Největší problém nemusí být tam, kde ho na první pohled hledáme. Česká policie sice eviduje rostoucí počet trestně stíhaných Ukrajinců a stále více případů podezření na zneužívání humanitárních dávek, mnohem větší pozornost ale nyní poutá pracovní trh.
Řetězce agentur, zastřené zaměstnávání, neodvedené pojistné a peníze proudící do organizovaných struktur mohou podle účastníků dnešní debaty ve sněmovním výboru pro bezpečnost připravovat stát o miliardy korun. Právě proto vznikla Kobra 26.
Pracovní trh otevírá další bezpečnostní problém
Problematiku ukrajinských migrantů v České republice nelze zúžit na kriminalitu ani zneužívání sociálních dávek. Debata na výboru ukázala, že stát začíná mnohem intenzivněji řešit také pracovní trh. Ten podle policie, finanční správy a dalších institucí vytváří prostor pro rozsáhlé obcházení pravidel a miliardové úniky.
Téma otevřel poslanec hnutí ANO Hubert Lang. Zdůraznil přitom, že se netýká pouze Ukrajinců, ale cizinců obecně. „Kobra 26“ vznikla jako nástroj, který má propojit policii, finanční správu, úřady práce a další státní instituce. Nejde o nový útvar. Ředitel Sekce kontroly a analýzy rizik Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka ji popsal jako systém spolupráce, výměny informací a koordinovaných kontrol. A právě rozsah odhalených rizik podle něj ukazuje, že nejde o malou záležitost.
Tři tisíce agentur a 40 miliard v pozadí?
Žežulka připomněl, že Finanční správa na nelegální či zastřené zaměstnávání upozorňovala už v roce 2019. Její analytici tehdy dokázali zachytit rozsah této části šedé ekonomiky. Chyběl však systémový přístup. Ten nyní představuje Kobra 26.
Kontroly začaly po podpisu memoranda v březnu. Současně státní instituce připravují legislativní změny. A právě zde se objevují velmi vysoká čísla. Konzervativní odhad Finanční správy hovoří u agenturního zaměstnávání o zhruba 10 miliardách korun ročně. Česká správa sociálního zabezpečení pracuje s ještě vyšší částkou, až 40 miliard korun ročně.
Nejde přitom primárně o samotné daně. Sociální a zdravotní pojištění představuje výrazně větší objem. Žežulka uvedl, že pojistné dosahuje přibližně trojnásobku částky samotné daně. „Naším primárním cílem je správná platba sociálního a zdravotního pojištění,“ vysvětlil.
Právě v této oblasti podle něj chyběly České správě sociálního zabezpečení dostatečné legislativní nástroje. Na jednání vlády už podle Žežulky prošel takzvaný platformový zákon, který má ČSSZ potřebné nástroje poskytnout.
Řetězec firem může rozdělit odpovědnost
Hubert Lang popsal mechanismus, který považuje za jednu z největších slabin současného systému. V Česku podle něj funguje přibližně 3 000 legálních pracovních agentur. Zhruba 1 000 se zaměřuje na přímé zaměstnávání a dalších 1 716 podle jeho údajů působí v poradenské oblasti.
Část trhu může podle poslance fungovat prostřednictvím fiktivních či účelově vytvořených firem. V řetězci se následně rozděluje odpovědnost za odvody a další povinnosti. Koncový zákazník tak může být formálně v pořádku, zatímco problém vzniká až na dalších článcích. Některé firmy následně zaniknou nebo skončí v insolvenci a povinnosti zůstanou neuhrazené.
Mohlo by vás zajímat
Proto se diskutuje o tom, že by za některé nelegální řetězce měl nést odpovědnost také zákazník. Další otázkou je kauce, kterou musí pracovní agentury složit. Dnes činí 1 milion korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle Langa navrhuje zvýšení na 2 miliony, připravovaný návrh ale podle něj pracuje s částkou 5, případně až 10 milionů korun.
Žežulka považuje i dva miliony za nedostatečné. Použil přitom jednoduchý příklad. Pokud agentura zaměstnává pracovníky za minimální mzdu, současnou milionovou garanci může podle jeho výpočtu vyčerpat během roku už při přidělení 11 pracovníků.
Na sto zaměstnanců připadá 2,7 milionu měsíčně
Padl ale ještě názornější výpočet. Při průměrné mzdě 40 tisíc korun podle něj představují povinné odvody přibližně 27 tisíc korun na jednoho pracovníka. U agentury se 100 zaměstnanci tak odvody dosahují 2,7 milionu korun měsíčně.
Z toho je zřejmé, proč se stát zabývá výší garancí, odpovědností zákazníků i samotným fungováním agentur. Milionová kauce při takovém objemu představuje jen zlomek peněz, které mohou systémem za krátkou dobu protéct.
Žežulka zároveň upozornil, že pracovní agentury nelze automaticky označovat za podvodné podniky. Jde o legitimní a významnou část pracovního trhu. Riziko podle něj představuje ta část trhu, která pravidla obchází.
„Téměř na úrovni otroctví“
Náměstek ředitele Služby cizinecké policie pro vnitřní hranici David Křížek upozornil na další rozměr celé věci. Cizinecká policie sleduje podle jeho slov především dvě oblasti: mimořádné zisky, které se v tomto prostředí generují, a vykořisťování lidí.
U některých případů popsal pracovní podmínky jako situace „téměř na úrovni otroctví“. Výraz použil při popisu konkrétního typu vykořisťování pracovníků.
Uvedl modelový příklad člověka, který si vydělá 20 tisíc korun, polovinu dá za ubytování a dalších 5 000 korun za jídlo. Zůstane mu 5 000 korun.
Takový pracovník podle Křížka současně nemusí mít odpovídající ochranu podle pracovního práva ani bezpečnosti práce a za jeho práci se nemusí odvádět příslušné pojistné.
V některých uzavřených komunitách navíc lidé s úřady nespolupracují. Cizinecká policie se proto nyní snaží výrazněji obrátit pozornost od tranzitní nelegální migrace také k legálnosti pobytu a dění mezi cizinci, kteří už na území Česka žijí. „Teď otáčíme kormidlo,“ popsal změnu zaměření.
Čtrnáct krajů dostane každý měsíc desítky kontrol
Kobra 26 nevznikla pouze kvůli dávkám. Po rozkazu Policejního prezidenta se do systému zapojila řada institucí. Gestorem za Službu kriminální policie a vyšetřování je náměstek Policejního prezidenta Tomáš Kubík, represivní část v oblasti cizinců zastupuje cizinecká policie v čele s Křížkem.
Do kontrol se zapojují její pracoviště až do úrovně krajských ředitelství a spolupracují s inspektoráty práce, úřady práce a dalšími orgány. Nový režim počítá s 30 kontrolami měsíčně na každém krajském ředitelství policie ve všech 14 krajích. Další dvě kontroly připadnou na Ředitelství služby cizinecké policie.
Kontroly nemají sloužit jen k odhalování trestné činnosti. Počítá se také s preventivním efektem a podporou probíhajících trestních řízení SKPV a NCOZ.
Dávky policie řeší už od roku 2023
Debata se nevyhnula ani sociálním dávkám. Generál Tomáš Kubík odmítl představu, že by policie problém ukrajinských příjemců začala řešit až letos. S podezřelými případy se podle něj setkala už v roce 2023, kdy šlo výhradně o solidární dávku.
Tehdy prověřila 3 055 podezřelých případů a v 170 případech následovalo trestní řízení. V roce 2024 prověřila dalších 1 400 případů, přičemž 142 z nich vedlo k trestnímu řízení.
U humanitární dávky se počet řešených případů vyvíjel takto: 16 v roce 2022, 87 v roce 2023, 67 v roce 2024, 77 v roce 2025 a 326 během prvních sedmi měsíců roku 2026. Na problematiku humanitárních dávek se policie v poslední době zaměřuje intenzivněji. Dříve se pozornost soustředila především na solidární dávky.
Do systému se zapojily také regiony a cizinecká policie. Služba kriminální policie a vyšetřování jí podle Kubíka předala část operativních kompetencí, což považuje za historicky poměrně neobvyklý krok.
Celkem bylo podle jeho údajů v souvislosti se solidárními a humanitárními dávkami prověřeno 5 102 případů. Zahájeno bylo 678 úkonů či řízení, 410 lidí bylo obviněno nebo se dostalo do zkráceného přípravného řízení a 349 případů bylo dokončeno různými způsoby, včetně podání obžaloby, zkráceného řízení či odklonu.
Kubík také připomněl, že policie rozeslala regionům zhruba šest oběžníků a metodických pokynů. Sám podle svých slov tlačil na to, aby se jednotlivé případy začaly vyšetřovat od počátku.
Stíhaných Ukrajinců přibylo o 5,7 procenta
Padla i další data. Z přibližně 619 tisíc Ukrajinců policie za půl roku stíhala 2 415 lidí, což představuje 0,39 procenta. Generál Kubík následně čísla zasadil do širšího kontextu. Kriminalita cizinců podle něj dlouhodobě představuje zhruba 10 až 11 procent všech zjištěných pachatelů.
U Ukrajinců policie v prvních sedmi měsících roku 2025 evidovala 2 315 stíhaných osob, zatímco za stejné období roku 2026 jich bylo 2 415. Meziročně tedy došlo podle Kubíka k nárůstu přibližně o 5,7 procenta.
Celkem v Česku za sledované období eviduje přibližně 43 tisíc stíhaných osob. Ukrajinci podle Kubíka v posledních třech letech mezi cizinci vedou. Generál současně odmítl, že by policie jejich kriminalitu zlehčovala. „Je to bezpečnostní problém,“ uvedl. Zároveň ale varoval před automatickým spojováním všech Ukrajinců s organizovaným zločinem.
Ruskojazyčný zločin není totéž co ukrajinská kriminalita
Právě tady Kubík přidal důležitou brzdu. NCOZ podle něj řeší především ruskojazyčný zločin, nikoliv národní kategorii „ukrajinský zločin“. Jednotlivé skupiny se totiž mohou překrývat. V těchto strukturách se mohou objevovat Ukrajinci, Rusové, Gruzínci nebo Moldavané.
Operativní informace navíc podle Kubíka nelze automaticky považovat za důkaz. Policejní poznatky slouží k tomu, aby orgány věděly, na co se zaměřit. Za prokázané může konkrétní jednání označit až po skončení příslušného řízení a pravomocném rozhodnutí soudu. Rozdíl mezi policejním poznatkem a prokázanou trestnou činností je proto zásadní.
Závažnější než dávky může být pracovní trh
Právě na pracovní trh chtějí bezpečnostní složky státu soustředit významnou část dalších opatření. Zneužívání dávek bylo označeno za problém, ale podle řečníků nejde o největší hrozbu. Za závažnější považuje nelegální práci, neodvádění pojistného, fungování řetězců pracovních agentur a postupné pronikání peněz do organizovaného zločinu.
Část výnosů může podle diskutérů směřovat také do nákupu nemovitostí a vytváření dlouhodobého ekonomického zázemí. Připravovaná opatření se proto nemají týkat jen kontroly cizinců. Byly zmíněny čtyři hlavní legislativní směry, které podle něj z dosavadní práce Kobra 26 vyplynuly.
Prvním je zpřísnění § 342 trestního zákoníku, který se týká neoprávněného zaměstnávání cizinců. Cílem má být zvýšení trestních sazeb tak, aby se neoprávněné zaměstnávání nestalo jednodušší alternativou k obcházení daňových povinností. Diskutéři zdůraznili, že tato část se týká nelegálního tranzitu a neoprávněného zaměstnávání, nikoliv uprchlíků s dočasnou ochranou.
Druhým směrem je zpřísnění pravidel pro pracovní agentury a odpovědnost za nelegální řetězce. Třetím je kriminalizace neoznámení práce. Čtvrtým pak návrh nového trestného činu neoprávněného zprostředkování zaměstnání včetně jeho umožnění, který Lang spojil s § 251b trestního zákoníku.
Stát chce propojit data z různých úřadů
Osmnáctého března 2026 podepsaly ministerstvo vnitra, ministerstvo financí, ministerstvo práce a sociálních věcí, jejich podřízené organizace a Česká správa sociálního zabezpečení memorandum o spolupráci.
Cílem je významně omezit nelegální práci a současně získat do státního rozpočtu desítky miliard korun, zejména prostřednictvím řádně odváděného sociálního pojištění. Opatření má zároveň omezit zneužívání sociálních dávek a zlepšit podnikatelské prostředí.
Nejde o jednorázovou akci. Proto také 5. června ministr vnitra Lubomír Metnar poslal policii dopis s požadavkem na přípravu věcných legislativních tezí. V současnosti je požadováno jedno analytické místo, které by dokázalo informace z různých institucí spojovat a vyhodnocovat. Lidé podle něj přicházejí a odcházejí, mění zaměstnání a statusy, takže problém nelze řešit jedním izolovaným zásahem.
Peníze nejsou jediným rizikem
Jiří Žežulka upozornil, že očekávání spojená s příjmy státu nemůže splnit pouze Finanční správa. Největší část peněz totiž neleží v daních, ale v sociálním a zdravotním pojištění. Právě proto považuje za zásadní zapojení ČSSZ.
Připomněl také zkušenost s bojem proti únikům DPH v oblasti pohonných hmot. Tehdy stát zavedl garance ve výši 20 milionů korun pro distributory. Odhadované úniky na DPH tehdy podle jeho slov dosahovaly 8 až 9 miliard korun.
U agenturního zaměstnávání je podle Žežulky situace potenciálně ještě významnější. Proto má Kobra 26 podle jeho vysvětlení spojovat kontrolní mechanismy, data a následné legislativní změny. Nejde pouze o policejní akci, ale o koordinovaný postup státní správy.
Padělané doklady odhalují další slabinu
Pracovní trh ale není jedinou oblastí, kterou státní orgány v souvislosti s cizinci řeší. Tomáš Kubík upozornil také na padělané dokumenty. Ukrajinští občané se podle policejních statistik objevují mezi pachateli některých trestných činů, mezi nimi například řízení pod vlivem alkoholu, maření výkonu úředního rozhodnutí či padělání a pozměňování veřejných listin.
Zároveň uvedl, že dříve policie evidovala u ukrajinských řidičů častější případy úplatků při dopravních kontrolách. Zatímco dříve podle něj šlo o jeden až tři případy týdně, dnes se tento jev objevuje téměř výjimečně. U padělků dokladů naopak podle Davida Křížka roste kvalita, a tím i obtížnost odhalení.
Přesto cizinecká policie a Národní centrum pro kontrolu dokladů zaznamenaly podle něj meziročně více než 30procentní nárůst odhalených padělků v loňském roce a dalších 10 procent letos.
Pozornost se proto zaměřila mimo jiné na letiště a konkrétní migrační trasy. Výrazný nárůst na Ruzyni podle Křížka souvisel s kontrolami lidí cestujících z Atén. Policie následně vyslala specialisty přímo na letiště v Aténách, kde spolupracovali s řeckými kolegy. Po tomto zásahu počet případů opět klesl.
Internetové podvody zasahují i do zahraničí
Kubík zmínil také internetové podvody a call centra. Ukrajinci se podle něj na internetových podvodech podílejí a tato oblast zatěžuje kapacity SKPV. Česká policie pokračuje ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a podařilo se jí rozbít další velká call centra.
Podle Kubíka se do jejich činnosti zapojují také čeští občané, kteří za touto prací cestují do zahraničí. V posledním popsaném případu šlo o Turecko, kde podle něj působilo přibližně 30 Čechů a Ukrajinců.
Zbraně zatím zásadní problém nepředstavují
Kubík současně uvedl, že policie zatím v České republice nezaznamenala zásadní fenomén spojený s pašováním zbraní z Ukrajiny. Kolegové z Polska a Slovenska podle něj na vnější hranici rovněž nehlásí významný příliv zbraní.
Státní orgány ale problematiku nepouštějí ze zřetele. Už v roce 2022 vznikla síť pro sledování nelegálních zbraní a monitorují se také osoby, které zajišťují výcvik nebo střelnice. Další jednání s ukrajinskou stranou se podle Kubíka má uskutečnit začátkem října. Aktivní podporu poskytuje také Europol.
Integrace může být i bezpečnostní otázkou
Kubík upozornil ještě na problém, který se může projevit až v budoucnu. Kubík zároveň varoval před vznikem uzavřené ukrajinské diaspory. Vznikla síť pracovníků zaměřených na ukrajinskou komunitu až do úrovně územních pracovišť SKPV. Systém má umožnit včas získávat informace a reagovat dříve, než se z jednotlivých případů stane větší bezpečnostní hrozba. Součástí je také bulletin a policie ho zasílá ministerstvu vnitra.
Podle jeho názoru je pro Českou republiku důležitá integrace a propojení komunity s většinovou společností. Za bezpečnostní riziko považuje situaci, kdy by vznikla uzavřená komunita, do níž by stát obtížně pronikal.
Zároveň upozornil, že s pokračováním války a následnou obnovou Ukrajiny může souviset také návrat lidí se zkušeností z války a rodinné slučování. Nejde přitom pouze o Ukrajince, ale také o další národnosti.
Kobra 26 má zasáhnout dřív, než se situace zhorší
Z celé debaty nakonec vystoupil společný motiv. Policie, finanční správa, cizinecká policie i další úřady podle účastníků nechtějí čekat, až se z dnešních rizik stane rozsáhlejší bezpečnostní nebo ekonomický problém.
Kobra 26 má proto spojit kontrolu nelegální práce, zneužívání dávek, padělání dokumentů, činnost pracovních agentur, daňové a pojistné úniky i možné napojení na organizovaný zločin. Generál Kubík přitom připomněl, že samotná policie nemůže vyřešit všechno. Podle jeho slov často pouze „hasí požár“ a na řešení se musí podílet i další části státu.
Právě u pracovních agentur je tento princip důležitý. Pokud skutečně dochází k řetězení firem, záměrnému přesouvání odpovědnosti, neplacení pojistného a vykořisťování zaměstnanců, nejde pouze o záležitost cizinecké policie. Dotýká se pracovního trhu, veřejných financí, sociálního systému i fungování státu.
