Německo, Rakousko a další čtyři silné evropské ekonomiky využívají svou váhu dominantních plátců. Požadují osekání unijního rozpočtu pro roky 2028 až 2034. Zatímco čistí plátci odmítají další společné půjčky, země ze středu a jihu Evropy se obávají ztráty stovek miliard z kohezních fondů. Premiér Andrej Babiš v reakci na tlak Berlína burcuje k vytvoření regionální aliance na ochranu tradičních dotací.
Německý kancléř Friedrich Merz minulý týden hovořil za šest fiskálně nejodpovědnějších členů evropské sedmadvacítky. Tyto země jsou také čistí přispěvatelé do unijní kasy. Vyzval k úspoře několika set miliard eur z navrhovaného rozpočtu Komise ve výši 2 bilionů eur na období 2028 až 2034.
Plošné škrty
Škrty kromě Německa požaduje také Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko. Tyto země se dohodly na společném postoji k víceletému unijnímu rozpočtu. Trvají na tom, že škrty by měly týkat všech oblastí rozpočtových výdajů.
„Rozpočet EU musí zůstat finančně životaschopný. Naše skupina zemí souhlasí s tím, že rozpočet musí být ve srovnání s návrhem Komise snížen o několik set miliard eur,“ řekl Merz poté, co minulý týden v Berlíně hostil lídry výše zmíněných zemí.
Skupina si také přeje, aby se výdaje přesměrovaly na to, co považuje za strategické priority. Hlavně má jít o oblasti obrany, konkurenceschopnosti, migrace a evropské suverenity. Rozpočtově ukázněné státy rovněž nesouhlasí s novými společnými půjčkami. Chtějí také přísnější podmínky pro dodržování právního státu, které je spojené s unijními prostředky.
Značný vliv
Těchto šest zemí se podílí zhruba 40 procenty na celkovém objemu příspěvků do rozpočtu EU, což dává jejich společnému postoji značnou váhu při dalších jednáních o návrhu Komise. Celková velikost rozpočtu přitom zůstává jedním z hlavních sporných bodů od doby, kdy Komise loni v červenci svůj návrh předložila.
Na druhé straně země včetně Francie, Itálie a Španělska, podporované Evropským parlamentem, tvrdí, že rostoucí ambice Unie vyžadují větší rozpočet. Ekonom Zsolt Darvas z bruselského ekonomického think-tanku Bruegel označil neustálý tlak na rozpočtové škrty vybraných zemí za „nešťastný“.
„Náš vlastní výzkum ukazuje, že rozpočet EU by mohl hrát důležitou roli při řešení nedostatečných investic v Evropě, jak je identifikovala Draghiho zpráva. To vyžaduje větší rozpočet, než jaký navrhla Evropská komise v červenci 2025, nikoli menší,“ zdůraznil Darvas.
Co se má financovat?
Mnoho dalších zemí, včetně Portugalska, Itálie nebo České republiky, chce naopak chránit tradiční výdaje na politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku, které podle nich zůstávají důležité pro regionální rozvoj a venkovské komunity.
Darvas souhlasí ale s tím, že přesun výdajů z tradičních oblastí politiky, zejména zemědělství a politiky soudržnosti, směrem k opatřením, která posilují konkurenceschopnost Evropy, jdou správným směrem.
Babiš chce středoevropskou spolupráci
Premiér Andrej Babiš (ANO) na nedávném setkání lídrů Česka, Maďarska, Slovinska a Chorvatska ve slovinském Bledu vyzval k vytváření koalicí v rámci Unie, které budou prosazovat vlastní priority během jednání o víceletém rozpočtu.
„Dnes je pro nás nejdůležitější vytvářet koalice,“ řekl Babiš. Navrhl, aby členské země uzavíraly aliance, které budou podporovat konkurenceschopnost nebo zachování financování politiky soudržnosti. Ocenil také oživení Visegrádské skupiny, kterou tvoří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Obrana ve světle ruské invaze
Výdaje na obranu se staly ústředním tématem evropské politiky od ruské invaze na Ukrajinu, zatímco jednotlivé vlády také volají po větších investicích do evropského průmyslu, technologií a energetické bezpečnosti.
Německý kancléř Merz usiluje o dosažení dohody o rozpočtu do konce letošního roku. „Bylo by dobré, kdybychom toho dokázali dosáhnout,“ řekl.
