Litevská armáda už několik týdnů pomáhá pohraničníkům střežit hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí. Přibližně stovka vojáků posílila hlídky v místech, kudy by se do země mohli dostat ruští sabotéři, lidé prchající před mobilizací nebo pašeráci. Jenže dlouhodobě takové řešení představuje pro armádu značnou zátěž. Vojáci totiž místo bojového výcviku tráví čas na hranici.

Náčelník litevské armády proto přichází s návrhem, který by mohl podobu ochrany rusko-litevského pomezí změnit. Chce vybudovat fyzické bariéry v nejzranitelnějších úsecích hranice s Kaliningradem.

Hlídání hranice stojí armádu čas i peníze

Litevský náčelník generálního štábu generál Raimundas Vaikšnoras představil svůj návrh 17. listopadu v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici LRT. Podle něj by Litva měla vážněji uvažovat o fyzických překážkách na nejrizikovějších místech hranice s ruskou oblastí.

Generál přitom nepopisuje pouze technickou otázku ochrany státního území. Upozorňuje také na náklady, které současný způsob ostrahy přináší armádě. Vojáci kvůli tomu opouštějí běžný výcvik a věnují se úkolům, které by podle jeho představ mohly ve větší míře převzít technické a stavební prostředky. „Hlídky vojáků jsou nejdražší záležitostí, protože vojáky odvádíme od vojenského výcviku,“ vysvětlil Vaikšnoras v rozhovoru pro LRT.

Mohlo by vás zajímat

Zároveň připomněl, že Litva už má zkušenost s budováním fyzických překážek na jiné části své hranice. Jako příklad uvedl hranici s Běloruskem. Podle něj by se země měla vydat podobnou cestou také na úsecích sousedících s ruskou exklávou. „Myslím, že bychom měli stejně jako na běloruské hranici přemýšlet a hledat řešení, jak vybudovat fyzickou bariéru, abychom eliminovali lidský faktor,“ uvedl generál.

Jeho návrh ovšem neznamená, že by Litva už rozhodla o výstavbě souvislé bariéry podél celé hranice s Kaliningradskou oblastí. Vaikšnoras hovoří o nejzranitelnějších místech a o dlouhodobém řešení. Konkrétní podobu překážek, jejich délku, cenu ani harmonogram výstavby zatím nepředstavil.

Kamery a hlídky jako dlouhodobé řešení už nestačí

Litevský generál současně zdůraznil, že hranice není bez technického zabezpečení. Na místě už fungují sledovací kamery a další monitorovací systémy. Pohraničníci také pravidelně hlídkují.

„Jsou tam kamery, ano, je tam dohled, jsou tam hlídky. Přítomnost fyzických bariér na těchto místech by ale pravděpodobně pomohla dlouhodobě řešit vznikající problémy,“ řekl Vaikšnoras.

Právě kombinace technického dohledu, hlídek a fyzických překážek má podle jeho představ omezit závislost ochrany hranice na nepřetržité přítomnosti lidí. Nejde tedy o návrh, který by počítal s tím, že Litva jednoduše vymění pohraničníky za plot. Generál naopak mluví o trvalejším zabezpečení vybraných úseků, které by armádě a pohraniční službě usnadnilo práci.

zabezpečená hranice
Takto teď vypadá hranice Litvy s Běloruskem. Ilustrační foto: Armáda Litvy

Důležitá je především volba míst, na nichž by bariéry skutečně měly smysl. Vaikšnoras opakovaně zdůrazňuje nejrizikovější úseky. Neprosazuje tedy automaticky stejnou podobu zabezpečení po celé délce hranice.

Tento rozdíl je podstatný. Litva zatím nepředstavila projekt, který by určoval, kde přesně překážky vzniknou a jak budou vypadat. Generál pouze vyzval k hledání řešení a poukázal na zkušenost s běloruskou hranicí.

Přibližně stovka vojáků už pomáhá pohraničníkům

Návrh na fyzické bariéry přichází v okamžiku, kdy Litva prodlužuje mimořádnou spolupráci armády a pohraničníků. Dne 16. listopadu oznámila, že režim zvýšené ochrany hranice s Kaliningradskou oblastí potrvá až do konce listopadu.

Podle náčelníka generálního štábu o prodloužení společných hlídek požádalo vnitro. „Ministerstvo vnitra požádalo o prodloužení společného hlídkování s pohraničníky, abychom posílili ochranu hranice v těch místech, zdůrazňuji v těch místech, která jsou potenciálně nejrizikovější,“ vysvětlil generál.

Litevská armáda pomáhá Státní pohraniční strážní službě od 8. října. Do úkolu vyčlenila přibližně 100 vojáků. Ti společně s pohraničníky hlídkují v oblastech jednotlivých pohraničních stanovišť.

Nejde přitom jen o běžné pěší hlídky. Podle potřeby mohou litevské úřady nasadit také mobilní hlídky, mobilní pozorovací stanoviště a jednotky vojenské policie.

Vaikšnoras připustil, že počet vojáků na hranici není nijak vysoký. Přesto jejich spolupráce s pohraničníky výrazně zvýšila hustotu kontrol ve vybraných úsecích.

zabezpečená hranice
Nejde pouze o možnost pronikání osob, které by mohly provádět sabotážní činnost. Úřady počítají také s nelegálními přechody lidí, kteří se chtějí vyhnout vojenské službě v Rusku, a s běžnou přeshraniční kriminalitou. Ilustrační foto: Armáda Litvy

„Náš počet vojáků tam není relativně velký, ale společně s pohraničníky jsme výrazně zahustili určité úseky, které by případně mohli snáze využívat nejen diverzanti z nepřátelských zemí, ale také vojáci vyhýbající se mobilizaci nebo pašeráci,“ uvedl. Právě tento výčet ukazuje, jaké problémy chce Litva řešit.

Obavy z mobilizace v Rusku

Nasazení armády na hranici má podle litevského ministerstva vnitra preventivní charakter. Vedení resortu už dříve vysvětlovalo, že úřady reagují na veřejně dostupné informace o možné nové mobilizaci v Rusku.

Zároveň však litevští představitelé ujišťovali, že se míra ohrožení na hranici nezvýšila. Toto rozlišení je důležité: posílení hlídek a prodloužení jejich nasazení samo o sobě neznamená, že Litva vyhlásila zvýšený stupeň bezprostředního vojenského ohrožení.

Podle dřívějšího materiálu serveru Militarnyi z 26. října se litevské obavy soustředily mimo jiné na možnost, že by se lidé snažící se vyhnout ruské mobilizaci pokoušeli nelegálně dostat přes hranici. Právě v této souvislosti Litva na podzim zapojila do ostrahy také armádu.

Vojáci se tehdy soustředili mimo jiné na oblast městečka Vištytis. Tamní hranice vede také přes jezero, které oddělují speciální bóje. Vodní prostor sledují kamerové systémy a hlídky využívající čluny. Militarnyi tehdy popsal, že litevské pohraniční orgány počítaly s možností nelegálních přechodů z Ruska. Na začátku roku totiž do Litvy přes zamrzlé jezero vstoupili dva ruští občané.

Zapojení armády zároveň téměř zdvojnásobilo hustotu hlídek na hranici s Kaliningradskou oblastí. Její délku Militarnyi v říjnovém článku vyčíslil na 300 kilometrů.

Do služby se zapojili také příslušníci Národních dobrovolnických obranných sil. Hlídkují na čtyřech pohraničních stanovištích a jednotlivé skupiny se střídají po čtyřech až pěti dnech.

Společná mise má vedle samotné ochrany hranice také další účel. Vojáci se seznamují se specifiky pohraniční služby a připravují se na možnost, že by v případě zhoršení situace museli zaujmout obranné pozice.

Od říjnového nasazení k prodloužení do konce listopadu

Litevská armáda původně nastoupila na hranici 8. října. V říjnu ministr obrany Robertas Kaunas její pomoc prodloužil do poloviny listopadu. Následně ministerstvo vnitra požádalo o další pokračování společných hlídek.

Dne 16. listopadu Litva oznámila, že zvýšená ochrana potrvá až do konce měsíce. Vaikšnoras o prodloužení hovořil následující den v rozhovoru pro LRT.

Z časové posloupnosti je patrné, že nejde o jednorázové vyslání vojáků na několik dní. Litva už několik týdnů udržuje armádní podporu pohraniční služby a nyní ji prodlužuje. Právě zkušenost s tímto režimem podle generála ukazuje, proč je třeba hledat také dlouhodobější řešení.

Vojáci totiž nemohou neomezeně nahrazovat běžnou činnost pohraničníků. Každý den strávený na hlídce znamená čas, který armáda nemůže využít k výcviku. Vaikšnoras proto považuje fyzické překážky za možnost, jak omezit potřebu trvalého nasazování vojenského personálu.

Říjnový materiál Militarnyi navíc popisuje, že litevské hlídky sledují nejen pozemní hranici, ale také vodní a vzdušný prostor. V případě potřeby mohou úřady využít mobilní stanoviště a vojenskou policii. Ochrana hranice tak už nyní stojí na kombinaci různých prostředků, nikoli pouze na přítomnosti vojáků s pěšími hlídkami.

Litva hranice Kaliningrad
Podobně jako Litva zabezpečuje hranice s Kaliningradskou oblastí i Polsko. Ilustrační foto: Armáda Litvy

Protitankové příkopy, zákopy a obnovené mokřady

Fyzické bariéry, o nichž nyní mluví Vaikšnoras, nejsou jedinou součástí litevských plánů na posílení východní hranice. Už 8. srpna vláda schválila plán ministerstva obrany na vybudování technicky zabezpečených obranných zón podél hranice s Ruskem.

Součástí plánu jsou protitankové příkopy a zákopy. Litva chce také obnovovat mokřady, které mohou ztížit pohyb v příhraničním terénu. Jde o opatření, která mají různým způsobem komplikovat případný pohyb přes hranici. Zatímco kamery a pozorovací stanoviště umožňují sledovat dění, příkopy, zákopy a úpravy krajiny představují fyzickou překážku.

Vaikšnorasův návrh se s tímto plánem tematicky potkává. Generál ovšem v listopadovém rozhovoru hovořil o potřebě instalovat fyzické bariéry v nejrizikovějších místech. Z jeho slov nelze vyvozovat, že by vláda už schválila konkrétní podobu nového projektu nebo že by všechny uvedené prvky měly vzniknout současně.

Litevská strategie tak zahrnuje jak průběžnou ostrahu, tak přípravu trvalejších obranných opatření. Vojenské hlídky mají pomoci bezprostředně, zatímco stavební a terénní překážky představují dlouhodobější cestu.

Finsko jde podobnou cestou, ale s ambicióznějším plánem

Litva není jedinou zemí, která se snaží posílit ochranu hranice prostřednictvím fyzických překážek a úprav terénu. Podobný plán realizuje od října 2025 také Finsko.

Podle podkladů jsou však finské záměry podstatně ambicióznější. Konkrétní rozsah ani technické parametry finského projektu uvedené materiály nepopisují, a proto je nelze přímo srovnávat s litevským návrhem.

Pro Vilnius je v tuto chvíli důležitější vlastní situace na hranici s Kaliningradskou oblastí. Armáda tam pomáhá pohraničníkům, společné hlídky se prodlužují a náčelník generálního štábu otevřeně upozorňuje na jejich náklady.

Litva chce vojáky uvolnit pro bojový výcvik

Vaikšnorasův návrh má tedy dvě roviny. První představuje samotné zabezpečení hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí. Druhá se týká využití litevské armády a jejích kapacit.

Přibližně stovka vojáků pomáhá pohraničníkům od 8. října. Jejich nasazení Litva prodloužila do konce listopadu. Společné hlídky podle generála posílily ochranu nejrizikovějších míst, ale současně odvádějí vojáky od jejich hlavního úkolu – vojenského výcviku.

Fyzické bariéry by podle něj mohly tento problém v dlouhodobém horizontu zmírnit. Neznamená to, že by technické prostředky nebo stavební překážky zcela nahradily pohraničníky. Mohly by však omezit potřebu nasazovat vojáky na pravidelné hlídky v místech, kde by ochranu hranice zajistila kombinace překážek, kamer a dalších monitorovacích systémů.