Víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Babiš dříve uvedl, že není důvod k tomu, aby nominálně příspěvek pro Česko klesl o 228 miliard korun.

Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a takzvaných kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou v návrhu víceletého rozpočtu EU stále nepřijatelné. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy korun více, než odvedlo.

Dohoda má padnout do konce roku

Hlavním tématem zhruba dvouhodinového jednání Babiše s Costou v pražské Kramářově vile byl víceletý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Costa chce, aby se členské státy na jeho podobě dohodly do konce letošního roku. „Pro nás je zásadní, aby Česká republika dosáhla co nejlepšího možného výsledku,“ uvedl Babiš.

Babiš
Premiér Andrej Babiš varuje před škrty v evropském rozpočtu. Foto. Úřad vlády

Schválení rozpočtu do konce roku je podle Costy zásadní, protože následně trvá rok až dva, než se peníze dostanou k firmám a lidem. „Nemůžeme si dovolit jakékoli přerušení evropského financování pro zásadní politiky a projekty v roce 2028,“ uvedl.

Čtěte také: Brusel nebude diktovat, kde skončí dotace. Česko je ve skupině rebelů kvůli škrtům

Rozpočet podle něj musí reflektovat nové priority a zároveň zachovat klíčové pilíře podpory pro regiony a zemědělství. Babišovi poděkoval za vřelé a konstruktivní jednání. „Geopolitické prostředí se změnilo od doby, kdy jsme v roce 2020 schválili současný rozpočet. Nyní více než kdykoli dříve musíme investovat do obrany a bezpečnosti, konkurenceschopnosti a inovací a také do strategické odolnosti,“ dodal.

Zastropování ceny povolenky

Babiš se s Costou bavil také o konkurenceschopnosti EU a energetice. Premiér opět kritizoval systém emisních povolenek. Připomněl, že po jeho revizi volal už v září 2021 a navrhoval zastropování ceny povolenky na 30 eur. EU podle něj tehdy předpokládala současnou cenu kolem 26 eur, nyní se pohybuje kolem 80 eur.

Evropa by podle Babiše měla dbát na to, aby z ní kvůli vysokým nákladům neodcházel průmysl. Za nepřijatelný označil také návrh na rozdělení výnosů z emisních povolenek. Česko podle něj požaduje, aby peníze zůstaly členským státům, které nejlépe vědí, jak je investovat.

Lepší než původní návrh

Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu loni v červenci v objemu 1,76 bilionu eur, v přepočtu 42,6 bilionu korun. Kyperské předsednictví letos v červnu představilo vyjednávací rámec v objemu 1,73 bilionu eur, přibližně 41,9 bilionu korun. Podle Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší než původní návrh komise, Praha s ním ale stále není spokojena. Radě EU nyní předsedá Irsko.

Příprava nového rozpočtu EU už od začátku naráží na tvrdý odpor většiny členských států. Šestnáctka unijních zemí, včetně České republiky, vydala prohlášení namířené proti plánům Komise. Státům vadí, že dotace pro chudší regiony, zemědělce a rybáře čelí reálným škrtům. Signatáři označují návrh Bruselu za nepřijatelný a odmítají snahy centralizovat přerozdělování evropských prostředků.

Mohlo by vás zajímat

V říjnu padne další návrh

Irové, kteří se 1. července ujali předsednictví v Radě EU, by měli na říjnovém summitu lídrům představit další, opět přepracovaný takzvaný vyjednávací rámec unijního rozpočtu. Mezitím pokračují vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je vytvořit podmínky pro dosažení dohody o novém sedmiletém rozpočtu právě do konce letošního roku.

Costa v úterý zahájil cestu po členských státech EU. Cílem každoroční takzvané Tour des Capitales (Cesty po hlavních městech) je vyslechnout si názory a postoje předsedů vlád a hlav států. Od úterý zavítal na Slovensko a do pobaltských zemí.

Premiér Andrej Babiš s předsedou Evropské rady Antóniem Costou také podpořili proces rozšíření Evropské unie. Český předseda vlády zopakoval, že doufá, že Černá Hora přistoupí v roce 2028. Costa označil proces rozšíření za geopolitickou prioritu, vedle zemí západního Balkánu připomněl Moldavsko či Ukrajinu.

Text jsme aktualizovali.