Brňané mají od roku 2032 získávat teplo z jaderné elektrárny Dukovany. Podle propočtů tepláren by mělo být až o 15 procent levnější než vytápění plynem nebo tepelným čerpadlem. Výstavba horkovodu začne v roce 2028, přípravy už běží naplno. Projekt může být zároveň příkladem pro další evropská města. „Ještě před pár lety nebylo vůbec jasné, že slovo jádro nebude slovem zakázaným,“ uvedl na debatě v Evropském parlamentu europoslanec Ondřej Knotek (ANO).
Zástupci Tepláren Brno představili vývoj projektu europoslancům v Bruselu. „Nečekejte od toho, že Evropský parlament nebo Evropská komise něco zjednoduší,“ prohlásil europoslanec Ondřej Krutílek (ODS). Přestože Evropská unie podporuje odklon od zemního plynu, připravovaný balíček pro energetické sítě se soustředí především na elektřinu a horkovody opomíjí. Krutílek proto chce využít další legislativní návrh, který má Evropská komise představit příští rok.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) upozornil, že v řadě evropských zemí politici možnosti dálkového vytápění příliš neznají. Český projekt podle něj může ukázat, jak využívat teplo z jaderných elektráren k vytápění domácností a současně snižovat závislost na zemním plynu.

Na kulatém stole v Evropském parlamentu představily Teplárny Brno pokrok v přípravě stavby. Projekt za přibližně 20,8 miliardy korun už má schválenou dotaci, připravují se stavební zakázky a pokračují jednání s bankami.
Mohlo by vás zajímat
Hlavní výhodou bude stabilita ceny
Finanční ředitel Tepláren Brno Přemysl Měchura představil propočty, podle kterých by teplo z Dukovan mělo vycházet levněji než vytápění plynovou kotelnou nebo tepelným čerpadlem. „Předpokládáme, že s horkovodem z Dukovan by mohla být cena tepla až o 15 procent nižší,“ uvedl.
Srovnání se týká alternativních způsobů vytápění, nikoli současných účtů všech brněnských domácností. Výsledná cena bude záviset na skutečných nákladech projektu, splácení úvěrů i množství odebraného tepla. Měchura zdůraznil, že konkurenceschopná cena byla od začátku jednou ze základních podmínek investice.
Podle finančního ředitele bude hlavní výhodou menší závislost na výkyvech cen energetických komodit. Zatímco u plynových kotelen nebo tepelných čerpadel mohou náklady výrazně kolísat, cena tepla z Dukovan bude mít stabilnější strukturu. Měchura vysvětlil, že ani padesátiprocentní změna ceny elektřiny by se podle propočtů neměla do konečné ceny tepla promítnout více než v řádu nižších jednotek procent. Část platby za jaderné teplo totiž tvoří stálá složka a pouze část závisí na ceně elektrické energie.
Horkovod má měřit 95 kilometrů
Technické parametry projektu představil ředitel strategických projektů Tepláren Brno Jiří Šamánek. Přivaděč z Dukovan bude měřit přibližně 42 kilometrů, dalších 53 kilometrů nových rozvodů vznikne v Brně. Hlavní potrubí bude mít dimenzi DN 800 a jeho kapacita umožní přepravovat až 350 megawattů tepelného výkonu. Pro první fázi se přitom počítá s výkonem přibližně 200 megawattů.
Šamánek vysvětlil, že větší dimenze potrubí vytváří rezervu pro budoucí rozvoj města a připojování dalších odběratelů. Na hranici Brna se hlavní trasa rozdělí na dvě větve, které budou rozvádět teplo do jednotlivých částí města. Teplárny při jejich plánování zohledňují také nové developerské projekty a očekávanou výstavbu podle územního plánu.
Příprava stavby je rozdělena do několika etap. U venkovního přivaděče už projektanti pracují na zadávací dokumentaci pro výběr zhotovitelů. Ve městě se dokončuje trasování potrubí a řeší se jeho umístění mezi stávajícími inženýrskými sítěmi. Součástí stavby budou také přečerpávací stanice a tunelové úseky. Výběrová řízení na stavební firmy mají začít v roce 2027.

Stavba začne v roce 2028
Generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon popsal, jak chce společnost výstavbu organizovat. Venkovní přivaděč rozdělí na přibližně sedmikilometrové úseky, aby na nich mohlo pracovat více dodavatelů současně. Takový postup má umožnit dodržet harmonogram dokončení v roce 2032.
Zatímco mimo město povede většina potrubí otevřeným terénem, v Brně bude nutné koordinovat práce s dopravou a dalšími stavbami. „Část mimo Brno bude poměrně jednoduchá, nebude tam příliš omezení. Ve městě to bude náročnější,“ upozornil Fajmon. Obyvatele tak čekají výkopy, krátkodobá dopravní omezení i dočasné změny v parkování.
Teplárny už mají s podobnými zásahy zkušenosti. Od roku 2010 postupně přestavovaly staré parní rozvody na horkovodní soustavu a vyměnily přibližně 90 kilometrů potrubí. Při pracích zajišťovaly také náhradní parkování a koordinovaly uzavírky s městem.
Projekt za 20,8 miliardy má schválenou dotaci

Teplárny Brno vyčíslily svou část investice na 17,8 miliardy korun. Další přibližně tři miliardy korun investuje společnost ČEZ do technologií na straně jaderné elektrárny. Přibližně polovina nákladů tepláren připadá na přivaděč z Dukovan, zbývající prostředky půjdou na nové rozvody ve městě a úpravy stávajících technologií.
Významným krokem bylo získání podpory z Modernizačního fondu. Evropská komise v dubnu 2025 potvrdila, že projekt lze dotačně podpořit. V září téhož roku následovalo rozhodnutí o přidělení 10,6 miliardy korun. Teplárny musely splnit přísné podmínky včetně posouzení takzvané finanční mezery. První čerpání dotace společnost očekává ve čtvrtém čtvrtletí roku 2027.
Zbývající financování zajistí především bankovní úvěry a vlastní zdroje společnosti. Teplárny jednají se sedmi bankami včetně Evropské investiční banky. Podle Měchury už oslovené komerční banky předložily nabídky, jednání s Evropskou investiční bankou pokračují. Úvěrové smlouvy chce společnost uzavřít v první polovině roku 2027. Předpokládá se dlouhodobé financování se splatností přibližně 20 až 25 let.

Počítá se s rozvojem Dukovan
Předseda představenstva Tepláren Brno Jiří Herman připomněl, že společnost představovala záměr českým europoslancům už před dvěma lety. Tehdy se řešily především podmínky financování a možnosti evropské podpory. Nyní už má projekt rozhodnutí o přidělení dotace a pokračuje příprava konkrétních stavebních zakázek.
Fajmon během prezentace vysvětlil také organizační změny, které si investice vyžádala. Od října 2026 funguje samostatná společnost Teplárny Brno Distribuce, která odděluje distribuci tepla od jeho výroby. Právě toto rozdělení patřilo mezi podmínky nastavení projektu a jeho financování.
Teplárny zároveň řeší, jak se po spuštění horkovodu změní provoz současných zdrojů. Část plynových zařízení zůstane k dispozici jako záloha, další zdroje budou postupně přizpůsobovány novému systému. Při debatě zaznělo také to, že projekt počítá s budoucím rozvojem Dukovan, včetně možnosti využití tepla z nového jaderného bloku.

Krutílek chce český projekt ukazovat Evropě
Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) ocenil, že Česko dokáže připravovat konkrétní energetické investice a nezůstává pouze u plánů. Připomněl předchozí bruselské setkání věnované dálkovému vytápění, na kterém Teplárny Brno představily svůj záměr zahraničním účastníkům. „Všem spadla brada, protože všichni věděli, že my to myslíme vážně, my o tom jenom nemluvíme,“ popsal jejich reakci.
Dukovanský horkovod by podle něj neměl být vnímán pouze jako projekt pro Brno. Podobné řešení lze využít také v dalších evropských městech nebo průmyslových areálech. Krutílek proto vyzval k širšímu představování českých zkušeností v Evropském parlamentu i mimo něj. Využití jaderného tepla podle něj může být jednou z cest, jak evropské země splní své energetické a klimatické cíle.
Povolení staveb se stále nezjednodušuje
Přestože český projekt ocenil, vůči evropským institucím byl Krutílek výrazně kritičtější. Na otázku, zda Evropská komise a Evropský parlament dokážou přípravu podobných staveb zjednodušit, odpověděl skepticky. „Nečekejte od toho, že Evropský parlament nebo Evropská komise něco zjednoduší,“ uvedl.
Zmínil zejména připravovaný evropský balíček pro energetické sítě známý jako Grids Package. Ten se soustředí především na elektrizační soustavu a propojování jednotlivých států. Infrastruktura pro dálkové vytápění do jeho hlavního záběru nespadá. „Věnujeme se hlavně tomu, kdo má o čem rozhodovat, nikoli tomu, jestli skutečně budeme zjednodušovat povolovací proces,“ kritizoval Krutílek dosavadní jednání.
Další příležitost vidí v návrhu Evropské komise, který má přijít ve třetím čtvrtletí roku 2027 a zaměřit se na rychlejší povolování také u jiných druhů energetické infrastruktury. Právě tam chce prosazovat změny, které by přípravu projektů podobných dukovanskému horkovodu usnadnily. Krutílek zároveň ocenil, že se na podpoře této konkrétní investice dokážou shodnout čeští europoslanci z různých politických skupin.

Knotek: Jádro už není v Bruselu zakázané slovo
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO), který nad debatou převzal záštitu, připomněl proměnu postoje evropských institucí k jaderné energetice. Podle něj je nyní důležité prosazovat nejen využití jaderných elektráren k výrobě elektřiny, ale také jejich zapojení do zásobování měst teplem.
Knotek upozornil, že v některých západoevropských zemích není dálkové vytápění běžnou součástí energetické infrastruktury. Tamní politici proto podle něj často nemají dostatečnou představu o tom, jak podobné soustavy fungují. Český projekt může pomoci ukázat, že teplo z jaderné elektrárny představuje praktické řešení pro města, která chtějí omezit spotřebu zemního plynu.
Vedle snižování emisí jde podle Knotka také o účinnější využívání energie. Část tepla vznikajícího při provozu elektrárny lze dodávat domácnostem nebo průmyslu. V debatě připomněl také rozdílné postoje evropských států k jádru. Zatímco v některých zemích jeho podpora roste, jinde zůstává politicky citlivým tématem. Fungující projekty mohou podle něj změnit pohled na jadernou energetiku i tam, kde dosud převládá nedůvěra.
České Budějovice už teplo z jádra mají
V Česku už podobný systém funguje. Od roku 2023 dodává horkovod z jaderné elektrárny Temelín teplo do Českých Budějovic. Europoslanec Tomáš Kubín (ANO), který dlouhodobě působil v orgánech českobudějovické teplárny, připomněl, že první jednání o projektu zažil už v roce 2003. Od prvních úvah do spuštění horkovodu tak uplynulo přibližně dvacet let.

Samotná výstavba začala v roce 2019. Následovaly komplikace se zhotovitelem, zdržení i růst nákladů. Po uvedení do provozu se však podle Kubína podařilo stabilizovat cenu tepla. Ta se v počáteční fázi ještě zvýšila, následně se ale další zdražování zastavilo. Právě cenovou stabilitu označil Kubín za jeden z hlavních přínosů temelínského horkovodu.
Kubín zdůraznil, že zkušenost Českých Budějovic je pro další české i evropské projekty důležitá především tím, že systém už několik let skutečně funguje. „Nejlepší je, když můžete říct: Nemám co bych dodal, protože to prostě funguje,“ uvedl. Připomněl také, že při přípravě podobných staveb je nutné počítat s dostatečnou časovou rezervou a komunikovat s obcemi, jejichž územím potrubí prochází.
V diskusi se europoslanec Knotek zajímal také o to, jak Teplárny Brno po spuštění horkovodu naloží se současnými plynovými zdroji. Vedení společnosti vysvětlilo, že některá zařízení zůstanou v provozní pohotovosti jako záloha. Jiná se budou využívat především při poskytování služeb elektrizační soustavě. Horkovod tak nebude znamenat okamžité odstavení všech dosavadních zdrojů.
