Odvolání generála Radka Haratka z čela Velitelství informačních a kybernetických sil vyvolalo ostrý spor. Do veřejné přestřelky se proti sobě pustili bývalý vysoký armádní důstojník a úředník ministerstva obrany Miroslav Feix a místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Nešlo přitom jen o personální rozhodnutí ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). V pozadí stojí případy sledování lidí na sociálních sítích, kvůli nimž Vojenská policie prověřovala činnost tohoto útvaru.
O vývoji v případu informoval Ekonomický deník včera. Spor se naplno přenesl na sociální sítě. Růžička kritizoval jednání generálů a jejich přístup k předpisům. Feix se proti jeho slovům ohradil a obrátil na něj otázku, zda je proruský. Vzájemná výměna pak rychle přešla k Haratkově odvolání i k osobnímu vztahu obou mužů.
Případy Karel a Volby 2025 dostaly velení pod tlak
Kořeny sporu sahají k činnosti Velitelství informačních a kybernetických sil, které Vojenská policie začala prověřovat v létě 2025. Dne 29. července zahájila úkony trestního řízení kvůli podezření ze tří trestných činů. Šlo o zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti vojáka a neoprávněné nakládání s osobními údaji.
Mohlo by vás zajímat
Případy nesly označení Karel a Volby 2025. Týkaly se možného shromažďování informací o uživatelích sociálních sítí a jejich názorech. Pozornost se soustředila na postoje k ministerstvu obrany, jeho představitelům, armádním důstojníkům i válce na Ukrajině.
Vojenská policie prověřovala, zda úkoly nedostávaly armádní kybernetické síly a skupinu informačního boje nad rámec zákonného poslání ozbrojených sil. Vyšetřování však neposkytlo dostatek podkladů pro závěr, že se podezření ze zmíněných trestných činů potvrdila.
Tím ale celá věc neskončila. Policie upozornila na možné porušení vojenských předpisů. Její závěry se týkaly zejména pravidel velení a řízení, Základního řádu ozbrojených sil a organizačních pravidel velitelství. Ve hře bylo také dodržování ministerského rozkazu, který upravuje zpracování a ochranu osobních údajů v resortu obrany.
Na konci letošního dubna předala Vojenská policie věc po konzultaci se státním zástupcem armádnímu velení k disciplinárnímu řešení. Ministr obrany Jaromír Zůna přitom zdůraznil, že takový postup sám o sobě nepotvrzuje spáchání trestného činu ani automatickou disciplinární odpovědnost konkrétního vojáka.
Vojenská policie popsala možné obcházení podřízených stupňů velení
Závěry prověřování se dotkly také způsobu, jakým Radek Haratek řídil svěřené velitelství. Podle informací, které Zůna předložil, Haratek vydával hlavní úkoly a odpovídal za velení, řízení i organizaci útvaru.
Policie upozornila na možnost, že některé úkoly nebo jejich změny zadával přímo velitelům center podřízených 91. skupině informačního boje či 92. skupině kybernetického boje. Tím mohl obcházet nižší stupně velení. Některé činnosti se navíc mohly uskutečnit mimo plánovanou přípravu útvarů.
Do věci se zapojil také inspektorát náčelníka Generálního štábu. Prověřoval způsob velení, podřízené útvary i příslušné důstojníky. Podle Zůny závěry Vojenské policie potvrdily jeho zjištění. Náčelník Generálního štábu následně Haratkovi uložil výtku podle zákona o vojácích z povolání a Základního řádu ozbrojených sil.
Vojenská policie přitom nezjistila, že by další příslušníci armády jednali v rozporu s právními nebo vnitřními předpisy. Závěry se tedy soustředily především na způsob řízení a odpovědnost v rámci Haratkova velitelství.
Zůna ho odvolal, Hlaváč mu našel nové místo
Personální spor se postupně vyhrotil. Ministr obrany Jaromír Zůna požádal náčelníka Generálního štábu Miroslava Hlaváče, aby navrhl Haratkovo přeřazení na jinou pozici. Hlaváč se však generála zastával a ještě v polovině října veřejně uváděl, že má jeho důvěru.
Haratkova dřívější žádost o předčasné ukončení služebního poměru se také nesetkala s úspěchem. Hlaváč ji předložil ministrovi 2. září 2026, ministerstvo ji ale odmítlo jako nedostatečně odůvodněnou. Hlaváč se s Haratkem následně 1. října sešel a probíral s ním možné další služební zařazení.
Zůna nakonec rozhodl o jeho odvolání z čela Velitelství informačních a kybernetických sil. Haratek však v armádě nekončí. Od 1. prosince 2026 má působit jako poradce náčelníka Generálního štábu Miroslava Hlaváče v Praze.
S rozhodnutím ministra se Haratek neztotožnil a podal proti němu rozklad. Ten však nemá odkladný účinek. Personální rozhodnutí tak zůstává v platnosti.
Feix se Haratka zastal. S Růžičkou se dostal do ostrého střetu
Právě Haratkovo odvolání se stalo bezprostředním důvodem veřejné přestřelky mezi Miroslavem Feixem a poslancem Pavlem Růžičkou. Ten na síti X kritizoval jednání generálů a jejich přístup k dodržování předpisů.
„Je smutné, pokud generálové od 601. vědomě porušují předpisy v zájmu dobra a ještě se snaží lidem namluvit, že je to normální. Ten, kdo s tím nesouhlasí, je samozřejmě proruský,“ napsal Růžička.
Feix se proti jeho vyjádření ohradil a obrátil na poslance otázku: „Jste proruský?“ Spor se následně stočil také k tomu, proč se bývalý vysoký armádní důstojník Haratka zastává.
Střet se vedl i v jiných vláknech. Růžička v jiném příspěvku Feixovi připomněl, že s Haratkem není spojen pouze služebně. Oba muži jsou švagři. Feix i Haratek mají za manželky sestry. Tato rodinná vazba je důležitá i pro pochopení veřejné výměny jejich názorů.
Feix na připomínku reagoval slovy: „Vás bych zapřel, na Harryho jsem hrdý.“ Harry je Haratkova přezdívka.
Růžička poté přitvrdil. Napsal, že se veřejnost jednou dozví, jak Harry „bačoval na velitelství“. Zároveň uvedl, že si Feixe nikdy příliš nevážil, a kritizoval také zasahování do politické soutěže.
Jeho výhrady se tak netýkaly pouze samotného odvolání. Růžička zpochybňoval také způsob, jakým se někteří vysocí armádní představitelé stavěli k politickému prostředí a k činnostem, které prověřovala Vojenská policie.
Růžička čekal na posouzení svého postavení v případu
Poslanec se ve svém vyjádření dotkl také procesní stránky celé věci. Uvedl, že státní zástupce dal Vojenské policii pokyn, aby posoudila, zda má být uznán jako poškozený.
Spor mezi Miroslavem Feixem a Pavelm Růžičkou tak ukazuje, jak daleko přesáhly případy Karel a Volby 2025 původní prověřování činnosti armádních útvarů. Otevřely otázky odpovědnosti ve vojenském velení, postupu při zadávání úkolů i personálních rozhodnutí na nejvyšších místech armády. A nakonec vyvolaly také veřejný střet bývalého vysokého důstojníka s poslancem.
