Novým šéfem "vnitráckého" státního IT podniku NAKIT bude Dzurilla z Centra sdílených služeb

Vladimír Dzurilla, který by měl být podle představ Andreje Babiše novým vládním zmocněncem pro IT služby bude řídit dva státní IT podniky spadající pod „vnitro“ a „finance“.

Ředitel Státní pokladny centra sdílených služeb (SPCSS) Ing. Vladimír Dzurilla bude novým ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie. Podle zjištění Ekonomického deníku však zůstává i na dosavadní pozici.

Dzurilla tak nahradí odvolaného Allana Ilczyszyna, kterého ministr vnitra Lubomír Metnar odvolal v pondělí. Podle Jiřího Korbela z tiskového odboru ministerstva vnitra byla důvodem pro Metnarův krok nespokojenost se způsobem řízení státního podniku, s úrovní a rozsahem poskytovaných služeb a také s financováním provozu i s organizační podobou podniku. Podrobně jsme o tom psali ve včerejším textu Šéf státního IT podniku NAKIT spadajícího pod vnitro byl odvolán.

Vladimír Dzurilla tak bude řídit dva státní podniky poskytující IT služby – NAKIT spadající pod Ministerstvo vnitra ČR a Státní pokladna centrum sdílených služeb (SPCSS) spadající pod Ministerstvo financí ČR. Stane se tak nejmocnějším mužem státního IT byznysu, v němž ročně protečou desítky miliard korun. Plán premiéra Babiše na centrální koordinaci státního IT se tak začíná reálně naplňovat.

Mohlo by vás zajímat

Kulhánek předloží přepracovaný návrh reformy antimonopolního úřadu

Podle informací Ekonomického deníku se v SPCSS změní organizace práce a model řízení a Dzurilla se přesune do vršovického sídla NAKIT a bude se také více věnovat rozvoji a řízení celého eGovernmentu.

Jak jsme již psali v únorovém textu Nový „Pan IT“? Branže ho uznává, Piráti moc neznají, roli nového vládního koordinátora pro ICT vítá Pirátská strana, která měla ve volebním programu hodně bodů týkajících se státních IT systémů. „IT v ČR potřebuje, aby se o něj staralo jedno místo. Toto místo musí vést lidi s přehledem v problematice a s praktickými zkušenostmi, za kterými stojí konkrétní výsledky,“ napsal předseda podvýboru poslanecké sněmovny pro IT a E-government, Pirát Ondřej Profant. Podotkl, že Vladimíra Dzurillu příliš nezná. „Seznámím se s jeho prací, abych si mohl uvtořit názor,“ dodal Profant. Perličkou je, že ve výběrové komisi na post ředitele SPCSS byl předseda pirátů Ivan Bartoš.

Dzurilla má v IT byznysu velmi dobré jméno vzhledem k tomu, co už v ICT sektoru vykonal a jak je schopen komunikovat s lidmi zastávajícími odlišný názor. „Velmi dobře komunikačně vybaven, schopen si získávat spojence, je za ním vidět kvalitní manažerská práce, …,“ zní hodnocení navrhovaného kandidáta. Jedním dechem však zástupci firem, které nechtějí být jmenovány, dodávají, že vládní koordinátor musí mít podporu premiéra a také vliv na ostatní členy vlády.

Nezávislý IT konzultant Rostislav Kocman, který působí v ISP Allianci a Výboru nezávislého ICT průmyslu míní, že když už máme koordinátora digitální agendy jehož ustanovení provázela řada protestů (psali jsme například v textu „Digitální zmocněnec“ pod palbou kritiky) a budeme mít vládního zmocněnce pro ICT, oba bez reálných pravomocí, tak by stálo uvažovat o zřízení ministerské funkce pro digitální agendu (ministerstvo informatiky měli v programu Piráti – pozn. red.) „Ideálně přímo pod Úřadem vlády, protože pořád půjde o koordinační roli, ale je k ní třeba dodat silnou exekutivní pravomoc. Digitální agenda je úzce propojena s evropskými agendami a proto mi dává větší smysl zřízení spíše této funkce pod ÚV než zřizování dalšího ministerstva, které by se pravděpodobně odklonilo od koordinační role do budování vlastní agendy a uzavírání se do sebe, což je v přímém rozporu s tím, co je potřeba,“ uvedl Kocman.

„K panu Dzurillovi – osobně jej neznám, proto můžu komentovat pouze činnost SPCSS, která má v oboru dobré renomé, nemá za sebou žádné viditelné skandály, což je u státních ICT projektů spíše výjimka, takže se můžu domnívat, že jde o vhodnou osobu na tuto pozici. Pokud je rolí vládního zmocněnce pro ICT koordinovat a „řídit“ státní ICT projekty, potom nelze nic namítat, protože tady nějaká koordinace a řízení chybí, ale pokud má vládní zmocněnec pro ICT pomoci expanzi státních podniků či státem vlastněných akciových společností na úkor komerčního sektoru, prostřednictvím veřejných financí, tak potom to vnímám jako problém,“ dodal v únoru Kocman.

Podle samotného Dzurilly se změn nemusí IT sektor obávat. „Chceme dát jasné kompetence státním podnikům, které se zabývají IT oblastí jako je NAKIT, CENDIS ministerstva dopravy a mnou řízená organizace, co od nich budeme vyžadovat a co budou zajišťovat,“ řekl Ekonomickému deníku Dzurilla. Například současné nastavení pravidel a jejich výklad znemožňuje dodávat „státní cloudové řešení“ pro všechna ministerstva. Právě SPCSS nyní za Prahou staví velké datové centrum, v němž by státní cloud měl být umístěn. Podrobně jsme psali například v textu Státní cloud budou vyvíjet NAKIT a Státní pokladna či Strategie pro státní cloud bude nejdříve v roce 2018.

Dzurilla chce jasně stanovit pravidla co dělá státní podnik a co je striktně na komerčním trhu. To považuje za důležité i ICT Unie, která sdružuje největší hráče v oboru. .„Dlouhodobě upozorňujeme na skutečnost, že se stát může velmi výrazně inspirovat v digitálních službách poskytovaných např. bankami, pojišťovnami či jinými komerčními subjekty a využít to nejlepší z jejich zkušeností v digitálních službách veřejné správy. Jsme také přesvědčeni, že zachování konkurenčního prostředí v oblasti digitalizace veřejné správy a dlouhodobá kultivace tohoto prostředí může přinést koncovým uživatelům – občanům a firmám více nových uživatelsky přívětivých služeb a především trvalý tlak na jejich další rozvoj,“ řekl prezident ICT Unie a bývalý náměstek ministra vnitra Ivana Langera Zdeněk Zajíček.

Současná koordinace ICT zakázek je především na Odboru hlavního architekta e-Governmentu, který je zřízen pod ministerstvem vnitra a schvaluje připravované IT projekty nad 30 milionů korun ve státní správě. Právě i tento odbor by měl Dzurilla metodicky koordinovat.

Podle Štěpána Kabátka z Nejvyššího kontrolního úřadu, je v České republice nyní celkem registrováno 6.686 informačních systémů veřejné správy, jejichž celkové pořizovací náklady byly 134,5 miliardy korun a roční provozní náklady stojí 24,3 miliard. To zhruba odpovídá částce, která je ročně ze státního rozpočtu vynakládána na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Jiří Reichl