Vladimir Putin nutnost investic do výcviku a nákupu techniky pro ruskou armádu odůvodňuje výší amerického vojenského rozpočtu. Interpretoval ho ale přinejmenším nekorektně.
V jednom ze svých vystoupení Vladimír Putin upozorňoval na obrovský finanční nepoměr mezi americkým a ruským obranným rozpočtem. Vysvětloval tak ruský pocit vojenského ohrožení a také nutnost Ruska investovat do výcviku a nákupu nové vojenské techniky. Jaký je amerických obranný rozpočet ve skutečnosti? Kolik peněz jde na platy, sociální služby a kolik na nákup nové vojenské techniky?
Základ srovnání – parita kupní síly
Vláda Spojených států vydává na vojenské, obranné a bezpečností účely každoročně stovky miliard dolarů. Peníze určené pro obranu nejdou jen k ministerstvu obrany, ale také k dalším ministerstvům a projektům, ležící mimo působnost ministerstva obrany.
Dříve než nahlédneme do amerického obranného rozpočtu, je třeba připomenout zásadní věc. Obecně se vojenské rozpočty různých zemí srovnávají v dolarové měně. Takové srovnání však neukazuje skutečný potenciál vojenského rozpočtu dané země – tedy kolik vojenské techniky a služeb si daný stát v národní měně ve své zemi pořídí.
Pokud to zjednodušíme, Ozbrojené síly Spojených států vydají za jednu útočnou pušku (M4) absolutně mnohem více (v dolarech), než Rusko (AK-74) nebo Čína (QBZ-95) za domácí útočné pušky ve vlastní měně. Přitom jde o zbraně podobných kvalit.
Podobné srovnání platí pro jakoukoliv nakupovanou techniku, materiál, surovinu nebo službu. Zářným příkladem je například nákup paliva nebo energie.
Mnohem lepší je porovnávat rozpočty podle parity kupní síly PPP (Purchasing Power Parity). Parita kupní síly měn není sice přesně definovanou veličinou, avšak umožňují podstatně přesnější srovnání skutečné ekonomické úrovně, struktury a výkonnosti států, nebo v našem případě, vojenských rozpočtů daných zemí.
Například v případě Číny tak „reálný“ vojenský rozpočet může být téměř o 100 % větší a v případě Ruska až o polovinu větší.
Mandatorní výdaje
Nyní nahlédněme do amerického obranného rozpočtu. Pro fiskální rok 2015 (FY 2015, od 1. října do 30. záři) počítá americké ministerstvo obrany s rozpočtem 586 miliardy dolarů. Z rozpočtu je 79,4 miliardy určeno pro zahraniční operace, zejména v Afghánistánu a Iráku.
Ve FY 2015 americké ministerstvo obrany vydá na personální složku 135,6 miliardy dolarů, tedy čtvrtinu z celkového rozpočtu. V personálních otázkách jsou zahrnuty platy pro vojenské i civilní zaměstnance (včetně národní gardy a rezervistů), příspěvky na bydlení a především zdravotní péči pro vojáky, civilisty a členy jejich rodin.
V Ozbrojených silách Spojených států, tedy v armádě, letectvu, námořnictvu, námořní pěchotě a pobřežní stráží slouží 1,4 milionu vojáků a přes 700 000 civilistů. Dalších 1,1 milionu žen a mužů se nachází v zálohách. Významnou položkou jsou pak náklady na operace, výcvik, servis a opravy v hodnotě 200 miliard dolarů. Patří zde zajišťování fungován budov, základen, techniky, zbraní, vybavení nebo nákup paliva.
Například jen na nákup paliva vydá americké ministerstvo obrany každoročně 14 miliard dolarů. Provoz základen spolyká rok co rok okolo 20 miliard dolarů.
Mimo to dalších 6 miliard dolarů připadne na zdravotní zajištění penzionovaných členů ozbrojených složek v rámci programu MERHCF (Medicare-Eligible Retiree Health Care Fund). Výstavba vojenských zařízení přijde letos na 10,6 miliardy dolarů a výstavba domů pro členy vojenského personálu na 1,6 miliardy dolarů.
Modernizace
Na modernizaci techniky a vybavení Ozbrojené síly Spojených států ve FY 2015 vyčlenily 153,9 miliardy dolarů. Patří zde nákup nové techniky, testování, ověřovací zkoušky a rozsáhlé výzkumné a vývojové programy (základní i aplikovaný výzkum).
Nejvíc spolykají programy vývoje a nákupu nových letadel (40 miliard), zajištění zahraničních misí v zahraničí (43,1 miliardy) a nákup lodí a námořních systémů (22 miliard). Na nákup veškeré výzbroje, výstroje, techniky, zboží a služeb vydá americké ministerstvo obrany tento rok 90 miliard dolarů. Ve FY 2015 vydá americké ministerstvo obrany například na nákup stíhaček F-35 Lightning II 6,3 miliardy dolarů. Je to mimochodem třikrát více, než je celý roční rozpočet Armády České republiky.
Na nákup atomových ponorek třídy Virginia ve FY 2015 půjde 6,3 miliardy dolarů, na nákup torpédoborců třídy Arleigh Burke téměř 3 miliardy. Po 2 miliardách pak dostanou projekty výstavby a nákupu letadlových lodí třídy Ford a námořních letadel P-8A Poseidon.
Na vývoj nových zbraňových systémů pak ministerstvo obrany v letošním roce vydá 60 miliard dolarů. Finance míří i do vývojových prací na výše uvedené zbraňové systémy. Vývojové a výzkumné práce na stíhačce F-35 spolykají v letošním roce 1,6 miliardy, Virginia 200 milionů, Arleigh Burke 120 milionů, Ford 128 milionů a Poseidon 300 milionů dolarů.
Další vojenské a obranné výdaje
Kromě rozpočtu ministerstva obrany státní rozpočet Spojených států vydává další desítky miliard dolarů na výdaje spojené s obranou, bezpečností nebo se sociálními a zdravotními službami pro bývalý i současný vojenský personál, včetně jejich rodin.
Například americké ministerstvo energetiky, resp. Úřad pro národní jadernou bezpečnost NNSA (National Nuclear Security Administration), zajišťuje vývoj, provoz a servis amerických jaderných zařízení, včetně jaderných zbraní, atomových elektráren nebo atomových reaktorů na amerických válečných lodích. NNSA ve fiskálním roce 2015 pracuje s rozpočtem 26 miliard dolarů.
Z rozpočtu je mimo jiné vyčleněno i 8,3 miliardy pro Federální úřad pro vyšetřování FBI (Federal Bureau of Investigation), který zajišťuje vnitřní bezpečnost Spojených států. Chrání například americké občany před teroristickými hrozbami.
Ústřední zpravodajská služba CIA (Central Intelligence Agency) pracuje s rozpočtem cca 15 miliard dolarů, jeho přesná výše je ale tajná. CIA mimo jiné zajišťuje nálety pomocí bezpilotních letadel na cíle v Pákistánu nebo Jemenu.
Je zde i klíčové ministerstvo pro záležitosti veteránů s ročním rozpočtem 160 miliard dolarů. Ministerstvo se stará pomocí nejrůznějších podpor a benefitů o veterány po skončení její aktivní služby. Celkově jde o 4,6 milionů veteránů všech válek (včetně druhé světové) a o 700 000 pozůstalých po veteránech.
Dále je také možné přičíst k americké obrannému rozpočtu výdaje v rámci amerického ministerstva pro domácí bezpečnost (obdoba ministerstva vnitra), národní bezpečnostní aktivity NASA nebo poradenství a dodávky vojenské techniky zahraničním spojencům, včetně České republiky.
Jan Grohmann, Armádní noviny
