Země středoevropského regionu chtějí proměnit svou rostoucí ekonomickou sílu v reálný vliv na rozhodování celého unijního bloku. Na setkání ve Slovinsku navrhl premiér Andrej Babiš vytváření cílených aliancí. Mají v rámci EU bránit finance na rozvoj regionů a postavit se přebujelé byrokracii nebo drahým zeleným opatřením.
„Setkání zde je v jistém smyslu pokusem vyslat našim partnerům zprávu, že se středoevropské země stávají v rámci Unie silnějšími, odolnějšími, konkurenceschopnějšími, demokratičtějšími a vlivnějšími,“ prohlásil chorvatský premiér Andrej Plenković na setkání ve slovinském Bledu.
Mít větší vliv
Premiéři Česka, Maďarska, Slovinska a Chorvatska vyzvali k těsnější regionální spolupráci. Chtějí, aby střední Evropa získala větší vliv na rozhodování v rámci evropského bloku. Hovořili také o společném postupu při jednání o příštím unijním rozpočtu a reakci střední Evropy na ekonomické, energetické a migrační tlaky.
Premiér Andrej Babiš argumentoval tím, že je potřeba užší koordinace, protože „Evropa není v dnešní době v nejlepší kondici“.
Maďarský premiér Péter Magyar také uvítal úsilí o posílení regionální spolupráce. „Střední Evropa může být středem Evropy, ale musíme si udělat domácí úkoly,“ řekl Magyar.
Babiš navrhuje koalice
„Dnes je pro nás nejdůležitější vytvářet koalice,“ řekl Babiš. Navrhl, aby členské země uzavíraly aliance, které budou podporovat konkurenceschopnost. Nebo zachování financování politiky soudržnosti během jednání o unijním rozpočtu na období 2028 až 2034. Ocenil také oživení Visegrádské skupiny, kterou tvoří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Aliance středoevropských zemí v minulých letech oslabila kvůli neshodám ohledně ruské invaze na Ukrajinu, ale znovu se obnovila na summitu letos v červnu. Její lídři se dohodli na koordinaci v otázkách rozpočtu EU, energetiky, migrace, zemědělství a konkurenceschopnosti, ale také rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Kritika nadměrné regulace
Plenković uvedl, že migrace, brexit, pandemie a války na Ukrajině a Blízkém východě změnily Evropu. Za společné regionální výzvy označil klesající počet obyvatel a posílení energetické infrastruktury.
Slovinský premiér Janez Janša argumentoval tím, že členství v EU sice přineslo více finančních prostředků na rozvoj a vyšší standardy, na druhou stranu ale evropské instituce stále častěji reagují na krize nadměrnou regulací. „Všechno je regulované. To je slabina EU,“ řekl.
Magyar obvinil unijní instituce z nespravedlivého zacházení s Maďarskem ohledně migrace, a to i přes jeho roli v ochraně vnějších hranic bloku. Babiš zase kritizoval zelenou politiku a evropský Green Deal, který povede k vyšším cenám energií a k oslabování evropského průmyslu.
Diskuse s názvem „Formování Evropy z jejího středu“ ukázala možnosti koordinace a spolupráce jako způsobu, jak mohou středoevropské země uplatnit svůj vliv. Jednání o příštím sedmiletém rozpočtu prověří, zda dokážou vlády zemí střední Evropy skutečně spolupracovat.
