Do supermarketů po celém Rakousku mířily tisíce lahví, které nikdy neměly nárok na zálohu. Přesto je automaty přijímaly a vydávaly za ně poukázky. Za podvodem měla stát skupina Rumunů, která si dokonce pronajala skladovou halu a organizovala rozvoz falešných obalů. Policii nakonec přivedl na stopu muž, který chtěl získané poukázky proměnit v hotovost.
Šest set tisíc falešných lahví. Takový rozsah měl podle rakouských vyšetřovatelů podvod, který zasáhl zálohový systém v Rakousku. Podezřelí měli od konce ledna do poloviny března 2026 vozit padělané obaly do supermarketů napříč zemí. Zálohomaty je přijímaly jako běžné vratné lahve a vydávaly za ně zálohové poukázky.
Za operací měla stát nejméně sedmičlenná skupina rumunských občanů ve věku od 29 do 41 let. Podle deníku Heute dosáhla škoda přibližně 150 tisíc eur (3,6 milionu korun). Policie postupně vypátrala šest dalších podezřelých vedle muže, kterého zadržela jako prvního. Dva další Rumuny zatkla na konci října v jejich vlasti. Po třech mužích stále pátrá.
Případ přitom nestojí jen na množství falešných lahví. Vyšetřovatelé odhalili také zázemí, které mělo skupině umožnit distribuovat padělky do velkého počtu obchodů. A samotný trik? Ten podle informací Heute využíval vlastnost čárových kódů, kterou zákazníci při běžném vracení obalů nemají důvod řešit.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodující nebyla lahev, ale její čárový kód
Jak mohli podvodníci přesvědčit zálohovače, aby přijímali obaly, které do systému vůbec nepatřily? Odpověď se skrývá v označení výrobků.
Lahve stejné značky, druhu a velikosti obvykle používají stejný čárový kód. Ten totiž neidentifikuje každý jednotlivý kus. Označuje konkrétní výrobek. Zálohomat proto při rozpoznávání obalu pracuje s údajem, který se na mnoha lahvích opakuje.
Právě tuto vlastnost měla skupina využít. Podle informací, které Heute získalo z policejních kruhů, nechali podezřelí vyrobit vlastní lahve v zahraničí. Pravděpodobně v Rumunsku. Následně na ně umístili falešné etikety, které měly napodobovat označení regulérních vratných obalů.
Na etiketách se nacházely zkopírované čárové kódy. Automat je tak mohl rozpoznat jako označení výrobku, který zná a za jehož vrácení vydává zálohu. Podvodníci tedy podle popisu nepotřebovali vytvářet samostatný kód pro každou falešnou lahev. Využili skutečnost, že totožný výrobek nese stejné označení na velkém množství obalů. Padělek se díky napodobené etiketě při vložení do automatu vydával za skutečnou vratnou lahev.
Nešlo přitom o několik ručně upravených obalů, které by někdo přinesl do jednoho supermarketu. Rozsah operace ukazuje, že podezřelí museli zajistit výrobu, přepravu i distribuci velkého množství falešných lahví.
Pronajali si skladovou halu a zapojili nákladní auta
Podle rakouských vyšetřovatelů si jeden z podezřelých pronajal skladovou halu v okrese Bruck an der Leitha v Dolním Rakousku. Právě toto místo mělo sloužit jako logistické zázemí celé operace.
Speciálně vyrobené lahve s falešnými etiketami přivážely do haly nákladní automobily. Odtud je podezřelí rozváželi menšími dodávkami do různých supermarketů. Tento způsob dopravy umožňoval rozdělit velké zásilky mezi jednotlivé prodejny. Skupina tak nemusela vozit všechny obaly najednou do jediného obchodu. Podle policie působila v mnoha pobočkách napříč celým Rakouskem.
Logistika měla několik navazujících částí. Nejprve bylo nutné zajistit výrobu falešných lahví a jejich opatření napodobenými etiketami. Poté následovala přeprava nákladními automobily do pronajatého skladu. Odtud putovaly menší zásilky dodávkami do supermarketů, kde je podezřelí vkládali do zálohomatů.
Právě rozsah této činnosti odlišuje případ od jednotlivých pokusů o podvod s vratnými obaly. Podle Heute se podezřelým podařilo tímto způsobem uplatnit přibližně 600 tisíc falešných lahví.
Policie zasáhla při výplatě poukázek
Rozsáhlý podvod vyšel najevo 6. března 2026 ve Wiener Neustadtu. Devětadvacetiletý Rumun se tehdy v supermarketu pokusil u pokladny proměnit neoprávněně získané poukázky za hotovost.
Policisté zasáhli a muže předběžně zadrželi. Následně zkontrolovali také jeho automobil. Právě tam objevili velké množství falešných vratných lahví. Nález v automobilu ukázal, že nešlo pouze o podezřelé poukázky, ale o rozsáhlejší manipulaci s vratnými obaly. Muže následně převezli do věznice ve Wiener Neustadtu.
Vyšetřování se poté zaměřilo na další členy skupiny a na způsob, jakým falešné lahve putovaly do obchodů. Kriminalisté postupně vypátrali dalších šest podezřelých. Podle policie se jednalo o nejméně sedm rumunských občanů ve věku od 29 do 41 let.
Pět evropských zatykačů, dvě zatčení v Rumunsku
Vyšetřovatelé získali informace o dalších podezřelých a státní zastupitelství ve Wiener Neustadtu vydalo evropské zatýkací rozkazy na pět obviněných. Mezinárodní pátrání přineslo výsledky na konci října. Dva sedmatřicetileté Rumuny zadrželi v Rumunsku 27. a 29. října 2026. Po dalších třech podezřelých se stále pátrá.
Případ tak měl v době zveřejnění zprávy několik různých procesních etap. Jeden muž už dostal pravomocný trest, dva další podezřelé zadrželi v Rumunsku a tři muži zůstávali na útěku.
První zadržený, devětadvacetiletý Rumun, stanul před soudem už v polovině srpna. Soud mu uložil 15 měsíců vězení. Deset měsíců z tohoto trestu podmíněně odložil. Rozsudek je pravomocný.
