Vláda nesníží pokuty pro obce a města za porušení GDPR, opoziční poslanci zabrání zrychlenému projednání ve Sněmovně

Vláda v demisi dle očekávání dnes schválila návrh zákona o ochraně osobních údajů a změny v souvisejících zákonech. Důvodem pro jejich předložení je implemantace Obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR. O návrzích budou nyní jednat poslanci. Kluby KDU-ČSL a ODS však budou vetovat zrychlené projednání ve Sněmovně. Očekává se několik pozměňovacích návrhů.

Vláda odmítla snížit pokuty pro obce a města na patnáct tisíc místo pěti milionů a pět tisíc místo milionu. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara mají pokuty zůstat v původní výši. tak, jak je upravuje Obecné nařízení o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR, které začne platit 25. května. Zmírněná úprava se týká i škol, školek a organizací zřizovaných těmito obcemi.

V nejbližší době se budou schválenými materiály zabývat poslanci. Vzhledem k tomu, že si představitelé parlamentních politických stran uvědomují, že se změny zákonů dostávají do Sněmovny na poslední chvíli, panovala dosud shoda na tom, že by mohly být projednány již v prvním čtení (dle § 90 odst. 2 až 7 Jednacího řádu PS).

Dokud však Sněmovnou a Senátem zákon neprojde, začne 25. května platit Obecné nařízení i s drastickými pokutami, proti kterým nyní někteří poslanci brojí.

Kluby ODS a KDU-ČSL budou vetovat zrychlené projednání

Po dnešním jednání vlády a zamítnutí snížení pokut je však již zřejmé, že zrychlené projednání bude vetováno dvěma poslaneckými kluby. Prvním z nich bude ODS a druhým KDU-ČSL. Podle poslance Marka Bendy (ODS) je jisté, že veto projednávání ve zrychleném režimu padne. A dají se očekávat pozměňovací návrhy. Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury chce, aby od sankcí za porušení nových unijních pravidel ochrany dat (GDPR) byly osvobozeny obce a kraje. Pro firmy chce pokuty zmírnit a zavést je příští rok.

KDU svůj pozměňovací návrh avizovalo v pondělí, kdy se ozval bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, který začal tvrdit, že ohledně GDPR je řada otazníků a nejasností. V tiskové zprávě mimo jiné uvádí, že Ministerstvo vnitra rozhodně neposkytuje potřebnou pomoc těm, jichž se GDPR týká. „Taková je situace dva měsíce před zavedením nových pravidel a hlavně milionových pokut za nedodržení požadavků. KDU-ČSL proto navrhuje, aby se zrušily peněžité sankce pro veřejné subjekty (například obce nebo úřady) a neziskovky,“ tvrdí Jurečka.

Mohlo by vás zajímat

Válek: Otevřeli jsme prostor pro diskuzi o slučování pojišťoven, měla by začít brzy

Dokud však Sněmovnou a Senátem zákon neprojde, začne 25. května platit Obecné nařízení i s drastickými pokutami, proti kterým nyní někteří poslanci brojí.

Poslanci KDU-ČSL podle něj proto předkládají stručnou novela zákona 101/2000 Sb. Ta využívá toho, že každý členský stát EU může aktivovat článek 83 odst. 7 nařízení GDPR. Na základě toho si pak může stanovit vlastní pravidla ohledně pokut pro veřejný sektor. Zároveň KDU-ČSL chce, aby se definice pojmu „veřejný subjekt“ rozšířila a do kategorie se tak mohly zařadit například neziskovky, organizace působící v oblasti školství nebo zdravotnictví. „Zkrátka ty, které se starají o obecně prospěšné záležitosti a naplňují veřejný zájem České republiky,“ vysvětluje Jurečka.

Otázkou však je, co jako ministr zemědělství ve vládě dělal, když v době, kdy návrhy zákonů byly v připomínkovém řízení, tyto námitky neuplatňoval. Připomínky MZe k samotnému zákonu si můžete prohlédnout zde. A ke změnovému zákonu zde.

Návrhy, se kterými dnes přichází Jurečka a jeho kolegové už zájmové organizace i některá další připomínková místa vznesla. Předkladatel zákona, tedy ministerstvo vnitra, už se s nimi vypořádalo.

„Připomínková místa zde požadují, aby se pokuty za přestupky v oblasti ochrany osobních údajů podle nařízení 2016/679, potažmo podle § 61 návrhu, orgánům veřejné moci a veřejným subjektům již neukládaly,“ uvádí se v materiálu pro ministry Babišova kabinetu. „Návrh Ministerstva vnitra vychází ze současného platného právního stavu, kdy lze obcím a krajům dle platné úpravy pokutu do výše 10 000 000 Kč uložit (§ 45 zákona o ochraně osobních údajů). Není tedy dán žádný věcný důvod pro vyhovění připomínce, neboť při ukládání sankcí správní orgán postupuje dle zásad ukládání sankcí, které nesmí být likvidačního charakteru. Navíc uložení povinnosti bez sankce by vedlo k poklesu úrovně ochrany osobních údajů v ČR, což by bylo zcela proti smyslu Obecného nařízení,“ píší autoři předkládací zprávy z Ministerstva vnitra ČR s tím, že s vypořádáním této zásadní připomínky se ztotožňuje i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), spolupředkladatel zákona a orgán dozoru nad ochranou osobních údajů v ČR.

Jiří Reichl