Po téměř dvou letech masových protestů musel dlouholetý srbský lídr Aleksandar Vučić uznat drtivou porážku v parlamentních volbách. Vítězná „Studentská kandidátka“ získala v 250členném parlamentu pohodlnou většinu. Brusel na historický zvrat zareagoval okamžitě. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová i komisařka pro rozšíření Marta Kosová nabídly Bělehradu plnou podporu a obnovení zamrzlých přístupových jednání.
Dlouholetý srbský lídr Aleksandar Vučić uznal porážku. Nedělní parlamentní volby vyhrála „Studentská kandidátka“, která vzešla z pouličních protestů. Podle předběžných odhadů získala 135 až 140 z celkových 250 křesel, což představuje pohodlnou většinu. Tento výsledek by mohl oživit srbské snahy o vstup do Evropské unie, které byly dosud na mrtvém bodě.
Rychlá reakce
Brusel zareagoval rychle. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pogratulovala „Studentské kandidátce“ na síti X. „Jsme připraveni podpořit reformy v oblasti právního státu, svobody médií, boje proti korupci a posilování demokratických institucí. Těšíme se na spolupráci, která Srbsku otevře cestu do Evropské unie,“ uvedla.
Komisařka pro rozšíření Marta Kosová spojila tento výsledek s téměř dvouletými protesty proti dosavadní srbské vládě. „Pro Srbsko může začít nová kapitola. Dveře Evropské unie jsou otevřené,“ uvedla. Aleksandar Vučić již v neděli uznal porážku.
Představitelé evropské exekutivy nabídli vítězům voleb podporu při reformách soudnictví, médií, protikorupčních opatření a demokratických institucí. Nová vláda bude muset prokázat nezávislost soudů, věrohodné vyšetřování korupce, spravedlivé volby a omezení politického vlivu na veřejnoprávní média.
Po oslavách přijde tvrdá práce
V Bělehradě i dalších městech vypukly oslavy. „Připadá mi to jako silvestr. Vlastně jako tři silvestry najednou,“ řekla Ivana, třiačtyřicetiletá obyvatelka Bělehradu.
Doufá, že představitelé svrženého režimu budou rychle pohnáni k odpovědnosti. „Nejsem si úplně jistá, co naši kandidáti udělají jako první, ale myslím, že budeme hlavně slavit. A zítra začne skutečná, tvrdá práce,“ uvedla už v neděli Jana Vasićová, volička z Bělehradu.
Srbsko je kandidátskou zemí od roku 2012 a přístupová jednání zahájilo v roce 2014. Tento proces se však do značné míry zasekl. Mezi hlavní důvody patřily obavy ohledně právního státu, svobody médií, korupce, volebních standardů a nedostatečného sladění postoje se sankcemi EU vůči Rusku. Ale také nevyřešený proces normalizace vztahů s Kosovem.
Na standardech záleží
Statistiky ukazují, že přístupový proces stagnuje. Z 35 vyjednávacích kapitol je otevřeno 22, přičemž pouze dvě byly prozatímně uzavřeny. V červenci osm členských států v čele s Nizozemskem vetovalo otevření třetího bloku kapitol. Jako důvod uvedly obavy o právní stát a odmítavý postoj Bělehradu k sankcím vůči Rusku.
Volby sice odstraňují politickou překážku, nikoli však technická kritéria. Brusel dlouhodobě upozorňuje na problémy v soudnictví, oblasti základních práv, médiích a korupci. Žádný z těchto problémů se nevyřeší pouhou změnou vlády.
Volební standardy jsou důležité, avšak samotné hlasování provázely nedostatky. Raša Nedeljkov z neziskové organizace CRTA uvedl: „Nadále zaznamenáváme velké množství nesrovnalostí a stále častěji dochází i k násilným incidentům v okolí volebních místností.“ Lze očekávat, že Brusel bude požadovat revizi volební legislativy.
Ústavní změny
Nová vláda bude disponovat jednobarevnou většinou, což jí umožní rychle prosadit ústavní i legislativní změny. Složitější ale bude samotná implementace a dosažené výsledky reforem. Ty jsou obvykle hodnoceny v jarních a podzimních zprávách Evropské komise o procesu rozšiřování.
V oblasti zahraniční politiky je situace méně jasná. Studentská kandidátka představuje široké hnutí. Její program se zaměřoval na domácí demokratické reformy, nikoli na jasně vymezené geopolitické ukotvení. Vítězství automaticky neznamená rozchod s Ruskem a Čínou.
Sankce jsou nejpalčivějším tématem. Srbsko je jedinou vyjednávací zemí v rámci rozšiřování Unie, která se neztotožňuje se sankcemi vůči Rusku. Berlín, Paříž a Varšava si z přistoupení k EU učinily faktickou podmínku pro pokrok v nových kapitolách jednání. Kosovo je další překážkou.
Pokračující vazby s Moskvou a návrhy na referendum o členství by mohly rozhovory zpozdit. Také Čína přidává na složitosti. Srbsko hostí budování velké čínské ocelárny a čeká ho zavedení sítě Huawei 5G. EU by pravděpodobně požadovala pravidla pro prověřování investic a vylepšení životního prostředí.
Kdo chce rychlost
Řada evropských zemí naléhá na rychlé přistoupení Srbska. Kromě Maďarska se jedná o Polsko, Chorvatsko a Slovinsko. Upřednostňují zrychlení přístupových jednání, aby se posílila váha Unie na západním Balkáně. Rakousko a Itálie, které jsou se Srbskem propojeny v bankovním sektoru, v energetice a výrobě, chtějí také rychlý pokrok. Požadují ale také pokroky v oblasti boje proti korupci.
Dvanáctiměsíční reformní sprint by v nejlepším případě mohl umožnit prozatímní uzavření první kapitoly do poloviny roku 2028. Členství by pak mohlo být možné kolem roku 2030.
