Už v polovině září jsme se ptali, jestli se velitel kybernetických sil Radek Haratek chystá odejít do civilu a kdo ho případně nahradí. Generální štáb tehdy konkrétní informace neposkytl. O několik týdnů později ministerstvo obrany popsalo sérii personálních kroků, konečné rozhodnutí ale veřejnosti neoznámilo. Exministryně obrany Jana Černochová nyní ministrovi Jaromíru Zůnovi vyčítá, že místo jasného rozhodnutí produkuje úřední formulace.
„Na ministerstvu obrany České republiky zřejmě vynalezli nový způsob velení armádě. O generálech se nerozhoduje, o generálech se píší tiskové zprávy!“ Tak začíná facebookový příspěvek bývalé ministryně obrany Jany Černochové (ODS), která se pustila do současného šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD). Důvodem je postup kolem brigádního generála Radka Haratka, velitele Velitelství informačních a kybernetických sil Armády ČR.
Černochová kritizuje, že ministerstvo podrobně popisuje jednotlivé úřední kroky, ale veřejnost se stále nedozvídá, jaké bude Haratkovo další služební zařazení. Případ má přitom delší historii.
Ekonomický deník se už v polovině září 2026 začal zabývat informacemi o Haratkově žádosti o odchod do civilu a na Generální štáb směřoval konkrétní otázky. Odpověď tehdy zůstala obecná.
Chystal se Haratek do civilu?
Ekonomický deník prověřoval informace o možné změně ve vedení Velitelství informačních a kybernetických sil už v polovině září. Redakce se obrátila na Generální štáb s dotazem, zda se skutečně chystá personální změna a koho by se měla týkat.
Následně otázky rozvedla, aby získala konkrétní odpovědi. Ptala se, zda může armáda potvrdit, že se velitel Velitelství informačních a kybernetických sil Radek Haratek chystá odejít do civilu. Redakci zajímalo také proč, z jakých důvodů a kdy by k případnému odchodu mělo dojít. A položila i další podstatnou otázku: Kdo má generála Haratka nahradit?
Generální štáb však tehdy konkrétní informace neposkytl. Ve své odpovědi uvedl: „Personální změny jsou přirozenou a průběžnou součástí fungování Armády České republiky i jejích jednotlivých součástí. Informace týkající se personálních záležitostí však standardně veřejně nekomentujeme. V tuto chvíli proto nemůžeme k Vámi zmiňovaným spekulacím poskytnout bližší vyjádření,“ odpověděla podepsala Zdeňka Sobarňa Košvancová.
Proč mohl Haratek uvažovat o odchodu
Ekonomický deník tehdy získal také informace od několika zdrojů, podle nichž se Haratek obával dopadů kauzy sledování lidí na sociálních sítích. Zároveň měl řešit, že by při odchodu z armády mohl získat výrazně nižší výsluhu.
Jeden ze zdrojů, který si přál zůstat v anonymitě, redakci sdělil: „Bohužel to bylo vymyšlené tak, že to nešlo zrealizovat. Muselo by se řešit snížení zdravotní klasifikace a to by mohl vzniknout jiný problém.“
Zůna žádosti o předčasný odchod nevyhověl
Pozdější vyjádření ministerstva obrany už popsalo konkrétní kroky, které se kolem Haratkovy budoucnosti odehrály. Podle ministerstva požádal brigádní generál náčelníka Generálního štábu Miroslava Hlaváče, aby s ministrem projednal možnost ukončení jeho služebního poměru na vlastní žádost ještě před splněním služebního závazku.
Hlaváč předložil žádost ministrovi Jaromíru Zůnovi 2. září 2026. Ministerstvo následně uvedlo, že žádost nebyla dostatečně odůvodněná podle služebních a právních předpisů, a proto ji nebylo možné schválit.
Zůna tedy Haratkově žádosti o předčasné ukončení služebního poměru nevyhověl. Poté však přišel další krok. Ministr na základě celkového hodnocení uložil Hlaváčovi navrhnout podnět k přeložení generála na jiné služební místo. Zareagoval tak na otázky v interpelaci místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Pavla Růžičky (ANO).
Ministerstvo zároveň uvedlo, že premiér Andrej Babiš (ANO) se na řešení případu písemně dotazoval 17. září a odpověď obdržel 30. září.
Dne 1. října Hlaváč s Haratkem absolvoval personální pohovor. Podle ministerstva generála seznámil s možnostmi změny služebního zařazení a s možností změny služebního místa v nejbližším vhodném termínu.
Následně úřad zveřejnil formulaci, která se stala terčem Černochové kritiky: „Na základě provedeného pohovoru ministerstvo obrany v současnosti postupuje v souladu s vnitřními předpisy upravujícími oblast personálního řízení.“ Ministerstvo tak popsalo, co se dosud odehrálo, ale neoznámilo konečné rozhodnutí o Haratkově dalším služebním zařazení.
„Tolik slov, tolik úředních úkonů“
Právě tento postup Černochovou rozčílil. Ve svém facebookovém příspěvku shrnula dosavadní vývoj: Haratek požádal o odchod, Zůna mu nevyhověl, následně požadoval přípravu podnětu k přeložení a Hlaváč s generálem absolvoval personální pohovor. Co se však stane dál, podle ní ministerstvo nevysvětlilo.
„No to je tedy výkon! Tolik slov, tolik úředních úkonů, tolik vysvětlování. A o dalším služebním zařazení generála Haratka jsme se nedozvěděli vůbec nic!“ napsala.
Černochová zároveň tvrdí, že odpovědnost za rozhodnutí nemůže zůstat na náčelníkovi Generálního štábu. Hlaváč podle ní může připravit podklady, předložit návrh nebo vést personální pohovory, konečné rozhodnutí ale musí přijmout ministr obrany.
„Přitom je to úplně jednoduché. O služebním zařazení generála rozhoduje ministr obrany. Tedy Zůna. Ne náčelník generálního štábu Hlaváč!“ uvedla. Následně se obrátila přímo na ministra: „Pane Zůno, jestli si myslíte, že se personální rozhodnutí udělá samo poté, co o něm Vaši úředníci napíší dostatečně dlouhé a nesrozumitelné pojednání na web, tak Vás musím zklamat. Musíte rozhodnout vy!“
Haratek ve funkci pokračuje, Hlaváč mu důvěřuje
Ani po zveřejnění ministerského vyjádření Haratek z čela Velitelství informačních a kybernetických sil neodešel. Ekonomický deník 16. října informoval, že Generální štáb potvrzuje jeho pokračování ve funkci a důvěru náčelníka generálního štábu.
Mluvčí Generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová uvedla: „Brigádní generál Haratek je velitelem Velitelství informačních a kybernetických sil a ve své funkci nadále pokračuje.“
Doplnila také: „Brigádní generál Haratek má důvěru náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Miroslava Hlaváče a plní úkoly vyplývající z jeho funkce.“
Generální štáb tím potvrdil, že Haratek dál velí kybernetickým silám. Veřejně ale nevysvětlil, jak se jeho další působení slučuje s ministerstvem oznámeným záměrem řešit jeho přeložení.
Ve hře jsou také případy Karel a Volby
Ministerstvo obrany v souvislosti s Haratkovým působením připomnělo také případy sledování lidí na sociálních sítích, které otevřel poslanec Pavel Růžička. Podle úřadu vojenská policie pod dohledem dozorujícího státního zástupce shromáždila listinné a elektronické materiály a následně případy postoupila tehdejšímu náčelníkovi Generálního štábu Karlu Řehkovi ke kázeňskému řešení.
Ministerstvo zdůraznilo, že šlo o dlouhodobou záležitost z období předchozího vedení resortu.
Brigádního generála Radka Haratka se v průběhu výkonu funkce týkalo šetření více případů v oblasti velení a řízení u jeho součásti. Nutno poznamenat, že jde o záležitost dlouhodobou, plně spadající do funkčního období předchozího vedení Ministerstva obrany ČR. Mezi nejzávažnější patřilo vyšetřování případu projekt „Karel“ a projekt „Volby“. V těchto případech vyšetřující orgán Vojenské policie za dohledu dozorujícího státního zástupce shromáždil množství listinných a elektronických materiálů,“ uvedlo ministerstvo.
Černochová uvedla, že se těmito kauzami zabývala už v době, kdy sama stála v čele ministerstva obrany, a vůči Haratkovu postupu měla vážné výhrady. Její současná kritika se však soustředí na to, jak Zůna postupuje při personálním rozhodování.
Černochová obrací pozornost také na premiéra
Bývalá ministryně obrany uzavírá svůj příspěvek výzvou, aby premiér Andrej Babiš začal řešit i samotné působení Jaromíra Zůny v čele ministerstva. „Na produkci úředního ptydepe ministra nepotřebujeme. Na řízení resortu ano,“ napsala Černochová.
Pokud podle ní Zůna nedokáže převzít odpovědnost ani za rozhodnutí, které mu přísluší, měl by se premiér zabývat tím, zda má současný ministr v čele resortu pokračovat. Jde o politický požadavek bývalé ministryně, nikoli o oznámení jakéhokoli rozhodnutí premiéra. Černochová nyní požaduje, aby ministr jasně sdělil, jak rozhodne.
