Přijetí eura, výstavba větrných elektráren, ale i podpora zavedení emisních povolenek na uhlí a plyn spálený v domácích kotlích. Tyto příklady ukazují, že se Česká pirátská strana nebojí kontroverzních témat, která se mnoha lidem nebudou líbit. V jiných bodech se Hospodářská strategie Pirátů naopak moc neliší od podobných dokumentů, a to včetně strategie představené na začátku roku vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO).
Pirátský plán obsahuje řadu „evergreenů“, které nemohou chybět snad v žádné vizi budoucnosti České republiky. Ať už jde o rozhýbání bytové výstavby, vysokou prioritu pro vzdělání včetně rekvalifikačních programů, podporu start-upů, přechod od montoven k výrobě s vysokou přidanou hodnotou či digitalizaci státní správy. Pojďme se zaměřit na návrhy, které nejspíš narazí na silný odpor.
Chceme přijmout euro
Piráti se zcela otevřeně hlásí k přijetí eura, které však podle posledních průzkumů podporuje jen okolo 25 procent Čechů. „Přijetí eura odstraní zbytečné náklady pro domácnosti, firmy i stát a zajistí Čechům rovné podmínky se sousedy, kteří euro mají. Euro je i politický projekt. Znamená silnější hlas u stolu, kde se v Bruselu rozhoduje,“ tvrdí autoři Hospodářské strategie.
Jako podpůrné argumenty pro přijetí eura Piráti uvádějí dobře srozumitelná fakta. Třeba vyšší úroky z hypoték. Pokud platí Čech oproti Slovákovi o jeden a čtvrt procentního bodu vyšší úrok, zaplatí během 30 let za pětimilionový hypoteční úvěr o 1,24 milionu korun navíc. Upozorňují také na skryté náklady, které se projeví při platbě kartou v zemích eurozóny. Poplatek za konverzi měny se běžně pohybuje okolo tří procent z hodnoty nákupu.
Více větrníků a dražší plyn
Piráti se ve své strategii otevřeně hlásí k podpoře obnovitelných zdrojů energie. Chtějí dosáhnout tempa výstavby alespoň 1000 megawattů (MW) výkonu fotovoltaiky, 200 MW větrných elektráren a 2 gigawatthodin kapacity bateriových úložišť ročně. Zatímco první a poslední číslo zřejmě nikoho nevyděsí, to prostřední by mohlo.
Větrné elektrárny jsou totiž stále více terčem kritiky, kterou přiživují dezinformátoři a populističtí politici. I vlivem jejich působení dopadá stále více obecních referend v neprospěch stavby větrníků.
Neméně citlivým tématem jsou v Česku emisní povolenky na vytápění fosilními palivy, která mají od ledna 2028 dopadnout i na domácnosti. Piráti se otevřeně hlásí k jejich zavedení a vysvětlují proč. Chtějí totiž zmenšit poměr mezi cenou elektřiny a zemního plynu tak, aby se více vyplatilo ekologické vytápění tepelnými čerpadly oproti plynovým kotlům. „Každý nový plynový kotel přitom za svůj život protopí statisíce korun za dovezené palivo z ciziny,“ dodávají autoři strategie.
Motivovat města k výstavbě
V obsáhlé kapitole věnované (ne)dostupnosti bydlení zaujme návrh na finanční motivaci obcí k podpoře výstavby. Piráti chtějí změnit rozpočtové určení daní tak, aby obce získaly přímý podíl na výnosu DPH ze stavebních prací ve výši 3000 až 8000 korun za metr čtvereční plochy. „Prostředky budou účelově vázány na infrastrukturu (školy, doprava, sítě), čímž se obce promění z odpůrců výstavby v její promotéry,“ tvrdí strategie Pirátů.
Lze si jen těžko představit, že by podobný návrh prošel přes ministerstvo financí, spravující už tak silně deficitní státní rozpočet. Totéž platí pro návrh obnovit dotační a úvěrové programy na výstavbu obecních bytů a podporu neziskových bytových družstev. Problematický se zdá také návrh zřídit garanční fond, který by soukromým majitelům bytů zaručil úhradu nájemného a škod způsobených nájemníky.
Co obsahuje v úvodu zmíněná Hospodářská strategie vicepremiéra Havlíčka? Její shrnutí přinesl Ekonomický deník v lednu ve zprávě Dostupné bydlení i energie. 10 bodů Havlíčkova plánu, který má změnit Česko.
