Armáda už nemá shromažďovat informace o uživatelích sociálních sítí. Ministr obrany Jaromír Zůna zároveň nařídil personální krok vůči veliteli kybernetických sil Radku Haratkovi, jehož podřízení pracovali na dvou kontroverzních projektech. Vojenská policie sice nezahájila trestní stíhání konkrétní osoby, upozornila ale na možné porušení vojenských předpisů. Vyplývá to z odpovědi ministra na interpelaci poslance výboru pro obranu.
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO), který na případ upozornil, nyní požaduje odpovědnost i na nejvyšších místech. Co vyšetřování odhalilo? Proč případ skončil kázeňským projednáním a jakou roli v něm sehrálo tehdejší vedení armády?
Zůna nařídil opatření vůči kybernetickým silám
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odpověděl na interpelaci Pavla Růžičky, místopředsedy sněmovního výboru pro obranu. Poslanec se ptal na shromažďování informací o politicích a dalších uživatelích sociálních sítí i na možné ovlivňování politických debat příslušníky armády. Problém řešil loni sněmovní výbor pro obranu a debata byla velmi vyhrocená.
Podrobnosti najdete zde: „Šmírovali jste Babiše, Okamuru, Fica.“ Poslanci grilovali generála Řehku
Podřízené útvary armády nyní dostaly pokyn, aby neshromažďovaly informace o uživatelích sociálních sítí. Zůna zároveň uvedl, že náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč dostal pokyn k odvolání velitele Velitelství informačních a kybernetických sil Radka Haratka z funkce a jeho přeložení na jiné služební místo v armádě. V době ministrovy odpovědi se personální změna ještě řešila.
Generální štáb se k k otázkám ohledně budoucnosti Radka Haratka na postu šéfa kybersil nechce konkrétně vyjadřovat.
Případ souvisí s projekty Karel a Volby 2025. Vojenská policie při jejich prověřování shromáždila listinné i elektronické materiály. Zkoumala, zda příslušníci armády plnili úkoly nad rámec zákonného poslání ozbrojených sil a zda při tom neoprávněně zpracovávali osobní údaje lidí aktivních na sociálních sítích.
Proč Vojenská policie nezahájila trestní stíhání?
Vojenská policie zahájila 29. července 2025 úkony trestního řízení kvůli podezření ze tří přečinů. Šlo o zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, porušení povinnosti vojáka podle § 392 odst. 2 a neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 1. Prověřovala dosud neznámého pachatele z řad příslušníků Armády České republiky.
Podezření se týkalo možného zadávání úkolů příslušníkům Skupiny kybernetických sil a informačních operací nad rámec zákonných úkolů ozbrojených sil. Prověřovaná činnost měla zahrnovat zpracovávání jmen a příjmení uživatelů sociálních sítí a sledování jejich postojů k aktivitám ministerstva obrany, jeho představitelům, funkcionářům armády a válce na Ukrajině.
Mezi shromážděnými materiály byly také podklady vztahující se k výše zmíněným projektům Karel a Volby 2025. Policie však podle ministrovy odpovědi nezjistila dostatek skutečností, které by odůvodňovaly závěr, že byl spáchán některý z prověřovaných trestných činů. V potřebné míře podle ní nebyly naplněny všechny zákonné znaky skutkových podstat, zejména ve vztahu k jednání prověřovaných osob a způsobeným následkům.
Policie přesto upozornila na možné porušení vojenských předpisů. Šlo o pravidla velení a řízení podle Základního řádu ozbrojených sil, Organizačního řádu Velitelství kybernetických sil a informačních operací a dalších. Prověřování se dotklo také rozkazu ministra obrany č. 22/2018, který upravuje zpracování a ochranu osobních údajů v resortu obrany.
Po konzultaci s dozorovým státním zastupitelstvím předala Vojenská policie 28. dubna 2026 věc velení armády ke kázeňskému projednání.
Zůna zdůraznil, že předání případu nelze chápat jako potvrzení původního podezření ze spáchání trestného činu ani jako automatické konstatování kázeňské odpovědnosti. Kázeňské řešení se podle něj týkalo zjištěných nedostatků ve velení a řízení.
Haratek mohl obcházet nižší stupně velení
Podle ministrovy odpovědi vydával primární úkoly šéf Velitelství informačních a kybernetických sil brigádní generál Radek Haratek. Odpovídal za velení, řízení a organizaci činnosti podřízených útvarů a jednotek.
Policejní závěry podle Zůny naznačovaly, že Haratek mohl zadávat úkoly nebo jejich změny přímo velitelům středisek podřízených 91. skupině informačního boje, případně 92. skupině kybernetického boje. Tím mohl obcházet nižší stupně velení. Činnosti se navíc podle policie mohly odehrávat mimo plánovanou přípravu útvaru.
Růžička se v interpelaci ptal také na roli velitele 91. skupiny informačního boje Ivo Zelinky. Zůna tento dotaz označil za irelevantní, protože podle výsledků šetření probíhalo úkolování přímo od velitele kybernetických sil k velitelům středisek.
Ministr uvedl, že Inspektorát náčelníka Generálního štábu prověřoval Velitelství kybernetických sil a informačních operací, jeho podřízené útvary i příslušné funkcionáře. Závěry inspektorátu podle něj následně potvrdilo šetření Vojenské policie. Příslušné jednání veliteli kybernetických sil vytkl náčelník Generálního štábu v souladu se zákonem o vojácích z povolání a Základním vojenským řádem.
Zůna rovněž uvedl, že Vojenská policie ve svých závěrech neoznačila další příslušníky armády, kteří by jednali v rozporu s právními nebo interními předpisy.
Řehka obvinění na výboru striktně odmítl
Spor mezi Pavlem Růžičkou a tehdejším náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou se vyhrotil už v roce 2025. Na jednání sněmovního výboru pro obranu Růžička předkládal podezření, že projekty Karel a Volby 2025 souvisely se shromažďováním informací o politicích a dalších uživatelích sociálních sítí.
Řehka obvinění odmítl. Popřel, že by armáda sledovala politiky nebo politické strany, a Růžičku označil za lháře. O vyhroceném jednání informoval Ekonomický deník.
Růžička podal trestní oznámení kvůli projektům Karel a Volby 2025 už v srpnu 2025. Tehdy Řehka rovněž odmítal, že by armáda sledovala opozici, politické subjekty nebo občany. Ekonomický deník popsal i podání trestního oznámení.
Růžička nyní ministrovu odpověď označuje za potvrzení svého dřívějšího upozornění. Ve svém vyjádření pro Ekonomický deník uvedl: „Oceňuji, že se po čase potvrdilo to, na co jsem od počátku upozorňoval. Skutečnost, že Armáda ČR pod vedením generála Řehky neoprávněně shromažďovala informace o uživatelích sociálních sítí a porušovala při tom předpisy, je mimořádně závažná.“
Poslanec připomněl také dřívější tiskovou konferenci, na níž ho Řehka veřejně označil za lháře. Kritizuje, že podle něj tehdy místo věcného prověření informací přišla osobní skandalizace.
Růžička považuje plánované odvolání generála Haratka za první krok, nikoli za dostatečné vyvození odpovědnosti. „Odvolání generála Haratka je sice prvním krokem, ale jde pouze o čištění následků, nikoli o vyvození plné systémové odpovědnosti,“ uvedl.
Zároveň požaduje, aby se odpovědnost neomezila na velitele kybernetických sil a zahrnula také tehdejší vedení armády. Jde o jeho politické hodnocení. Ministrova odpověď nepotvrzuje trestní odpovědnost Řehky ani jiných konkrétních osob z tehdejšího vedení.
Ekonomický deník proto požádal o reakci i bývalého náčelníka Generálního štábu a nynějšího kandidáta na senátora. „Karel Řehka se k této záležitosti v době svého působení ve funkci náčelníka generálního štábu opakovaně veřejně vyjádřil a jeho tehdejší stanoviska jsou známá a veřejně dohledatelná. K aktuálnímu dění v resortu obrany proto Karel Řehka v tuto chvíli nebude poskytovat komentář,“ uvedla za něj členka jeho týmu Barbora Popovová.
Generální štáb nepotvrdil Haratkův odchod do civilu
Personální budoucnost Radka Haratka zůstává otevřená. Generální štáb jsme požádali o vyjádření ke spekulacím o změnách ve Velitelství informačních a kybernetických sil. Dotaz se týkal také toho, koho by se změna měla týkat a zda by mohlo jít například o povýšení nebo odchod do civilu, o kterém se v posledních měsících v armádě silně spekuluje.
Mluvčí Generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová odpověděla: „Personální změny jsou přirozenou a průběžnou součástí fungování Armády České republiky i jejích jednotlivých součástí. Informace týkající se personálních záležitostí však standardně veřejně nekomentujeme. V tuto chvíli proto nemůžeme k Vámi zmiňovaným spekulacím poskytnout bližší vyjádření.“
