Do Česka přijíždějí z Indie s povolením ke studiu, jenže někteří podle diskuse, která se otevřela v Senátu, místo chození na přednášky a zkoušky pracují v rozvozu jídla. Ministerstvo vnitra o problému ví, na zastupitelském úřadě v Dillí část uchazečů odfiltruje a vysokým školám připomíná jejich povinnosti. Jenže kurýrů, kteří jsou papírově studenty, příliš neubývá.
Zůstává otázka, kdo nese odpovědnost, když zahraniční student do školy nenastoupí, neplní studijní povinnosti a stát na něj přispívá?
Přijedou studovat, účel pobytu ale může být jiný
Problematika zahraničních studentů se dostala na pořad jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost při projednávání nového cizineckého zákona. Senátoři se ptali, zda současná pravidla dokážou odhalit případy, kdy cizinec získá pobyt za účelem studia, ale ve skutečnosti se studiu nevěnuje. Zvláštní pozornost věnovali indickým studentům a lidem, kteří podle jejich zkušeností místo školních povinností pracují v rozvozu jídla.
Senátor David Šimek (nestraník za KDU-ČSL) popsal, že si o víkendu, když vezl syna na vysokoškolské koleje, všiml velkého množství kol kurýrní služby Bolt. Zmínil také případy, kdy univerzity podle jeho slov až po zkouškovém období zjistily, že někteří zapsaní studenti nesložili žádnou zkoušku.
Jde o Šimkovo pozorování a jeho popis situace, nikoli o statisticky doložený údaj o indických studentech v Česku. Jeho vystoupení však otevřelo otázku, jak stát ověřuje, zda zahraniční studenti skutečně plní účel pobytu, na jehož základě do země přijeli.
Zástupkyně ministerstva vnitra potvrdila, že resort o problému ví. Problém nespočívá v tom, že student při studiu pracuje. Diskuse se týkala situací, kdy student podle popisu senátorů studijní povinnosti neplní, přesto má pobytové oprávnění založené na studiu.
Ministerstvo o problému ví, zájemce filtruje v Dillí
Ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná potvrdila, že ministerstvo o těchto případech ví a komunikuje s vysokými školami. Zároveň upozornila, že řešení naráží na hranice pravomocí státu a na akademickou svobodu.
Část kontroly probíhá už před příjezdem do Česka. Ministerstvo má pracovníka na zastupitelském úřadě v Dillí, kde se prověřují žádosti indických uchazečů o pobyt za účelem studia.
Podle Novotné se část zájemců studentského pobytového oprávnění nedočká, protože nesplňuje základní předpoklady. Filtr tak má zachytit nevhodné uchazeče ještě před jejich příjezdem.
Ředitelka odboru však kritizovala také přístup některých vysokých škol. Podle jejího vysvětlení školy někdy vydají potvrzení o studiu a spoléhají na to, že zastupitelský úřad a ministerstvo následně odfiltrují uchazeče, kteří pro studium nemají potřebné předpoklady.
Ministerstvo podle Novotné může školám připomínat jejich odpovědnost a tlačit na důslednější přijímací řízení. Nemůže jim však jednoduše nařídit, jak mají uchazeče přijímat. Právě v tom podle ministerstva spočívá jedna z komplikací. Pobytová politika a kontrola cizinců se zde střetávají s pravomocemi vysokých škol a jejich akademickou samosprávou.
Mohlo by vás zajímat: Cizinecký zákon mění pravidla. Kdo se bude registrovat a co čeká školy i zaměstnavatele?
Peníze i za studenty, kteří nechodí?
Senátoři otevřeli také otázku financování. Pokud vysoká škola přijme zahraničního studenta, ale ten následně nenastoupí nebo studium neplní, může vzniknout rozpor mezi účelem jeho pobytu a skutečným chováním.
Při jednání výboru zaznělo, že veřejné vysoké školy získávají prostředky na studenty prvního ročníku i v situaci, kdy student fakticky nechodí na výuku. Právě tento mechanismus vyvolal otázku, zda některé fakulty nemohou mít finanční motivaci přijímat zahraniční studenty bez dostatečného ověřování jejich studijních předpokladů.
Novotná připustila, že podle jejího názoru mohou s takovým příjmem kalkulovat některé fakulty. Zároveň ale zdůraznila, že nelze podobné jednání připisovat celým univerzitám ani všem vysokým školám.
Rozlišila také veřejné a soukromé školy. U soukromých vysokých škol studenti často hradí školné předem, a finanční situace se proto liší. U veřejných škol podle jejího vysvětlení hraje roli příspěvek na studenta v prvním ročníku.
Z diskuse tedy nevyplynulo, že by všechny školy postupovaly stejně nebo že by všechny indické studenty přijímaly bez řádného prověření. Ministerstvo popsalo rozdíly mezi jednotlivými školami a upozornilo na možné problematické postupy některých fakult.
Když škola nehlásí, že student nenastoupil
Univerzity mají podle Novotné už dnes povinnost hlásit, pokud zahraniční student nenastoupí ke studiu. Nový cizinecký zákon má oznamování a komunikaci s úřady usnadnit prostřednictvím nového elektronického systému.
Ředitelka uvedla, že některé školy povinnosti plní řádně, jiné k nim přistupují méně důsledně. Policie navíc provádí kontroly přímo na vysokých školách.
Pro stát je důležité, aby se informace o nenastoupení či neplnění studia dostala k příslušným úřadům včas. Pokud student přestane naplňovat účel, pro který pobyt získal, musí mít úřady možnost jeho situaci posoudit.
Nový systém má zjednodušit předávání informací a omezit závislost na jednotlivých administrativních postupech. Samotná digitalizace však podle průběhu debaty nevyřeší vše. Pokud škola povinnost nesplní nebo začne situaci řešit až s odstupem, musí se problém nejprve dostat k úřadům.
Akademické svobody a možnosti ministerstva
Novotná opakovaně upozornila, že studijní migrace je citlivé téma. Přijímací řízení patří do působnosti vysokých škol a ministerstvo nemůže přímo přikázat, aby přijímaly jen určitým způsobem.
Stát může kontrolovat splnění podmínek pro pobyt, vyhodnocovat informace od škol a spolupracovat s policií. Nemůže však jednoduše převzít rozhodování o tom, kdo smí být přijat ke studiu.
V praxi tak musí spolupracovat několik institucí: vysoká škola, která uchazeče přijímá a eviduje jeho studijní status, zastupitelský úřad, který se podílí na prověřování žádostí, a ministerstvo vnitra, které rozhoduje o pobytových otázkách.
Senátní diskuse ukázala, že slabé místo může vzniknout právě mezi těmito kroky. Pokud škola dostatečně neprověřuje uchazeče nebo pozdě hlásí, že student nenastoupil, může být obtížnější včas zjistit, že skutečný účel pobytu neodpovídá tomu deklarovanému.
Nový zákon má zlepšit evidenci a komunikaci. Podle vystoupení zástupkyně ministerstva ale zůstává důležitá také ochota vysokých škol důsledně plnit své povinnosti.
Co se má změnit s novým cizineckým zákonem
Návrh zákona, který senátní výbor projednával, počítá s novým integrovaným cizineckým informačním systémem. Obecná účinnost má nastat 1. ledna 2029. Nový systém má umožnit jednodušší elektronickou komunikaci mezi úřady a subjekty, které prokazují účel pobytu cizince. Vysoké školy do této skupiny patří jako instituce, které potvrzují studijní účel pobytu.
Změna má úřadům usnadnit získávání informací o pobytovém statusu cizinců a rychlejší řešení situací, kdy se účel pobytu změní nebo přestane platit.
Senátoři návrh zákona doporučili schválit. Diskuse o zahraničních studentech však zároveň ukázala, že účinná kontrola nezávisí pouze na informačním systému. Rozhodující bude také to, zda školy budou důsledně ověřovat studijní záměr uchazečů a včas hlásit případy, kdy student ke studiu nenastoupí.
