Vytápění nových budov se musí do budoucna obejít bez spalování fosilních zdrojů energie. Stávající domy mají projít renovací, aby snížily svou energetickou náročnost. To jsou hlavní body novely zákona o hospodaření energií, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do mezirezortního připomínkového řízení.
Příprava této politicky a sociálně citlivé legislativní změny se výrazně opozdila oproti plánu. Nová směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) byla zveřejněna v Úředním věstníku EU v květnu 2024. Členské země měly zajistit transpozici nových pravidel do své legislativy do konce května letošního roku. V tu dobu však v Česku teprve vznikal návrh novely příslušného zákona.
Na cestě ke klimatické neutralitě
Cílem EPBD je postupně dekarbonizovat evropský fond budov a přiblížit jej klimatické neutralitě. Podíl budov na konečné spotřebě energie v zemích Evropské unie dosahuje 40 procent, přičemž 75 procent budov v EU nesplňuje limity energetické úspornosti. Směrnice dále požaduje rozvíjet infrastrukturu pro elektromobilitu. Nové i renovované budovy budou muset být připraveny na instalaci dobíjecích míst včetně chytrého řízení nabíjení.
Základní požadavek zní, aby při vytápění či chlazení nových budov postavených po roce 2030 nevznikaly emise skleníkových plynů přímo „na místě“. Pro nové veřejné budovy platí o dva roky dřívější termín. Mezi „povolené“ druhý vytápění patří obnovitelné zdroje energie, tepelná čerpadla, ale také dálkově dodávané teplo z centrálního zdroje.
Členské státy EU dostaly za úkol připravit vlastní národní plány zaměřené na odklon od používání fosilních paliv při vytápění budov. „Nejde tedy o závazný zákaz ani o povinnost vyřadit fosilní kotle do roku 2040, ale o strategický rámec, který má být v souladu s dlouhodobým cílem EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedlo pro vysvětlení ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Jak dál s plynovým vytápěním?
Navržený konec plynových kotlů (o uhelné se už spor nevede) v budovách vyvolává značné obavy i emoce, což se ukázalo i na konferenci Právo a životní prostředí. Tu uspořádaly Ekonomický deník a Česká justice v červnu. Náměstek ministra životního prostředí Martin Weiss zde uvedl, že rok 2040 je v evropské směrnici pouze indikativním datem, nikoli požadavkem na okamžitý a plošný zákaz plynových kotlů s dopadem na všechny domácnosti.
Vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla na konferenci upozornil, že požadavek na nulové emise se netýkají bytových ani rodinných domů. Evropská legislativa cílí na veřejné a komerční budovy. Reálný dopad takového zpřísnění nebude podle Neděly příliš velký. Plynové vytápění už v současné době má méně než deset procent nově dokončených komerčních a veřejných budov.
Mírné zdražení do 3 procent
MPO v důvodové zprávě k novele zákona uvádí, že zavedení standardu bezemisních budov může vést k mírnému navýšení investičních nákladů na výstavbu. Ale jen u menší části budov. „Z provedené analýzy vyplývá, že 64 procent hodnocených novostaveb by již nyní splňovalo nově navrhované požadavky na budovy s nulovými emisemi,“ uvádí ministerstvo. Zdražení u těch zbývajících by se mělo pohybovat od 0,5 do tří procent celkových nákladů.
Ke snižování energetické náročnosti komerčních a veřejných budov mají přispět také investice do energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC). Ministerstvo chce zkušeným a osvědčeným dodavatelům těchto služeb uděloval status kvalifikovaného poskytovatele energetické služby. Nebude to však jen tak; dodavatel EPC služeb bude muset každé tři roky prokazovat splnění podmínek kvalifikace.
