Důkaz místo domněnek: BIS požadovala dálkový přístup do online systému elektronických dálničních známek

Promění se kamery na mýtných branách ve velkého bratra systému elektronických dálničních známek? Ilustrace: Fotka od Clker-Free-Vector-Images z Pixabay

Bezpečnostní informační služba alias kontrarozvědka, požadovala po Státním fondu dopravní infrastruktury vytvoření dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění (elektronické dálniční známky). Vyplývá to z informací obsažených v meziresortním připomínkovém řízení.

Už více než týden se diskutuje o tom, jak byla vypsána zakázka na provoz systému na elektronické dálniční známky, které by měly začít být využívány v roce 2021. Minulý týden jsme přinesli informaci o požadavku tajných služeb na přístup do databází automobilů, které se po dálnicích budou pohybovat.

„Státní fond dopravní infrastruktury zajistí zpravodajským službám České republiky dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění…,“ BIS

Včera časopis Respekt zveřejnil článek, který je založen na „informacích ze strany vládních činitelů“ a je dost nekonkrétní. Pokud se podíváme do databáze připomínek k „Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích…“, pak domněnky odstraníme. Ze stejné databáze jsme citovali již v předchozím textu.

Citujeme připomínky samotné Bezpečnostní informační služby, jež byly v připomínkovém řízení označeny jako zásadní:

K části první, bodu 3. – § 21d zákona č. 13/1997 Sb.

Navrhujeme za odstavec 5 vložit nový odstavec 6, který zní:

„(6) Státní fond dopravní infrastruktury zajistí zpravodajským službám České republiky dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění v rozsahu potřebném pro plnění úkolů v jejich působnosti a pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů.“

Odůvodnění:

Již v současné době pracují zpravodajské služby s nejrůznějšími informacemi, které se týkají řidičů, vozidel a registračních značek, a mají přístup do státem zřizovaných a vedených evidencí a registrů (viz § 11 odst. 3 zák. č. 153/1994 Sb.), o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Údaje z nově zřizované evidence jsou využitelné zejména v rámci plnění úkolů, v rámci kterých zpravodajské služby na území České republiky shromažďují informace o bezpečnostních rizicích se zahraničním prvkem (např. nelegální migrace, terorismus). Například informace ze systému časového zpoplatnění dle § 21b odst. 2 písm. a) může znamenat, že vozidlo zahraniční zájmové osoby se nalézá na území České republiky, obdobně dle písm. c) lze upřesnit i možný čas zamýšleného pobytu resp. využívání placených úseků pozemních komunikací.

Oprávnění zpravodajských služeb získávat údaje obsažené v evidenci pro plnění úkolů v zákonné působnosti je doplněno oprávnění získávat tyto údaje i pro výkon evidenční ochrany údajů, obdobně jako to stanoví § 11 odst. 5 zákona č. 153/1994 Sb.“

 

Zproštění poplatku pro všechna „státní vozidla“

Dále zástupci BIS navrhovali, aby se zákonem zprostila od poplatku všechna vozidla, která jsou ve službách státu. „Dojde tak k významné úspoře jak finanční, tak časové, když nebude nutné každoročně řešit u každého státního orgánu zvlášť hrazení časového poplatku (stejně je hrazen z prostředků státního rozpočtu a jde fakticky o přesun finančních prostředků z jednotlivých kapitol). Státní orgány by tak pouze oznamovaly pořízení nového vozidla nebo pozbytí jeho vlastnictví,“ navrhovali zástupci kontrarozvědky.

Minulý týden jsme se ptali mluvčího BIS Ladislava Štichy, co bylo předmětem připomínek. „Zpravodajské služby a bezpečnostní složky uplatnily požadavky týkající se krycích dokladů a evidenční ochrany vozidel, které používají. Zároveň jsme společně požadovali zajištění systému vkládání evidenčních údajů tak, aby nebylo krytí našich vozidel zjistitelné. Tyto požadavky jsou mimo jiné v souladu se zákony 153/1994 o zpravodajských službách a 154/1994 o Bezpečnostní informační službě,“ uvedl minulý týden mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha.

„V žádném případě se žádná ze zpravodajských nebo bezpečnostních složek  nepodílela na výběru či doporučení konkrétního dodavatele. Na základě zmíněných požadavků bezpečnostní složky pouze navrhly oslovit firmy, které mají zkušenosti s daným řešením nebo jsou již seznámeny s technickým řešením a splňují podmínky pro seznamování se s informacemi v příslušném stupni utajení, přičemž aktuální zadávací dokumentace by byla předána jen ministerstvem dopravy vybranému dodavateli,“ dodal mluvčí BIS. Podle něj smyslem požadavků zpravodajských a dalších bezpečnostních složek je především ochrana příslušníků zpravodajských a dalších bezpečnostních složek a jejich životů. „Poskytnutí extrémně citlivých údajů neprověřené firmě bez řádné bezpečnostní prověrky by bylo z bezpečnostního hlediska zcela nepřijatelné,“ dodal Ladislav Šticha.

Jiří Reichl