SERIÁL – rozhodovací praxe v oblasti veřejných zakázek – "JŘBU forever"

Není to tak dávno, co jsme se v našem seriálu věnovali podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění a dnes se k tomuto oblíbenému i nenáviděnému předmětu nekonečných debat opět vracíme v nové variaci.

Rozhodnutí, jímž se budeme zabývat v rámci našeho pravidelného seriálu, tentokrát pochází z pera Krajského soudu v Brně. K němu podala žalobu Fakultní nemocnice Olomouc, jež nesouhlasila s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí ÚOHS i žaloba se týkají dvou veřejných zakázek, budeme se jim i my věnovat postupně. ÚOHS zadavateli vytkl, že v případě zadávání veřejné zakázky „Systém navigované bronchoskopie“ porušil zákonné podmínky nutné pro využití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“). Zadavatel uzavřel smlouvu se společností Medinet s odkazem na to, že uvedený systém navigované bronchoskopie má celosvětově jediného výrobce, jehož výhradním zástupcem pro Českou republiku je právě společnost Medinet. Proti tomu ÚOHS namítl, že učinil dotaz na další společnosti působící v oboru, které mu potvrdily, že požadované plnění v uvedeném rozsahu jsou schopny dodat. ÚOHS tedy konstatoval, že nebyly naplněny podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění a zadavatel se dopustil správního deliktu, což potvrdil i předseda ÚOHS zamítnutím podaného rozkladu.

V rámci řízení před soudem zadavatel uvedl, že ÚOHS nepřihlédl k okolnostem, které jsou ve prospěch zadavatele, a že jeho údaje z roku 2009 ukazovaly, že skutečně jediným dodavatele mohla být pouze společnost Medinet. Jiného dodavatele nebylo možné běžným průzkumem trhu zjistit. Údaje ÚOHS nepovažuje za relevantní, neboť byly zjištěny až na základě dotazů učiněných později a formulovány z pozice vrchnostenského orgánu, nikoli z pozice soukromých subjektů pohybujících se na volném trhu.

Mohlo by vás zajímat

Řidiči mohou využívat dalších 28 kilometrů dálnice D3 v Jihočeském kraji

ÚOHS proti tomu argumentuje, že již v roce 2007 realizovala např. společnost TRANSKONTAKT-MEDICAL dodávku systému navigované bronchoskopie pro Fakultní nemocnici Brno. Dále znovu opakuje, že na základě jeho žádosti nejméně tři další společnosti byly schopny splnit předmět veřejné zakázky v plném rozsahu.

Krajský soud se ve svém rozhodování v dané věci zaměřil zejména na námitku, že nebyla dodržena zásada materiální pravdy ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a zásada volného hodnocení důkazů. Soud konstatoval, že předložený správní spis neobsahuje podklady, z nichž ÚOHS ve svém rozhodování vychází. Ve správním spisu podle soudu zcela absentuje komunikace mezi ÚOHS a společnostmi, které jsou schopny poskytnout plnění ve stejném rozsahu jako společnost Medinet. Soud je tak nucen konstatovat, že rozhodnutí ÚOHS, resp. jeho předsedy nemá oporu ve správním spisu. Soud sice usuzuje, že se jednalo o vysvětlení ve smyslu § 137 správního řádu, ale nebylo možno ověřit, zda tato vysvětlení byla získána v souladu s citovaným ustanovením. Dále soud připomíná, že ÚOHS nedodržel ani ustanovení § 51 odst. 2 správního řádu a § 53 odst. 6 správního řádu, neboť účastníci nebyli vyrozuměni o provádění důkazů mimo ústní jednání a o provedení důkazu listinou nebyl učiněn záznam do spisu. Krajský soud připomíná, že porušení těchto povinností nemusí nutně vést k závěru o nezákonnosti správního rozhodnutí, ale jedná se o častý nešvar ÚOHS, který navíc v tomto případě úzce souvisí s nedostatky v dokazování.

Uvedené důvody vedly Krajský soud v Brně ke zrušení řízení a vrácení k dalšímu řízení. ÚOHS se však s rozhodnutím soudu nespokojil a napadl ho kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Budeme tedy nadále sledovat, jak se k dané problematice postaví ten.

Jak už jsme uvedli, rozsudek, jímž se dnes zabýváme, má ještě svou druhou část, které se budeme věnovat příště.

Celý rozsudek je přístupný předplatitelům [mn_protected]Legislativního monitoru.[/mn_protected]

Jiří Reichl