Premiér Andrej Babiš (ANO) prosazuje odklad chystaného systému emisních povolenek ETS 2, protože by podle něj negativně dopadl na rafinérie v Evropě. Svůj názor chce probrat s partnery z visegrádské čtyřky i s irským premiérem Micheálem Martinem. Kromě povolenek půjde na jednáních také o příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie.
Babiš to uvedl před odletem na setkání premiérů visegrádské čtyřky (V4 zahrnuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) s irským kolegou Micheálem Martinem. Jeho země nyní předsedá Radě EU.
Premiér opět kritizoval systém emisních povolenek ETS 1, který podle něj likviduje evropský průmysl a měl by být zastaven. Chystaný systém ETS 2, jenž by se měl týkat silniční dopravy a vytápění budov, podle Babiše zhorší životní úroveň obyvatel EU.
Obavy o rafinérský sektor
„Možná si Evropa neuvědomuje další problém. A to je problém, proč zdražují pohonné hmoty rychleji než ropa a jaký je stav rafinérského sektoru,“ řekl Babiš. Podle něj válka na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě ničí kapacity rafinérií po celém světě.
Domnívá se, že ETS 2 způsobí odchod rafinérských firem z Evropy. „Nebude to už o ceně, ale bude to o disponibilitě pohonných hmot. Světu nechybí ropa, chybí kapacita na zpracování ropy,“ doplnil premiér.
Možná opatření proti zdražování
Na dotaz, jaká opatření na úrovni Evropy se v souvislosti se zvyšujícími se cenami pohonných hmot chystají, uvedl: „Některé členské státy už s tím přišly, že musíme najít způsob. Buď teda zavedeme windfall tax (daň z neočekávaných zisků – pozn. red.). Ale samozřejmě ty ceny i plynu a ropy to všechno má vliv na ceny energií. Pokud chceme pomoci zásadně, měl by být systém ETS 1 zastaven a ETS 2 odložen.“
Babiš také řekl, že svůj pohled na hlavní problémy Evropy shrnul v dopise, který v úterý odeslal svým protějškům z V4. S nimi chce debatovat rovněž o příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie. Česko si podle něj bude chtít vyjednat své priority, mezi které patří dostavba dálnic nebo lepší železniční spojení.
Babiš už v srpnu řekl, že rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik. Za nepřijatelné označil škrty v zemědělských fondech a takzvaných kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy. Podobnou pozici zastává i Slovensko.
Vývoj cen paliv
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu výrazně zdražily. Cena benzinu Natural 95 stoupla za týden v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr. Dražší je i nafta, ve středu stála 47,79 koruny za litr, zdražila o 1,9 koruny za týden. Benzin byl naposledy dražší v srpnu 2022 a nafta je nejdražší od letošního dubna. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Vláda o drahých pohonných hmotách jednala v pondělí. Rozhodla se, že nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot.
V meziročním porovnání je nyní benzin dražší zhruba o 10,50 koruny na litru, za naftu platili motoristé před rokem o asi 15,50 koruny na litru méně.
Globální problém rafinérií
Do cen paliv letos výrazně zasáhl konflikt na Blízkém východě, který začal koncem února. Írán v reakci na útoky Spojených států a Izraele uzavřel Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro vývoz ropy z Perského zálivu. V důsledku toho zdražila ropa na světových trzích, což se promítá i do ceny pohonných hmot. Před konfliktem mohli řidiči v ČR natankovat Natural 95 v průměru za 33,60 koruny za litr a diesel je vyšel na zhruba 33 korun.
Hlavní příčinu současného zdražování paliv vidí Babiš u rafinérií a označuje problém za globální. „V rámci války na Ukrajině a samozřejmě v rámci války v Hormuzu dochází k postupné destrukci rafinérských kapacit,“ řekl v pondělí.
Marže rafinérií v USA jsou podle Babiše na rekordních úrovních. V Evropě podle něj naopak kapacity chybí, protože se Evropská unie rozhodla odklonit od fosilních paliv. V EU chce jednat o společném řešení současné situace. „Tohle je věc, ke které česká vláda klíče nemá,“ dodal k možnosti snížit marže rafinérií šéf opoziční ODS Martin Kupka.
