Ministr obrany Jaromír Zůna podle své odpovědi na poslaneckou interpelaci požadoval odchod generála Radka Haratka z čela kybernetických sil. Jenže náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč nyní vzkazuje, že Haratek má jeho důvěru a ve funkci pokračuje.
Co se odehrálo a proč se do případu znovu vložila bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS)?
Hlaváč Haratka neodvolal. Generální štáb potvrzuje jeho pokračování ve funkci
Kauza shromažďování informací o uživatelích sociálních sítí v armádě má další vývoj. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) podle své odpovědi na interpelaci poslance Pavla Růžičky (ANO) uložil náčelníkovi Generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi, aby odvolal brigádního generála Radka Haratka z funkce velitele Velitelství informačních a kybernetických sil a přeřadil ho na jiné služební místo.
Jenže podle nejnovější odpovědi Generálního štábu na otázky Ekonomického deníku Haratek ve funkci nadále pokračuje. Mluvčí Zdeňka Sobarňa Košvancová zároveň potvrdila, že má důvěru náčelníka Generálního štábu. „Brigádní generál Haratek je velitelem Velitelství informačních a kybernetických sil a ve své funkci nadále pokračuje,“ uvedla mluvčí.
Následně doplnila: „Brigádní generál Haratek má důvěru náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Miroslava Hlaváče a plní úkoly vyplývající z jeho funkce.“
Generální štáb ovšem neodpověděl přímo na otázku, zda Hlaváč hodlá splnit Zůnův pokyn k odvolání. Na dotazy týkající se personálních záležitostí a případných kroků odpověděl stručně: „Personální záležitosti a případné personální kroky nebudeme komentovat.“
Rozpor mezi ministrovým požadavkem a aktuálním postojem Generálního štábu je zřejmý. Zda jde o definitivní odmítnutí odvolání, však armáda výslovně nepotvrdila.
Co se stalo při schůzce Hlaváče s Haratkem?
Ekonomický deník ve středu 14. října informoval, že se náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč chystá do Olomouce, kde se má setkat s Radkem Haratkem. Podle tehdejších informací redakce se měli řešit popisovaný problém.
Nyní jsme se Generálního štábu ptali, co bylo náplní tohoto setkání a zda při něm Hlaváč řešil Haratkovu budoucnost ve funkci. Zajímalo nás také, zda náčelník generálního štábu plánuje nějaké konkrétní personální opatření.
Odpověď však podrobnosti nepřinesla. Mluvčí uvedla, že personální záležitosti a případné personální kroky armáda komentovat nebude.
Ekonomický deník také položil otázku, zda může Generální štáb potvrdit zjištění, že Haratek vzkázal poslanci Růžičkovi, že by mu chtěl celou záležitost osobně vysvětlit. Odpověď však nezazněla.
Růžička se setkání s Haratkem nebrání
Poslanec Pavel Růžička, jehož interpelace se stala bezprostředním podnětem k ministrovu vyjádření, uvedl, že vychází z odpovědi, kterou dostal od ministra obrany.
Současně dal najevo, že nemá problém jednat s představiteli armády bez ohledu na jejich hodnost. Připustil také, že některé otázky se mohly vyřešit dříve, kdyby se s Haratkem setkal osobně. „Já vycházím z interpelace, na kterou mi odpověděl ministr obrany. Jinak nemám problém se setkat s kýmkoli z armády, od generála po vojína, a věci, které jsou ve prospěch armády, projednat,“ uvedl Růžička.
Zároveň připustil vlastní podíl na tom, že si s generálem některé věci nevyjasnil hned na začátku. „Možná byla moje chyba, že jsem se s panem generálem Haratkem nesetkal a nevyjasnil si některé věci hned ze začátku,“ řekl.
Vysvětlil, že v té době bylo jeho hnutí v opozici a nechtěl do věci zasahovat. Když se pokusil zařadit příslušný bod na jednání výboru, tehdejší koalice jeho návrh neschválila. „Vše se mohlo bez emocí projednat,“ dodal Růžička.
Černochová žádá Zůnu, aby za svým rozhodnutím stál
Do případu se znovu vložila také bývalá ministryně obrany Jana Černochová. Na sociální síti X oznámila, že Jaromír Zůna se omluvil z aktuálních poslaneckých interpelací, tentokrát do 17 hodin.
Černochová upozornila, že ministr by teoreticky mohl do Sněmovny dorazit i později. Podle ní ale dobře ví, že její interpelace přijdou na řadu dříve a jednání končí po vyčerpání přihlášených řečníků, nejpozději v 18 hodin. „Bojí se přijít do Sněmovny a mluvit o tom, co se děje na ministerstvu obrany?“ položila řečnickou otázku.
Oznámila také, že nebude čekat, zda se ministr po osmi měsících dostaví do Sněmovny a odpoví poslancům. Interpelaci proto hodlá znovu podat písemně a její obsah zveřejnila i na síti X.
V ní se zaměřila především na vztah mezi ministrovým pokynem a pravomocemi náčelníka Generálního štábu. Připomněla, že ministerstvo v minulosti výslovně uvedlo, že o služebním zařazení velitelů sil rozhoduje ministr obrany.
Černochová proto položila Zůnovi zásadní otázku: kdo má podle aktuálně platných předpisů pravomoc Haratka odvolat – ministr, nebo náčelník Generálního štábu? „Pokud tato pravomoc náleží vám, proč jste odvoláním pověřil generála Hlaváče? Proč by měl nést odpovědnost za personální rozhodnutí, které jste učinil Vy?“ ptá se bývalá ministryně.
Zároveň upozornila na aktuální stanovisko Generálního štábu, podle něhož Haratek dál vykonává svou funkci a má Hlaváčovu důvěru. „Pane ministře, pokud jste přesvědčen, že generál Haratek má skončit, pak za tímto rozhodnutím také stůjte. Nepřenášejte odpovědnost na náčelníka Generálního štábu,“ vyzvala Zůnu.
Černochová zároveň zdůraznila, že se Haratka nechce zastávat. Připomněla, že kauzy Karel a Volby 2025 řešila ještě jako ministryně obrany s tehdejším náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou a vůči Haratkovu postupu měla vážné výhrady. Její současná kritika se podle vlastních slov týká především způsobu, jakým Zůna postupuje při personálním rozhodování.
Co předcházelo požadavku na Haratkův odchod
Případ souvisí s projekty Karel a Volby 2025, které se týkaly činnosti vojenských informačních a kybernetických sil. Vojenská policie prověřovala podezření, že někteří příslušníci armády mohli dostávat úkoly nad rámec zákonného poslání ozbrojených sil a neoprávněně zpracovávat osobní údaje uživatelů sociálních sítí.
Podle ministrovy odpovědi se prověřování zaměřilo mimo jiné na shromažďování jmen a příjmení lidí aktivních na sociálních sítích a na sledování jejich postojů k aktivitám ministerstva obrany, jeho představitelům, armádním funkcionářům a válce na Ukrajině.
Vojenská policie však podle informací z ministrovy odpovědi nezjistila dostatek skutečností, které by odůvodňovaly závěr, že byl spáchán některý z prověřovaných trestných činů. Upozornila ale na možné porušení vojenských předpisů, zejména v oblasti velení a řízení.
Dne 28. dubna 2026 předala Vojenská policie po konzultaci s dozorovým státním zastupitelstvím věc velení armády ke kázeňskému projednání. Zůna přitom zdůraznil, že předání případu nelze chápat jako potvrzení původního podezření z trestného činu ani jako automatický závěr o kázeňské odpovědnosti. Kázeňské řešení se podle něj týkalo zjištěných nedostatků ve velení a řízení.
Z ministrovy odpovědi dále vyplynulo, že Haratek mohl zadávat úkoly přímo velitelům středisek podřízených 91. skupině informačního boje nebo 92. skupině kybernetického boje, a tím obcházet nižší stupně velení. Jde však o popis možných nedostatků, nikoli o konstatování trestní viny.
Zůna následně uvedl, že podřízené útvary armády dostaly pokyn, aby neshromažďovaly informace o uživatelích sociálních sítí. Současně oznámil personální požadavek vůči Haratkovi.
Prověrku ani další personální podrobnosti armáda nekomentovala
Součástí našich dotazů na Generální štáb byla také otázka, zda Haratek disponuje bezpečnostní prověrkou Národního bezpečnostního úřadu a případně na jaký stupeň. Ani na tuto otázku však poskytnutá odpověď nereagovala.
Armáda se vyjádřila pouze k jeho současné funkci a důvěře náčelníka Generálního štábu. Ostatní personální záležitosti označila za interní otázky, k nimž se nebude vyjadřovat.
Zůstávají tak nezodpovězené tři klíčové otázky: zda Hlaváč hodlá splnit Zůnův pokyn k Haratkovu odvolání a kdy? Pokud ne, tak proč, z jakých důvodů? A co přesně oba generálové probírali při svém včerejším setkání.
