Pro českou ekonomiku může konec války na Ukrajině znamenat propad. Upozornili na to účastníci konference Právo a trh práce pořádané Ekonomickým deníkem a Českou justicí. Pracovníky z cizích zemí nyní zaměstnává každá sedmá firma. Ze všech pracujících cizinců tvoří Ukrajinci tři čtvrtiny.
„Česká ekonomika nemůže fungovat bez cizinců,“ konstatovala viceprezidentka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Gabriela Hrbáčková. Často opakované klišé, že cizinci berou Čechům práci, podle ní není pravdivé. „Ukrajinci dělají na pozicích, kde český zaměstnanec pracovat nechce a nebude,“ doplnila.
Hrbáčková se proto obává propadu ekonomiky po konci války na Ukrajině. Česko na něj není připravené. „Ostatní státy řeší národní víza, snaží se vytvořit podmínky, aby jim Ukrajinci zůstali, i ve chvíli, kdy skončí dočasná ochrana. Ukrajina bude chtít, aby se lidé vrátili, protože potřebují obnovovat zemi,“ vysvětlila Hrbáčková.
Před Českem dají přednost Západu
Hromadného odchodu těchto zaměstnanců se obává i poradce ministra práce a sociálních věcí k migraci a trhu práce Vlastimil Václavík. Nepůjde podle něj jen o návrat do rodné vlasti.
„Německo, Francie a další země mají ukrajinské zaměstnance, mají s nimi zkušenost a dá se předpokládat, že jakmile se trh práce vrátí do normálních kolejí, další Ukrajinci budou práci hledat u známých a kamarádů, kteří se dobře etablovali v západních zemích. Česko zkrátka přeskočí,“ uvedl.
Byznys neodpouští a jde na hranu
V Česku je nábor cizinců ze zemí mimo Evropskou unii komplikovaný, pokud tedy nepožívají dočasné ochrany jako nyní Ukrajinci. Firmy ale zahraniční pracovníky zoufale potřebují a situaci v mnoha případech řeší po svém. „Firmy jsou tlačené do řešení, které je na hraně nebo za hranou. Pokud je tu investor, potřebuje rychle nabírat, má plán a počítá s tím, že proces náboru potrvá čtvrt roku, a on ve skutečnosti trvá půl roku, tak to je něco, co byznys neodpouští,“ vysvětluje Václavík.
Výsledkem je, že zahraniční pracovníky často najímají od takzvaných zastřených agentur práce, které neplní zákonné podmínky. Jde o nelegální pronájem pracovníků, který se navenek tváří jako poskytování služeb nebo smlouva o dílo, tedy dodání finálního výrobku nebo služby.
Na straně zahraničních pracovníků zastřené agentury zneužívají jejich tísně a informačního deficitu. „Typicky méně kvalifikovaní zaměstnanci mají jazykový deficit, nerozumí českému systému. Toho využívají agentury. Pomohou jim získat nejen práci, ale i v procesu získávání zaměstnanecké karty, víza či pobytového oprávnění. Tito zaměstnanci jsou zranitelní a potřebují ochranu,“ zdůrazňuje advokátka Markéta Tkadlecová z Bříza & Trubač.
Vlastimil Václavík si změnu slibuje od digitalizace i legislativní úpravy zákona o pobytu cizinců. „Pokud stát vyhodnotíme jako bezpečný, bude menší tlak, aby uchazeči předkládali potřebné dokumenty v papírové podobě. Postačí digitální ověřené kopie,“ uvedl Václavík s tím, že v optimistické variantě by změny měly začít platit v roce 2029.
Jednotné hlášení ukáže na nepoctivé
Podle Hrbáčkové je to pozdě. V zastřeném nelegálním zaměstnávání kvůli tomu zůstává významná část zaměstnavatelů, které systém nedokáže odhalit. Získávají tak nekalou konkurenční výhodu oproti těm, kteří čekají na legálně příchozí zaměstnance z ciziny.
„Jsou firmy, které mají tým lidí, co se na konci měsíce snaží to zlegalizovat a vykázat hodiny. Tisícovku zaměstnanců tento tým papírově převede na vyskladnění palet, aby kontrola neodhalila nic,“ říká Hrbáčková. Zastřené agenturní zaměstnávání zároveň považuje za nejhůře odhalitelné obcházení zákona.
V boji proti tomu podle ní nyní částečně pomůže jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. „V minulosti to fungovalo všechno zvlášť a teď se to propojí. Finanční kobra se podívá na ta data komplexněji a půjde po konkrétních zaměstnavatelích, protože to v číslech uvidí,“ vysvětluje.
Na některé inspekce přesto nedosáhne
Lepší zacílení kontrol potvrzuje i šéf ministerského odboru podpory zaměstnanosti a inspekce práce Jeroným Dekan. „Kontrolní kapacity orgánů inspekce práce jsou omezené. Přesně cílené kontroly přinášejí vyšší efektivitu právě co do odhalování zastřeného zaměstnávání,“ říká.
Přesto budou podle Václavíka existovat zprostředkovatelé práce, kteří si ani s kontrolami hlavu lámat nebudou. „Akceptují klidně i pokutu. Společnost, která zprostředkovala, padá, dál se o ni nestarají a přesunou se jinam. To je specifická forma šedé ekonomiky,“ říká s tím, že z hlediska nebezpečnosti to naráží až na trestný čin obchodování s lidmi. „Má to různé stupně šedosti až černosti,“ upozorňuje na závěr.
Poděkování za podporu konference Právo a trh práce patří advokátním kancelářím Aegis Law a Bříza & Trubač a společnosti Benefit Plus, která poskytuje systém pro správu zaměstnaneckých benefitů.
