel, která by narušila polský vzdušný prostor“. Současně zůstávají v nepřetržité pohotovosti také dvojice stíhacích letounů.
Šest hraničních přechodů posílila armáda
Bezpečnostní opatření se netýkají jen protivzdušné obrany. Ministr vnitra Marcin Kierwiński uvedl, že na příkaz premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra Kosiniaka-Kamysze Polsko posílilo šest hraničních přechodů na úseku mezi Lublinským a Podkarpatským vojvodstvím. V jejich okolí se objevili také vojáci.
Kierwiński opatření označil za další příklad spolupráce mezi bezpečnostními složkami. „Je to další příklad velmi dobré, synergické spolupráce mezi našimi službami. Nikdy předtím formace podřízené ministerstvu obrany a ministerstvu vnitra nespolupracovaly tak úzce,“ uvedl ministr vnitra.
Polská vláda zároveň už před dvěma lety zařadila hraniční přechody mezi kritickou infrastrukturu. Podle Kierwińského tento krok dává státu výrazně větší možnosti reagovat na incidenty.
Na hranicích má být méně lidí a aut
Polsko mění také samotné postupy na hraničních přechodech. Kierwiński uvedl, že vznikly procedury, jejichž cílem je omezit počet lidí a automobilů, které se současně nacházejí na přechodu.
Důvod je praktický. Pokud by nastala krizová situace, mělo by být možné přechod velmi rychle vyklidit.
„Byly zavedeny postupy, které mají obecně vést k tomu, aby se na přechodu současně nacházelo co nejméně lidí a co nejméně automobilů, aby v případě ohrožení mohl být přechod velmi rychle vyprázdněn,“ vysvětlil Kierwiński.
Dorohusk má mít úkryt pro 650 lidí
Jedním z konkrétních opatření jsou také místa určená k ukrytí lidí. V Dorohusku už byly zřízeny body úkrytu pro 650 osob, které se na přechodu mohou nacházet.
Podobná místa mají vzniknout také na dalších hraničních přechodech. Polsko přitom nechce čekat na dokončení klasických staveb. Podle Kierwińského mají jít o modulární objekty, které lze připravit rychleji.
Lublinský vojvoda už podle ministra vydal příslušné pokyny. Vznik těchto míst je podle něj otázkou několika nejbližších týdnů.
O konkrétních lokalitách rozhodují různé úrovně veřejné správy. Podle podkladů se na jejich určování podílejí místní, vojvodské i centrální úřady.
Polsko zároveň připravuje další změnu. „Dnes jsme také hovořili o tom, aby se v citlivých situacích například celní kontrola přesunula hlouběji do vnitrozemí. Taková řešení připravujeme,“ řekl Kierwiński.
Polsko se připravuje i na případnou evakuaci z Pobaltí
Na tiskové konferenci padla také otázka, jak by Polsko reagovalo na případnou potřebu evakuovat civilní obyvatelstvo v případě útoku na pobaltské státy. Kosiniak-Kamysz uvedl, že Polsko by v takové situaci požádalo o aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy a poskytlo by pomoc civilnímu obyvatelstvu.
Ministr přitom odkázal na zkušenost Polska s příchodem uprchlíků z napadené Ukrajiny. „Máme to dobře nacvičené,“ řekl v souvislosti s předchozí zkušeností.
Současně zdůraznil, že pomoc civilistům podle něj není pouze právní otázkou. „Má to nejen právní rozměr, ale je to také míra naší slušnosti,“ uvedl.
