Elektronické dálniční známky za 400 milionů? Zapomeňte, účet má být přes miliardu

Již několik dní se mluví o tom, že „e-shop“ pro elektronické dálniční známky by měl podle plánů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) stát něco přes 400 milionů korun. Protikorupční bojovníci, IT specialisté a řada dalších lidí v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) se kvůli tomu diví až zlobí. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) hasí téměř půlmiliardový průšvih. Jenže to není vše, SFDI vypsalo další soutěž – tentokrát na zajištění prodejních míst na elektronické dálniční známky. Cena? Dalších 477 milionů bez DPH na 5 let. V případě prodloužení o dalších 5 let pak 926 milionů. Účet za zřízení elektronických dálničních známek v současném rozložení vyšplhá přes miliardu.

Nejen smlouva na zajištění „e-shopu na prodej dálničních známek“ za zhruba 400 milionů korun, ale také další – tentokrát už veřejná zakázka na “Výběr časového poplatku za užití zpoplatněné pozemní komunikace na obchodních místech a zajištění jejich provozu“. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky včetně vyhrazené změny závazku dle § 100 zákona činí 926.000.000,- Kč bez DPH, bez vyhrazené změny závazku tato předpokládaná hodnota činí 477.000.000,- Kč bez DPH,“ píše se v zadávací dokumentaci. Onou „vyhrazenou změnou“ je myšleno případné opční prodloužení o dalších 5 let. Termín pro podání nabídek byl do 18. prosince. Na profilu Státního fondu dopravní infrastruktury je zakázka stále vedena jako neukončená. Společnost Asecco, která již uzavřela smlouvu na onen zmiňovaný „eshop“ již pro zadavatele vytvořila “interaktivní uživatelský prototyp pro EDZ (elektronickou dálniční známku – pozn. red.). Smlouva ze srpna 2019 zní na 250.000 bez DPH. Pokud tedy sečteme všechny dosud známé částky 400.313.557 bez DPH za „eshop“, předpokládanou částku 477.000.000 korun bez daně za prodej na obchodních místech a již zaplacených 250.000 za prototyp, dostaneme se na celkovou sumu 877.563.557,- Kč bez DPH. S daní je to pak přes 1 miliardu (1.061.851.903 korun). A to lze předpokládat, že dosud nejsou známy všechny dílčí zakázky na tomto projektu.

Nejzávažnější na celém případu okolo elektronických dálničních známek je však skutečnost, že podle zjištění projektu Hlídač státu, který se specializuje na dohled nad veřejnými zakázkami, lidé připravující tendry zřejmě porušili zákon. Zakladatel Hlídače státu Michal Bláha to zjistil při sérii čtvrtečních jednání na ministerstvu dopravy a ministerstvu vnitra.

Právě na ministerstvu vnitra působí Odbor hlavního architekta eGovernmentu (OHA), který je pověřený koordinací rozvoje eGovernmentu v celé veřejné správě. Podle svého poslání má provádět kontrolu a schvalování významných ICT projektů, poskytuje konzultace, podporu a expertní služby ostatním subjektům veřejné správy, řídí rozvoj sdílených služeb eGovernmentu a stanovuje principy a standardy pro oblast ICT. Jeho zaměstnanci posuzují všechny plánované IT systémy s rozpočtem vyšším, než 30 milionů korun. Podrobně jsme psali třeba o tom, že v roce 2017 Vnitro schválilo velké IT zakázky za 25 miliard

SFDI nemůže začít platit za smlouvu na „známkový eshop“

Ředitel odboru Petr Kuchař Ekonomickému deníku potvrdil, že žádost o stanovisko jeho odboru k projektu “Elektronický systém časového zpoplatnění“ obdrželi jeho podřízení 27. listopadu 2019. A od té doby je v procesu schvalování. Poslední žádosti z OHA směrem k ministerstvu dopravy byly poslány před týdnem, 9. ledna. Přesto na začátku tohoto týdne ministerstvo dopravy samo vydalo tiskovou zprávu, v níž oznámilo uzavření smlouvy. Podle Kuchaře je však podstatným faktem, že zadavatel nesmí vydat peníze na projekt, který nebyl schválen jeho odborem.

Michal Bláha navíc upozorňuje na další skutečnost, kterou přiznali sami lidé ze SFDI ve své tiskové zprávě. A to, že zakázka nebyla zadána v klasickém výběrovém řízení s odkazem na existenci utajovaných skutečnostní v zadávací dokumentaci. „SFDI se pravděpodobně z časových důvodů rozhodl postupovat mimo zadávací řízení otevřené všem a oslovit pouze vyvolené dodavatele, které si sám vytipoval. Odůvodněním pro nestandardní postup měl být podle tiskové zprávy SFDI § 29 písm. b) bod 3 ZZVZ, kde se uvádí: „Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, b) jestliže by došlo k vyzrazení utajované informace zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.“ Právě zvýrazněnou část lidé ze Státního fondu dopravní infrastruktury zřejmě zcela ignorovali. „SFDI ve své zprávě ještě navíc přiznává, že opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ provedl (část dokumentace poskytl pouze dodavatelům s prověrkou). SFDI tak svým vlastním postupem dokazuje, že použití výjimky nebylo oprávněné. SFDI ale raději vůbec nespecifikuje, které části dokumentace a proč vlastně utajuje,“ upozorňuje ve svém textu Bláha.

Podle něj navíc ministr dopravy Vladimír Kremlík porušil nařízení vlády, podle kterého musí ministři a vedoucí ústředních správních orgánů informovat vládu před uzavřením smlouvy o nadlimitních veřejných zakázkách, které budou uzavřeny na základě některé z výjimek.

 

Proč nebyli osloveni velcí hráči s prověrkou?

Zpochybňuje také výběr oslovených firem a upozorňuje na skutečnost, že nebyly osloveny další opravdu velké firmy, které splňují podmínku bezpečnostní prověrky od Národního bezpečnostního úřadu. „SFDI uvádí, že oslovilo pět dodavatelů, z nichž si tři vyzvedli podklady a pouze dva podali nabídku. Jedná se o firmy ADASTRA, s.r.o., Asseco Central Europe, a.s., KOMIX s.r.o., ČD – Informační Systémy, a.s. a AUTOCONT a.s.

Postup SFDI je podle Hlídače státu zvláštní z několika důvodů:

  • nebylo uveřejněno, jakým způsobem byl výběr vyvolených firem proveden (více o tomto výběru napíšeme v dalších článcích),
  • u některých uvedených společností lze pochybovat, zda mají dostatek kapacit a zkušeností zvládnout obdobný projekt, což se ostatně projevilo v nepodání nabídek,
  • pokud se některé oslovené firmy rovnou odmítly tendru účastnit, bylo možné oslovit jiné, což se ale nestalo,
  • vůbec nebyli osloveni velcí hráči na trhu IT pro státní instituce např. IBM, ICZ, Atos IT Solutions and Services, Tesco SW, NESS, Hewlett Packard, Oksystem – všechny tyto firmy mají také bezpečnostní prověrku požadované (nebo vyšší úrovně) a mohly vytvořit soutěžní prostředí.
  • SFDI na svých stránkách uvádí, že státní podnik CENDIS s.p. nemohl informační systém vytvořit, protože nemá bezpečnostní prověrku. To však není pravda: CENDIS s.p. má stejnou úroveň prověrky jako oslovené firmy na stupni Důvěrné – viz stránky NBÚ (stupeň utajení pro seznamování se s utajov. informacemi).

Proč byl tendr utajován? Přístup do databází pro tajné služby

Zajímavostí beze sporu je, že celý tendr, který ministrovi Kremlíkovi způsobil nevídané lapálie, byl chystán před koncem roku, což je vždycky více na očích těch, kteří se o veřejné zakázky zajímají, než obvykle, ale především to, že část zadávací dokumentace byla v režimu „Důvěrné“ podle klasifikace utajovaných skutečností. Co je na dálničních známkách tak citlivého?

  1. Požadavek tajných služeb, aby „Státní fond dopravní infrastruktury zajistil zpravodajským službám České republiky dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění.“ Jinak řečeno – tajné služby chtějí online nahlížet do registru pohybu vozidel. To má zajistit chystaný kontrolní mechanismus placení. Zatímco v současné době tomu tak není, kontrola je víceméně namátková.

2. Registrační značky vozidel, které používají tajné služby. „Zpravodajské služby a bezpečnostní složky uplatnily požadavky týkající se krycích dokladů a evidenční ochrany vozidel, které používají. Zároveň jsme společně požadovali zajištění systému vkládání evidenčních údajů tak, aby nebylo krytí našich vozidel zjistitelné. Tyto požadavky jsou mimo jiné v souladu se zákony 153/1994 o zpravodajských službách a 154/1994 o Bezpečnostní informační službě,“ uvedl mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha. „V žádném případě se žádná ze zpravodajských nebo bezpečnostních složek  nepodílela na výběru či doporučení konkrétního dodavatele. Na základě zmíněných požadavků bezpečnostní složky pouze navrhly oslovit firmy, které mají zkušenosti s daným řešením nebo jsou již seznámeny s technickým řešením a splňují podmínky pro seznamování se s informacemi v příslušném stupni utajení, přičemž aktuální zadávací dokumentace by byla předána jen ministerstvem dopravy vybranému dodavateli,“ dodal mluvčí BIS. Podle něj smyslem požadavků zpravodajských a dalších bezpečnostních složek je především ochrana příslušníků zpravodajských a dalších bezpečnostních složek a jejich životů. „Poskytnutí extrémně citlivých údajů neprověřené firmě bez řádné bezpečnostní prověrky by bylo z bezpečnostního hlediska zcela nepřijatelné,“ dodal Ladislav Šticha.

Z materiálů uveřejněných v legislativní knihovně vyplývá, že další připomínky k registru svých vozidel vznesla také Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Pro ozbrojený bezpečnostní sbor, kterým je zejména GIBS, Policie České republiky a zpravodajské služby představuje zavedení informačního systému Státního fondu dopravní infrastruktury velmi závažnou komplikaci z hlediska problematiky krycích státních poznávacích (registračních) značek používaných na vozidlech při provádění služebních činností v režimu zákonného utajení. Stávající praxe neumožňovala odkrytí identity vlastníka vozidla. Zaevidováním vozidel osvobozených od zpoplatnění v informačním systému Státního fondu dopravní infrastruktury dojde k rozkrytí příslušnosti vozidel k ozbrojenému bezpečnostnímu sboru (Ministerstvu vnitra) a použití krycích státních poznávacích značek. Celkový složitý systém nezbytné konspirace těchto vozidel tak pozbývá smyslu,“ uvádí se v zásadní připomínce k chystanému informačnímu systému elektronických dálničních známek ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Zástupci inspekce upozorňují, že dojde k navýšení jejich rozpočtových prostředků, neboť úhrady za zpoplatnění komunikace budou probíhat ze zvláštních finančních prostředků. „V případě užití vozidla ve zvláštním režimu (např. při provádění zkoušek spolehlivosti) bude muset být poplatek uhrazen ze zvláštních finančních prostředků. Současně s tímto dojde k požadavku navýšení rozpočtových prostředků GIBS,“ uvádí se v materiálu.

Již zmiňovaná Bezpečnostní informační služba navrhuje, aby se zákonem zprostily od poplatku všechna vozidla, která jsou ve službách státu. „Dojde tak k významné úspoře jak finanční, tak časové, když nebude nutné každoročně řešit u každého státního orgánu zvlášť hrazení časového poplatku (stejně je hrazen z prostředků státního rozpočtu a jde fakticky o přesun finančních prostředků z jednotlivých kapitol). Státní orgány by tak pouze oznamovaly pořízení nového vozidla nebo pozbytí jeho vlastnictví,“ navrhuje konstruktivní připomínku kontrarozvědka.

Tato povinnost by se samozřejmě nevztahovala na vozidla, které tajné služby používají, ale které jsou tzv. „zakryté“ tedy registrovány na krycí firmy, aby nebylo poznat, že patří tajným službám.

Jiří Reichl