Pátek, 30. července, 2021

Definitivní konec nalepovacím dálničním známkám. Ode dneška jen elektronické

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ode dneška mohou řidičky a řidiči na české a moravské dálnice jen s elektronickou dálniční známkou. Končí éra nalepovacích kuponů, kterých se za pětadvacetiletou éru prodalo více než 122 milionů. Systém na prodej dálničních známek se podařilo vybudovat až napodruhé a spuštění provázely problémy. První zakázka stála ministra Kremlíka křeslo.

První minutou prvního únorového dne po čtvrtstoletí definitivně končí éra papírových dálničních známek. Těch se do pátku 29. ledna prodalo 1.179.337 kusů. (1.086.419 ročních, 20.356 desetidenních, 72.562 třicetidenních). Na tyto známky lze jezdit už od 1. prosince.

S elektronickým systémem dálničních známek se motoristům otevírá také nová funkcionalita. Roční známka bude platit 365 dnů od zakoupení. Pokud tedy řidič vyjede poprvé na dálnici například 15. března, bude mu roční dálniční známka platit do stejného data příštího roku. Dosud tomu tak nebylo. Roční nalepovací kupon platit do konce ledna roku následujícího. Stejný systém bude fungovat i u kratších elektronických dálničních známek – měsíčních a desetidenních.

„Sice se uzavřela historie starých dálničních známek, ale s novými, elektronickými se otevírá budoucnost přinášející výhody. Jednoduchý nákup pro jednotlivce i pro firmy, klouzavá platnost, a především snadné pořízení bez nalepování a seškrabávání,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček.

„Aby lidé předešli případným chybám s vyplňováním SPZ, je praktické vzít si k ruce při nákupu malý techničák. Zdá se to možná nešikovné či úsměvné, ale je to užitečné. Pokud si koupím elektronickou známku s platností ihned a udělám chybu, opravy či kompenzace nejsou možné,“ doporučuje mluvčí projektu elektronické dálniční známky Martin Opatrný.

První zakázka stála křeslo ministra dopravy

Vznik samotného systému na prodej elektronických dálničních známek a i jeho spuštění provázela řada problémů. Michal Bláha – zakladatel projektu Hlídač státu poté, co mu skvěle nahrálo tiskové oddělení ministerstva dopravy informací o pořízení „eshopu“ za 400 milionů (opravdu to MD prezentovalo jako „obchodní bránu“), zveřejnil na svém portálu detaily o této zakázce. Rovnou upozornil na řadu pochybení či nesrovnalostí. Jedním z nich bylo, že o zakázce velkého rozsahu nebyla informována vláda, dalším například skutečnost, že ji neschválil ani Odbor hlavního architekta eGovernmentu, který tento typ zakázek schvalovat musí.

Okolnosti zakázky a především špatná komunikace tehdejšího ministra dopravy Vladimíra Kremlíka spojená s nepřesvědčivým vysvětlováním okolností zakázky za 400 milionů korun ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury, způsobily, že zakázka byla zrušena a poté se poroučel i sám ministr.

https://ekonomickydenik.cz/kremlik-zakazku-k-dalnicnim-znamkam-nezrusi-zkusi-zlevnit-vedeni-sfdi-hleda-klicky-slovickari

Zvedla se velká vlna nevole k tomu, jak stát nakupuje a IT odborníci se svolali na hackathon, kde chtěli státu dokázat, že se dá takový eshop naprogramovat za víkend a za výrazně méně peněz. Světem IT letěl hashtag #znamkamarada. Před rokem a týdnem se sešlo 300 lidí na víkend do pražských kanceláří a programovali elektronický obchod pro dálniční známky. Na výsledek se osobně přišel podívat premiér Andrej Babiš i s vládním zmocněncem pro IT Vladimírem Dzurillou.

Premiér ještě před začátkem dobrovolnické akce osobně jednal s podnikatelem Tomášem Vondráčkem z Actum Digital, který se do organizování akce pustil. Jádrem debaty bylo to, jestli je vhodné, aby výjimku z placení dálničních známek měly tajné služby, jejichž vozy by mohly být snadno identifikovatelné. Podrobně jsme o tomto tématu jako první psali v textu Důkaz místo domněnek: BIS požadovala dálkový přístup do online systému elektronických dálničních známek

O tři měsíce později jsme zjistili, že z práce na dálniční známce zbyl jen „duch a nadšení“ a hackathonová bublina splaskla. Na začátku dubna jsme upozornili na to, že celkové náklady na pořízení systémů pro elektronické dálniční známky vyjdou na 770 milionů korun.

Vývoj nového systému dostal na starosti státní podnik CENDIS. Mluvili jsme o něm ve velkém rozhovoru s jeho ředitelem Janem Paroubkem.

Psali jsme také o dalších zakázkách na systém elektronické dálniční známky:

Kamery pro auta policistů a celníků na kontrolu elektronických dálničních známek budou stát až 9 milionů korun bez DPH

Další zakázka za desítky milionů pro systém elektronické dálniční známky

Platební brána pro elektronické dálniční známky a jednotnou jízdenku je dražší, než SFDI předpokládalo

CENDIS už zná dodavatele venkovních kiosků na elektronické dálniční známky i mobilních kamer a tabletů pro kontrolní hlídky

Kamery pro auta policistů a celníků na kontrolu elektronických dálničních známek budou stát až 9 milionů korun bez DPH

Spuštění se nepovedlo

Vše se nakonec stihlo, spuštění ale provázely zmatky a nefunkčnost systému, který byl okamžitě po spuštění zkoušen řadou IT specialistů, novinářů a zvědavých motoristů. Systém pod náporem zkolaboval a proto byl vypnut. Nástupce ministra Kremlíka ve funkci ministra dopravy Karel Havlíček poněkud neobratně mluvil o tom, že vypnutí je „ochranou proti hackerům. 

Za dálnice se platí od roku 1995. Dosud bylo prodáno přes 122 milionů „nalepovacích“ známek

Za české dálnice musí řidiči platit od 1. ledna 1995 – tehdy šlo o 569,9 z 651,2 kilometru tehdejší celkové sítě dálnic a silnic dálničního typu. Zpočátku byly k dispozici pouze roční kupony. Ty pro osobní auto vyšly na 400 korun a stejnou částku tehdy museli v prvních dvou letech platit také majitelé motocyklů. Pro srovnání, průměrná měsíční mzda v roce 1995 dosahovala 8 804 korun.

Cena dálničních známek postupně narůstala až na současných 1 500 korun, což je cena, kterou majitelé automobilů platí již devět let. Od roku 2000 k roční variantě přibyly také měsíční a desetidenní známky, což je praxe drtivé většiny států s elektronickým systémem dálničních známek.

Jiří Reichl

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter