Český stát chce získat lepší přehled o cizincích, kteří zde žijí, pracují nebo studují. Nový zákon má přinést digitální řízení pobytových agend, přísnější odpovědnost těch, kteří cizince zvou, a povinnou registraci občanů Unie. Senátoři však při projednávání otevřeli také otázky, které se týkají bezpečnosti, vysokých škol i rozdílných pravidel pro rodinné příslušníky.
Současný zákon o pobytu cizinců pochází z roku 1999. Od té doby prošel řadou novelizací a podle zástupců ministerstva vnitra se stal nepřehledným. Legislativní rada vlády proto opakovaně požadovala přípravu nové právní úpravy.
Návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců, který senátoři z výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost projednávali, má dosavadní pravidla uspořádat a přizpůsobit digitalizaci státní správy. Ministerstvo vnitra jej označuje za bezpečnostní novelu.
Zákon nemá zmírnit podmínky pro získání pobytu. Zachovává nástroje na ochranu veřejného pořádku, vnitřní bezpečnosti a veřejného zdraví. Nezahrnuje cizince, kteří žádají o azyl nebo dočasnou ochranu.
Náměstek ministra vnitra Zdeněk Mach při představení návrhu zdůraznil, že stát potřebuje lépe řídit, odkud cizinci přicházejí, za jakým účelem a v jakém počtu. K tomu má sloužit také systém kvót pro občany třetích zemí.
Nová právní úprava má zároveň usnadnit rušení pobytových oprávnění pachatelům trestných činů a lidem, jejichž pobyt ohrožuje veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost.
Digitální systém má zrychlit řízení a propojit úřady
Jednou z hlavních změn bude nový integrovaný cizinecký agendový informační systém. Úřady mají jeho prostřednictvím přijímat a vyřizovat žádosti o pobyt a komunikovat s cizinci online.
Ministerstvo vnitra očekává, že systém urychlí povolování pobytu i případné rušení pobytových oprávnění. Díky propojení s příslušnými státními databázemi má také zlepšit možnosti ověřování údajů.
Dosud odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra využívá informační systém CIS, který spravuje policie. Nový systém má přejít přímo pod ministerstvo. Policie si mezitím připravuje vlastní informační řešení s názvem IRIS.
Ředitelka odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná vysvětlila, že její odbor dnes odpovídá za údaje ve své části systému, nikoli za jeho celkový rozvoj. Nově má ministerstvo vnitra převzít odpovědnost také za další budování a rozvoj vlastního systému.
Spuštění v roce 2029 není bez rizika
Ministerstvo již zahájilo výběr dodavatele. Zadávací řízení vyhlásilo v březnu 2026 a v době jednání výboru se nacházelo ve fázi výběru dodavatele.
Novotná upozornila, že harmonogram je napjatý. Pokud uchazeči podají námitky nebo se obrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, může se příprava systému zdržet. „Není to bez rizik, ale je ještě stále možnost, že se to vlastně všechno stihne,“ uvedla ředitelka.
Projekt má financovat z 90 procent evropský fond AMIF, zbývajících deset procent připadne na českou stranu. Ministerstvo musí systém dokončit do roku 2029 také kvůli konci příslušného programového období evropského fondu.
Přechod na nový systém si vyžádá také migraci rozsáhlého souboru dat. Ministerstvo proto počítá s přechodnými opatřeními, která mohou na krátkou dobu upravit některé úkony nebo prodloužit lhůty. Podle vysvětlení na výboru by tato opatření měla zabránit tomu, aby lidé při přechodu mezi systémy přišli o možnost vyřídit své záležitosti v zákonných lhůtách.
Říjen 2028 představuje hranici, do níž má ministerstvo určit, které úkony a lhůty bude nutné během přechodu upravit. Samotné omezení provozu se očekává v období kolem přelomu let 2028 a 2029.
Garant ponese větší odpovědnost za pozvaného cizince
Další novinkou je sjednocení povinností pod pojem garant. Ten má zahrnovat každého, kdo prokazuje účel pobytu cizince, který chce přijet do České republiky. Vedle zaměstnavatelů a vysokých škol tak přibudou také další subjekty, například některé sportovní kluby nebo kulturní instituce.
Dosavadní právní úprava ukládala povinnosti především zaměstnavatelům a vysokým školám. Nově se mají vztahovat na všechny, kteří vystupují v roli garanta.
Ministerstvo chce současně nabídnout možnost dobrovolné registrace garantů v novém informačním systému. Zaregistrované subjekty získají přístup k informacím, které dnes často nemohou získat bez individuální plné moci. Mohou například zjistit, zda se cizinec, za jehož účel pobytu ručí, stále nachází na území Česka nebo zda mu nezaniklo pobytové oprávnění. „Pokud jste zaměstnavatel, tak chcete vědět, že cizinci byl zrušen pobyt,“ vysvětlila Novotná.
Registrace garantů nebude povinná. Ministerstvo však očekává, že pro zaměstnavatele a školy, které přijímají větší počet cizinců, bude elektronická komunikace praktičtější.
Nový systém počítá také s možností odebrat garantovi oprávnění přijímat další cizince, pokud neplní své povinnosti. Toto opatření se má vztahovat na nové příjezdy. Cizinců, kteří již u daného garanta pobývají, se samotné odebrání oprávnění tímto způsobem nedotkne. Podle ministerstva má být institut garanta dostupný bez složitého předchozího licencování. Právě proto však zákon počítá i s možností oprávnění odebrat.
Novotná uvedla, že nová pravidla mají začít platit pro všechny garanty již od účinnosti zákona. Ministerstvo chce v roce 2028 připravit informační kampaň, aby se s novými povinnostmi seznámily i subjekty, na které dosavadní úprava nedopadala.
Občané EU se mají registrovat až od roku 2030
Zákon zavádí také povinnou registraci občanů Evropské unie, kteří v Česku pobývají déle než 90 dní. Dosud byla jejich registrace dobrovolná.
Zdeněk Mach odhadl, že nová povinnost se dotkne nejméně 200 tisíc lidí, kteří v současnosti nejsou evidováni v základních registrech. Stát tak chce získat úplnější přehled o cizincích žijících na českém území.
Obecnou účinnost zákona ministerstvo stanovilo na 1. ledna 2029. Povinná registrace občanů EU má začít až v roce 2030. Odklad souvisí s přípravou nového informačního systému.
Senátor Martin Červíček (ODS), který na výboru vystupoval jako zpravodaj, podpořil zejména digitalizaci pobytové agendy. Očekává od ní větší efektivitu i lepší práci s daty. Zároveň upozornil na rizika spojená s přípravou systému a na potřebu objasnit nové povinnosti garantů.
Červíček navrhl schválit návrh v podobě, v jaké jej postoupila Poslanecká sněmovna. Ještě předtím chtěl od ministerstva vysvětlení, jak zajistí včasné spuštění systému a jak bude nový institut garanta fungovat v praxi.
Senátoři řešili i kontrolu zahraničních studentů
Diskuse se nezastavila u technického fungování zákona. Senátoři otevřeli také otázku zahraničních studentů, kteří získají pobyt za účelem studia, ale následně do školy nenastoupí nebo neplní studijní povinnosti.
Předseda výboru Pavel Fischer (bezpartijní za KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP09) popsal modelový případ vysoké školy, která přijme zahraniční studenty, přestože někteří z nich ve skutečnosti studovat nezačnou. Škola přitom může získat příspěvek ze státního rozpočtu. Fischer se ptal, jak rychle se úřady dozvědí, že student přestal studovat, a zda taková situace může představovat bezpečnostní riziko.
Novotná uvedla, že vysoké školy mají povinnost hlásit nenastoupení zahraničních studentů již dnes. Nový systém má toto oznamování zjednodušit. Policie zároveň v některých případech provádí kontroly přímo na školách.
Ředitelka odboru rozlišila mezi školami, které své povinnosti plní řádně, a těmi, u nichž podle ní může hrát roli finanční motivace přijmout studenta bez ohledu na jeho další docházku. Upozornila také, že ministerstvo nemůže vysokým školám přímo nařídit podobu přijímacího řízení. Může na ně ale v rámci spolupráce tlačit, aby uchazeče důkladněji prověřovaly.
Senátor David Šimek (nestraník za KDU-ČSL) přidal zkušenost z okolí vysokoškolských kolejí, kde podle svých slov viděl velké množství kurýrů indického původu. Upozornil na případy studentů, kteří se zapsali na vysokou školu, ale podle něj po zkouškovém období neabsolvovali žádnou zkoušku. Ptal se, jak stát ověřuje, zda do Česka přijíždějí skutečně za studiem, nebo především za prací.
Novotná potvrdila, že ministerstvo tento problém zná a jedná o něm s vysokými školami. Zároveň popsala kontroly uchazečů na zastupitelském úřadě v Dillí. Podle ní se část žadatelů ke studentskému pobytu vůbec nedostane, protože nesplňuje základní předpoklady ke studiu.
Připustila také rozdíly mezi jednotlivými typy škol. U soukromých vysokých škol hraje roli úhrada školného, zatímco veřejné školy mohou získat příspěvek na studenta již v prvním ročníku. Podle ředitelky existují fakulty, které s tímto mechanismem mohou kalkulovat, nechtěla však toto chování zobecňovat na celé univerzity.
Téma tak otevřelo otázku, nakolik lze odpovědnost za skutečné studium přenést na vysoké školy a jakou kontrolní roli má v této oblasti plnit stát.
Rozdílná pravidla pro rodinné příslušníky vyvolala spor o diskriminaci
Pavel Fischer upozornil také na podnět konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Podle jeho shrnutí může zákon v některých situacích vést k rozdílnému zacházení s rodinnými příslušníky českých občanů a rodinnými příslušníky občanů jiných států EU.
Uvedl případ kanadské manželky slovenského občana žijícího v Praze. Pokud jí úřady zamítnou žádost o pobyt rodinného příslušníka občana EU, může podle popsaného případu zůstat v Česku do rozhodnutí o odvolání. Kanadská manželka českého občana ve srovnatelné situaci by naopak musela odjet ještě před rozhodnutím o odvolání.
Fischer zmínil i mongolskou ženu, která se rozvedla s českým občanem a pracuje v Česku. Po zrušení pobytu by podle jeho příkladu musela odjet do Mongolska, zatímco mongolská manželka slovenského občana v obdobné situaci by mohla zůstat a požádat o zaměstnaneckou kartu.
Novotná odmítla, že by šlo o diskriminaci. Rozdílný postup podle ní vyplývá z odlišného právního základu pobytových oprávnění. Rodinní příslušníci občanů EU se v určitých případech řídí evropskými pravidly volného pohybu, zatímco pobyt rodinných příslušníků českých občanů spadá pod národní právní úpravu.
Ministerstvo podle ní zachovalo v obou režimech převážně srovnatelná práva, ale národní pravidla umožňují přísnější postup například při zamítnutí nebo zrušení pobytu z bezpečnostních důvodů. U mongolské ženy Novotná doplnila, že i rodinný příslušník českého občana může za určitých podmínek změnit účel pobytu na zaměstnání. Musí však potřebné kroky podniknout včas.
Diskuse tak ukázala, že nový zákon neřeší pouze digitalizaci a evidenci cizinců. Dotýká se také praktických důsledků rozdílných pobytových režimů a odpovědnosti škol, zaměstnavatelů i dalších subjektů, které cizince do Česka zvou.
Výbor doporučil návrh schválit
Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal návrh jako garanční výbor. Předseda Pavel Fischer vedl diskusi a vyzval ministerstvo k vysvětlení hlavních změn i konkrétních problémů z praxe.
Zpravodaj Martin Červíček doporučil schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Výbor následně přijal usnesení a doporučil Senátu návrh schválit. Podle závěru jednání hlasovali všichni přítomní pro, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel.
Tím však legislativní proces nekončí. Výbor své doporučení předá Senátu, který se bude návrhem zabývat v dalším kroku.
