Prezident Petr Pavel uctil památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V Lánech u příležitosti 89. výročí jeho úmrtí hovořil mimo jiné o tom, že Masaryk je příkladem toho, proč pragmatickou a hodnotovou politiku nemáme oddělovat. Reagoval tak na starší slova premiéra Andreje Babiše (ANO) o pragmatické zahraniční politice.
Prezident se zúčastnil pietního aktu k uctění památky prvního československého prezidenta. Podle Pavla lze dělat pragmatickou i hodnotovou politiku, přičemž jedno bez druhého není možné. Jako příklad uvedl právě Masaryka.
Premiér Andrej Babiš (ANO) letos v dubnu uvedl, že jeho kabinet chce dělat pragmatickou zahraniční politiku, ne hodnotovou. „Pro naše firmy, aby dělaly byznys, ne tu hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla, jenom poškodila naše firmy,“ řekl tehdy předseda vlády.
Pavel odmítá opuštění hodnotové politiky
„My dnes slýcháme debaty na téma, jestli politika má být hodnotová nebo pragmatická. Někteří říkají, že je potřeba opustit idealistickou havlovskou hodnotovou politiku a začít dělat politiku čistě pragmatickou. Já myslím, že právě Masaryk je příkladem toho, že jedno bez druhého není možné,“ uvedl v pondělí prezident Pavel. Masaryk podle něj dělal politiku, která byla pragmatická, a to jak zahraniční, tak domácí, ale byla založena na jasných hodnotách. „A takže i to je to, co bychom si asi měli připomínat,“ doplnil.
Masaryka označil za osobnost, která měla bezesporu největší roli ve vzniku a formování samostatného Československa. „O tom asi není pochyb. To taky z něho tak trochu udělalo symbol naší státnosti při opomenutí, že to byl člověk a politik z masa a kostí a že bychom si možná občas měli připomenout i konkrétně myšlenky, které hlásal, například jak smýšlel o vlastenectví, protože mnoho lidí si to dnes vykládá úplně jinak,“ dodal Pavel.
Vlastenectví jako láska k národu
Pavel například loni v Lánech před otevřením obálky s možnými Masarykovými posledními slovy připomněl Masarykova slova, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním.
K lánskému hrobu Masarykovy rodiny přišla v pondělí i řada dalších představitelů státních institucí. Byli mezi nimi předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ale také představitelé legionářů, sokolů a dalších organizací.
Zakladatel Československé republiky Masaryk se narodil 7. března 1850 v Čejkovicích u Hodonína a zemřel 14. září 1937 v Lánech. Jeho pohřeb byl velkou manifestací jednoty národa, tehdy ohrožovaného sílícím nacismem. Je vnímaný jako symbol demokracie, humanity a mravnosti. Pozici hlavy státu zastával 17 let, abdikoval v prosinci 1935.
