Úterý, 24. května, 2022

Na informační technologie vydala česká vláda podle zprávy NKÚ v roce 2017 13 miliard korun

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nejvyšší kontrolní úřad se ve své zprávě o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR věnuje také oblasti eGovernmentu a toho, jak stát tuto oblast podporuje. Ze zprávy je čitelné, že do informačních technologií „lije“ vláda stále více peněz, ale to bohužel neznamená, že bychom se měnili ve skutečně digitální stát třetího tisíciletí, ve kterém technologie výrazně usnadňují občanům styk se státem.

Kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se na často zaměřují na využívání peněž, které jsou vynakládány na projekty rozvoje eGovernmentu. Jde ale také o zájem Evropské unie, která za tímto účelem nastavila index digitální ekonomiky a společnosti (DESI). V tomto indexu se hodnotí stav připojení k internetu, digitální veřejné systémy, lidský kapitál, a využívání internetu. Co se závěrů NKÚ, ale i Unie týká, není naše postavení vůbec dobré: „Problematika eGovernmentu a elektronizace veřejné správy je jednou z priorit kontrolní činnosti NKÚ. O významnosti této problematiky svědčí také skutečnost, že se jedná o jednu z oblastí, kterou každoročně sleduje a vyhodnocuje Komise prostřednictvím indexu úrovně digitalizace hospodářství a společnosti. V roce 2017 obsadila Česká republika 18. místo z celkového počtu 28 srovnávaných členských států. Podle dílčího ukazatele „digitální veřejné služby“, který v rámci DESI vypovídá nejvíce o úrovni eGovernmentu, byla ČR i přes dosažený pokrok až na 22. místě. Na umístění ČR se odráží zejména skutečnost, že ostatní země jsou schopny v oblasti rozvoje eGovernmentu realizovat požadované změny a přijímat související legislativu mnohem rychleji“ konstatují tvůrci zprávy o finančním řízení prostředků z EU.

13 miliard do informačních systémů

Peněz na moderní informační systémy vynakládáme stále více: „Objem prostředků vynakládaný na ICT ze státního rozpočtu mezi lety 2012–2017 neustále rostl a v roce 2017 dosáhl téměř 13 mld. Kč. NKÚ však předpokládá, že skutečná hodnota výdajů na ICT je ještě vyšší. Do celkových výdajů totiž nebyly započteny rozpočtové položky, které mohou obsahovat i jiné související výdaje než jen přímé výdaje na ICT,“ můžeme se dozvědět ze zprávy kontrolního úřadu.

Na digitální stát jsme vyčerpali jen z dotací 42 procent

Peníze na rozvoj této oblasti přitom jsou k dispozici. Máme jich tolik, že je nedokážeme ani vyčerpat: „V letech 2015 a 2016 vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu celkem šest výzev, které souvisely s oblastí eGovernmentu a elektronizace veřejné správy. Celková finanční alokace těchto výzev činila 10,7 mld. Kč. V rámci těchto výzev bylo zaevidováno celkem 584 projektů, z nichž bylo k počátku dubna 2018 v realizaci celkem 214 projektů, a to v celkové výši rozpočtových nákladů 4,5 mld. Kč. Z celkové alokace výzev eGovernmentu bylo k 10. dubnu 2018 vyčerpáno 42 % prostředků,“ popisuje zpráva naši neschopnost čerpat. Ta není příznačná jen pro oblast ICT, ale táhne se napříč všemi obory.

Nehospodárnost IT veřejné správy

Proč se nám nedaří oblast veřejné správy dostatečně rychle digitalizovat? Jde hlavně o roztříštěnost a decentralizaci: „Mezi klíčové a dlouhodobé nedostatky v oblasti eGovernmentu a elektronizace veřejné správy, které mají negativní dopad na účelnost, hospodárnost a efektivnost, patří vytváření nových informačních systémů veřejné správy bez důkladné analýzy potřeb, adekvátní připravenosti právních předpisů a dalších podmínek zajišťujících jejich účelné využívání. Dále jsou to vysoké pořizovací a provozní náklady informačních systémů, přičemž jejich využívání ani v delším časovém období nevede k dosažení cílů a očekávaných přínosů. Navíc po jejich uvedení do provozu vznikají náklady na další rozvoj a úpravy, které několikanásobně převyšují náklady na jejich pořízení,“ tvrdí zpráva Národního kontrolního úřadu. Přitom už od roku 2016 funguje princip schvalování všech vznikajících projektů, jejichž hodnota je nad 6 milionů korun ročně. Účelnost a smysluplnost plánů posuzuje Odbor hlavního architekta e-Governmentu Ministerstva vnitra ČR (OHA). Podrobně jsme o tomto plánu psali v roce 2015. O činnosti OHA a jimi schválených projektech jsme informovali v textech Vnitro za půl roku schválilo státní IT projekty za 3,9 miliardy korun a Vnitro loni schválilo velké IT zakázky za 25 miliard.

Těžký přechod k jinému dodavateli

Informační systémy ve veřejné správě jsou značně roztříštěné, jedná se o produkty nejrůznějších výrobců, s nejrůznějšími typy licencí. Jde o chaos, který stále ještě nikdo nezkrotil a v konečném součtu nás stojí peníze: „Přetrvávajícím problémem je závislost správců informačních technologií na konkrétních dodavatelích. Jednou z příčin je nedostatečné ošetření licenčních oprávnění, což v konečném důsledku vede ke zvýšeným nákladům na rozvoj a obtížnému přechodu k jinému dodavateli,“ uvádí zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Této závislosti se říká vendor lock-in a v Ekonomickém deníku se tomuto tématu věnujeme vcelku pravidelně. Připomeňte si například text Firmy „zamykají“ úřady do vlastních produktů a služeb. Pak musí vypisovat JŘBU

Do výčtu významných nedostatků lze rovněž zařadit přetrvávající roztříštěnost IS, která se projevuje nezajištěním sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy napříč různými orgány veřejné správy a v důsledku toho dalším navýšením administrativních nákladů,“ všímá si zpráva toho, že cloud ve veřejné správě se stále nevyužívá. O vleklých problémech se zavedením „státního“ cloudu jsme také několikrát psali. Naposledy v srpnu letošního roku jsme přinesli informaci o tom, že nebudou muset využívat tajné služby, bezpečnostní složky a orgány činné v trestním řízení. Vyplývá to z materiálu, který na téma pravidel využívání státního cloudu vypracovali IT odborníci z vnitra, financí a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Upozorňovali jsme také na to, že datová centra používaná státními institucemi nejsou bezpečná.

Státní cloud povinně jen pro někoho. Tajné služby a armáda vyhrály boj s vnitrem

 

Za Evropské peníze 73 projektů

A jak jsme využívali na digitalizaci státu peníze Evropské unie? Podporovaly se aktivity spojené se zaváděním služeb elektronické veřejné správy a „s vysokou mírou využití moderních ICT jak u centrálních úřadů, tak na úřadech územní samosprávy,“ popisuje okolnosti zpráva Národního kontrolního úřadu. Zpráva dále uvádí sumu, kterou jsme vyčerpali a také to, co jsme za ni dokázali pořídit: „Celková alokace intervence činila 365,90 mil. € (v přepočtu dle aktuálního kurzu cca 9,349 miliardy. Kč). Výstupy představuje 73 projektů, vytvoření 15 nových elektronizovaných agend veřejné správy dle metodiky EU a vybudování čtyř základních registrů veřejné správy. Problém při čerpání peněz představoval vysoký počet rizikových projektů se zpožděnou realizací a čerpáním a vysoká chybovost při kontrole veřejných zakázek,“ podává zpráva poněkud neslavné svědectví. Podporovány byly projekty zaměřené na racionalizaci administrativních procedur, na zavedení jednotného systému řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, na zvyšování výkonnosti a kvality správních úřadů prostřednictvím aplikace nových metod řízení, nástrojů řízení kvality a výkonnosti.

Michaela Kadlecová

O tématech spojených s IT pravidelně píšeme – připomeňte si některé články:

IT systém „Zaměstnanost“ na Úřadu práce stále nefunguje. Před rokem MPSV slibovalo opak 

Generální ředitelství Úřadu práce má nového šéfa IT. Plzeňského krajského zastupitele za ANO 

Datová centra používaná státními institucemi nejsou bezpečná 

Státní cloud budou vyvíjet NAKIT a Státní pokladna 

Blamáž na MPSV. Chystá opci na smlouvu s OKSystemem za miliardu 

MPSV: OKsystem dostal od státu 6 miliard na IT zakázkách 

Zakázka bez soutěže na datová centra vzbuzuje podezření 

Strategie pro státní cloud bude nejdříve v roce 2018 

Americké IT firmy mohou být v Česku omezeny podle německého vzoru 

Cloudy se v příštím roce stanou terčem hackerů 

Vnitro představí strategii pro nakládání s daty v cloudu 

Klíčový spor o „vlastnictví“ dat v cloudu. USA vs. Microsoft a zbytek… 

Mají data v cloudu národnost? Microsoft má problém 

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter