Personální spor na nejvyšších místech české armády dospěl k finálnímu rozhodnutí. Ministr obrany Jaromír Zůna odvolal brigádního generála Radka Haratka z čela Velitelství informačních a kybernetických sil. Jde o důsledek sledování lidí na sociálních sítích, která tato složka armády před časem prováděla, jak několikrát popsal Ekonomický deník. Haratek však z armády neodchází. Zamíří na Generální štáb, kde se stane poradcem náčelníka Miroslava Hlaváče.

Proti způsobu, jakým ministr postupoval, se navíc ohradil. Za změnou ve velení stojí několikaměsíční příběh, který začal žádostí o předčasný odchod a pokračoval sporem o odpovědnost za dvě armádní kauzy.

Zůna rozhodl, Haratek se přesune na štáb

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odvolal brigádního generála Radka Haratka z funkce velitele informačních a kybernetických sil. O personální změně informoval náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč na síti X. Podle jeho oznámení bude Haratek od 1. prosince 2026 působit jako poradce náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Služebně zůstane v Praze na Generálním štábu.

Změnu potvrdil také ministr Zůna v rozhovoru pro XTV. Seznam Zprávy pak uvedly, že odvolání potvrdily tři zdroje z ministerstva obrany. Podle informací serveru má Haratka ve velení vystřídat plukovník Ivan Mahr. Tuto informaci však v oznámení na síti X náčelník Generálního štábu nepotvrdil.

Haratkovo působení v čele kybernetických a informačních sil tak končí po více než třech letech. Funkci převzal v květnu 2023. Nyní se přesune na jiné služební místo, ale v armádě zůstává.

Generál se způsobem, jakým ministr rozhodl, nesouhlasí. Seznamu Zprávám řekl: „Podal jsem proti tomu rozklad, protože nesouhlasím s tím, jak to ministr udělal.“ Současně dodal, že podání rozkladu neznamená odložení Zůnova rozhodnutí.

Ministr chtěl, aby Haratka odvolal Hlaváč

Současné rozhodnutí má předchozí vývoj, který sahá do září a října. Zůna nejprve uložil náčelníkovi generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi, aby navrhl Haratkovo přeložení na jiné služební místo. V ministrově představě měl personální krok připravit právě náčelník armády.

Hlaváč se ale generála zastal. Generální štáb v polovině října veřejně potvrdil, že Haratek ve funkci nadále pokračuje a má důvěru náčelníka generálního štábu. Mluvčí Zdeňka Sobarňa Košvancová tehdy uvedla: „Brigádní generál Haratek je velitelem Velitelství informačních a kybernetických sil a ve své funkci nadále pokračuje.“

Následně doplnila: „Brigádní generál Haratek má důvěru náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Miroslava Hlaváče a plní úkoly vyplývající z jeho funkce.“

Hlaváč měl podle zdrojů Ekonomického deníku ministra upozornit, že nemá pravomoc generála sám odvolat. Mluvčí armády Vladimír Holas serveru vysvětlil, že personální pravomoc podle zákona o vojácích z povolání náleží prezidentovi a ministrovi obrany. Náčelník generálního štábu může podat návrh či podnět k jinému služebnímu zařazení, nemá však povinnost tak učinit.

Zůna nakonec personální rozhodnutí přijal sám. Podle Seznamu Zpráv k odvolání došlo už v předchozím týdnu. Ministr však serveru do vydání článku nevysvětlil, proč se k tomuto kroku rozhodl.

Haratek nejprve žádal o předčasný odchod z armády

Ještě před sporem o přeložení řešil generál vlastní budoucnost v armádě. Požádal o projednání možnosti ukončit služební poměr na vlastní žádost ještě před splněním služebního závazku, jak před časem upozornil Ekonomický deník.

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč předložil jeho žádost ministrovi obrany 2. září 2026. Ministerstvo ji však odmítlo. Podle resortu nebyla dostatečně odůvodněná podle příslušných služebních a právních předpisů.

Zůna následně na základě celkového hodnocení uložil Hlaváčovi, aby navrhl podnět k Haratkovu přeložení na jiné služební místo.

Hlaváč s Haratkem absolvoval 1. října personální pohovor. Podle ministerstva ho při něm seznámil s možnostmi změny služebního zařazení a s možností změny služebního místa v nejbližším vhodném termínu.

Ministerstvo tehdy zveřejnilo pouze obecné sdělení, že po pohovoru postupuje v souladu s vnitřními předpisy upravujícími personální řízení. Konečné rozhodnutí o Haratkově budoucnosti ale ještě neoznámilo.

Problémy s krycími jmény Karel a Volby 2025

Personální změna souvisí také s případy, které se týkají činnosti armádních informačních a kybernetických sil. Jde o projekty Karel a Volby 2025, které prověřovala Vojenská policie. Případy se týkaly mimo jiné možného shromažďování informací o uživatelích sociálních sítí a jejich postojích k ministerstvu obrany, představitelům resortu, funkcionářům armády nebo válce na Ukrajině.

Na tyto aktivity upozornil poslanec ANO a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička. Vojenská policie zahájila 29. července 2025 úkony trestního řízení kvůli podezření ze tří přečinů: zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti vojáka a neoprávněného nakládání s osobními údaji.

Prověřování se zaměřilo na možné zadávání úkolů příslušníkům Skupiny kybernetických sil a informačních operací nad rámec zákonného poslání ozbrojených sil. Vojenská policie shromáždila listinné i elektronické materiály, včetně podkladů k projektům Karel a Volby 2025.

Vyšetřování však nevedlo k závěru, že byl spáchán některý z prověřovaných trestných činů. Podle ministrovy odpovědi policie nezjistila dostatek skutečností, které by takový závěr odůvodňovaly. V potřebné míře nebyly naplněny všechny zákonné znaky skutkových podstat, zejména ve vztahu k jednání prověřovaných osob a způsobeným následkům.

Vojenská policie přesto upozornila na možné porušení vojenských předpisů. Týkalo se pravidel velení a řízení, včetně Základního řádu ozbrojených sil a organizačního řádu příslušného velitelství. Prověřování se dotklo také rozkazu ministra obrany č. 22/2018, který upravuje zpracování a ochranu osobních údajů v resortu obrany.

Po konzultaci s dozorovým státním zastupitelstvím předala Vojenská policie 28. dubna 2026 věc velení armády ke kázeňskému projednání.

Zůna tehdy zdůraznil, že předání případu nelze chápat jako potvrzení původního podezření ze spáchání trestného činu ani jako automatické konstatování kázeňské odpovědnosti. Kázeňské řešení se podle něj týkalo zjištěných nedostatků ve velení a řízení.

poslanec maskáče
Kauzu otevřel na parlamentní půdě poslanec hnutí ANO Pavel Růžička, který také sloužil v armádě. Ilustrační foto: Pavel Růžička

Co Vojenská policie zjistila?

Podle nedávné ministrovy odpovědi na interpelaci poslance Růžičky vydával primární úkoly velitel kybernetických a informačních sil Radek Haratek. Odpovídal za velení, řízení a organizaci činnosti podřízených útvarů a jednotek.

Policejní závěry podle Zůny naznačovaly, že Haratek mohl zadávat úkoly nebo jejich změny přímo velitelům středisek podřízených 91. skupině informačního boje, případně 92. skupině kybernetického boje. Tím mohl obcházet nižší stupně velení. Činnosti se navíc podle policie mohly odehrávat mimo plánovanou přípravu útvaru.

Inspektorát náčelníka Generálního štábu prověřoval velitelství, jeho podřízené útvary i příslušné funkcionáře. Závěry inspektorátu podle Zůny následně potvrdilo šetření Vojenské policie. Příslušné jednání veliteli kybernetických sil vytkl náčelník Generálního štábu v souladu se zákonem o vojácích z povolání a Základním vojenským řádem.

Ministr zároveň uvedl, že Vojenská policie ve svých závěrech neoznačila další příslušníky armády, kteří by jednali v rozporu s právními nebo interními předpisy.

Pavel Růžička považoval plánované odvolání Haratka za první krok, nikoli za dostatečné vyvození odpovědnosti. Požadoval, aby se odpovědnost neomezila pouze na velitele kybernetických sil a zahrnula také tehdejší vedení armády.

Černochová kritizovala Zůnův postup

Případ sledovala také bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V říjnu kritizovala, že ministerstvo podrobně popisuje jednotlivé administrativní kroky, ale veřejnosti stále nesděluje, jaké bude Haratkovo další služební zařazení.

„Na ministerstvu obrany České republiky zřejmě vynalezli nový způsob velení armádě. O generálech se nerozhoduje, o generálech se píší tiskové zprávy!“ napsala v příspěvku na sociální síti.

„No to je tedy výkon! Tolik slov, tolik úředních úkonů, tolik vysvětlování. A o dalším služebním zařazení generála Haratka jsme se nedozvěděli vůbec nic!“ uvedla.

Černochová zdůrazňovala, že konečné personální rozhodnutí musí přijmout ministr obrany, nikoli náčelník generálního štábu. „Přitom je to úplně jednoduché. O služebním zařazení generála rozhoduje ministr obrany. Tedy Zůna. Ne náčelník generálního štábu Hlaváč!“ napsala.

Zároveň vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby se zabýval také působením Jaromíra Zůny v čele ministerstva obrany.

Kybernetické síly se zaměřují především na ruské hrozby

Případ přichází v době, kdy armádní kybernetické a informační síly představují důležitou součást obrany proti hybridním hrozbám. Jejich úkolem je mimo jiné chránit stát a armádu před kybernetickými útoky a dalšími nepřátelskými aktivitami v informačním prostoru.

Sám Haratek v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětloval, že cvičení Karel a Volby 2025 měla prověřit připravenost armády na aktuální hrozby. Podle něj vojáci pracovali s reálnými daty z médií, statistického úřadu nebo průzkumů veřejného mínění, aby zjistili, jaké schopnosti mohou nabídnout dalším státním institucím při případném monitorování ovlivňování voleb.

„Nikdo nekritizuje tankistu, že cvičí střelbu z tanku. Naším zájmem je také obrana České republiky a musíme na to mít vytrénované schopnosti,“ řekl Haratek. Dodal, že cvičení na jaře skončilo a dokumenty zůstaly v archivu.

Generál také dříve označil Rusko za primárního protivníka v oblasti kybernetických hrozeb. „Rusko používá takzvanou salámovou metodu, kdy postupně testuje obranu s přestávkami, sleduje reakce a lidé si na to pomalu zvykají,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČTK.