Stavby bytů v Česku povolují tak dlouho, že projekty během řízení zastarávají a bydlení dál zdražuje. Na konferenci Právo a stavebnictví pořádané Českou justicí a Ekonomickým deníkem to řekla vládní zmocněnkyně pro zavádění stavebního zákona Hana Landová. Novela stavebního zákona má podle ní zrychlit výstavbu hlavně tím, že omezí desítky razítek a stanovisek od různých úřadů. „Největší zdržení je obíhání těch zvláštních stanovisek ještě předtím, než stavebník vůbec může jít na stavební úřad,“ vysvětlila Landová.
Novela stavebního zákona má zásadně změnit způsob povolování staveb v Česku. „Staví se málo, povoluje se málo, máme krizi bydlení a dostupnost bydlení se zhoršuje,“ řekla vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona Hana Landová v úvodu konference. Zároveň dodala, že novela nemá za primární cíl zlepšit dostupnost bydlení. Změny jsou ale předpokladem k tomu, aby takový změna mohla v budoucnu vůbec nastat.
Vláda chce sloučit řadu stanovisek a razítek do jednoho řízení, aby stavebníci nemuseli obíhat desítky úřadů zvlášť. Délka získání povolení je nyní v mnoha případech alarmující. „Jednu stavbu jsme povolovali sedmnáct let,“ nastínil problémy předseda představenstva developerské společnosti Trigema Marcel Soural. Některé projekty pak zastarávají ještě před začátkem samotné výstavby. Změní se jak technologie, tak poptávka trhu. Nově se mají projekty posuzovat podle pravidel platných v době podání žádosti, aby dokumentace během dlouhých řízení nezastarávala.
Velký problém? Územní plán
Další příklad současného špatného fungování povolováníé staveb zmínila vládní zmocněnkyně Landová. Popsala případ projektu v Praze, který narazil kvůli tomu, že starý územní plán neznal pojem komunitní místnost. Přestože šlo o bytový dům v lokalitě určené pro bydlení, projekt se kvůli tomu dostal do problémů a musela se řešit změna územního plánu. A to je obrovský problém. „V Praze je to otázka deseti i více let,“ upozornila Landová.
Podle prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenky Klapalové dnes pomalé povolování dopadá nejen na bydlení, ale i kanceláře nebo další segmenty realitního trhu. Upozornila, že problémem není jen samotná délka řízení, ale hlavně jeho nepředvídatelnost. „Málo který projekt může vznikat pouze z vlastních zdrojů. Developer potřebuje financování a všechna ta zdržení celý projekt prodražují,“ upozornila.
Veřejný zájem na bydlení
Silnou debatu vyvolala i otázka veřejného zájmu na bydlení. Typickým příkladem poměřování veřejných zájmů může být situace, kdy chce developer postavit bytový dům v prolukách ve městě, tedy na prázdném pozemku mezi existující zástavbou. Na jedné straně stojí zájem na novém bydlení, protože ve městech chybí byty a jejich nedostatek zvyšuje ceny. Na druhé straně ale může být například ochrana zeleně, několika vzrostlých stromů, krajinného rázu nebo námitky památkářů. Dosud stavebníci tahali z kratší konec provazu. Zatímco ochrana zeleně byla ve veřejném zájmu, bytová výstavba nikoliv. Právě to má nyní novela změnit.
Počítá totiž s tím, že velké bytové projekty nad 10 tisíc metrů čtverečních získají zvláštní status a jejich povolování by mělo být jednodušší. Proti sobě tak nově budou stát dva veřejné zájmy. „Je zde veřejný zájem na bydlení. Bude potřeba ho porovnávat s jinými veřejnými zájmy, například s ochranou životního prostředí a ochranou památek,“ uvedl partner advokátní kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus. Díky tomu by měla městská výstavba získávat povolení snáz než dnes, pokud výrazně nezasahuje do chráněných území.
Součástí změn je také vznik centrální stavební správy, kdy stavební úředníci přejdou pod stát místo obcí. Novela zároveň omezuje některá odvolání, část sporů se tak může přesouvat přímo ke správním soudům. Změny se dotknou i územního plánování, kde mají obce získat větší možnosti pružně upravovat své plány. Novela by mohla začít platit už v létě, nyní je před druhým čtením v Poslanecké sněmovně.
Mohlo by vás zajímat
Šimka: Soudy jsou připravené
Velká část debaty se točila kolem toho, že některé stavby nově nebudou mít klasické odvolání u stavebních úřadů a spory se mohou přesouvat přímo ke správním soudům. Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka ale odmítl obavy, že by soudnictví novela zahltila. „Správní soudnictví je ve velmi dobré kondici a rozhoduje relativně rychle,“ řekl.
Připustil ale, že k soudům může nově chodit více „nedotažených“ rozhodnutí. Podle něj proto budou muset úřady zavést důkladnější vnitřní kontrolu. „Ve chvíli, kdy vím, že vydávám jednoinstanční rozhodnutí, musím si dát zatraceně pozor,“ varoval. Novela zároveň umožňuje, aby soud ve výjimečných případech stavební povolení vydal sám. Podle Šimky ale nepůjde o běžnou praxi.
Zda novela skutečně přinese stavební boom, si ale podle řečníků ukáže až praxe. Na konferenci převládal názor, že bez změn už současný systém dál fungovat nemůže. Řečníci se shodovali, že novela může výrazně pomoci hlavně se zrychlením a větší předvídatelností povolování. Současně ale upozorňovali, že úspěch bude záviset na tom, zda stát zvládne vybudovat funkční centrální stavební správu, obsadit úřady lidmi a zabránit tomu, aby se část problémů jen přesunula od úředníků k soudům.
