Dnes už bývalý generální ředitel Letiště Praha Radomír Lašák stál před rozhodnutím, které mohlo ovlivnit obrovský obchod. Podle několika zdrojů Ekonomického deníku odmítal bez důkladné kontroly podepsat pětileté koncese na dodávky leteckého paliva a využívání letištní infrastruktury. Jejich předpokládaná hodnota dosahuje 45 miliard korun.
Současně měl chtít prověřit hospodaření letiště, kde auditoři narazili na stovky zakázek zadaných bez klasické soutěže. Pak předseda představenstva po necelých třech měsících ve funkci rezignoval. Oficiálně z osobních důvodů.
Za odchodem Radomíra Lašáka z čela Letiště Praha mohly podle informací lidí obeznámených s děním ve společnosti stát ostré střety s částí dosavadního vedení. Spory se měly točit především kolem dvou oblastí: dlouhodobých smluv na letecké palivo a nezávislého forenzního auditu hospodaření.
Podle zdrojů Ekonomického deníku chtěli někteří členové představenstva palivové smlouvy rychle uzavřít, zatímco Lašák požadoval přezkoumání postupu při výběru dodavatelů a ekonomické výhodnosti podmínek. Současně se měl potýkat s odporem části vedení vůči auditu, který zkoumá zadávání zakázek i další výdaje letiště.
Ministerstvo financí oznámilo v pátek Lašákův odchod s odkazem na osobní důvody. Sám Lašák své rozhodnutí více nerozvedl. „Zůstáváme u svého vyjádření, které jsem poskytl, a nebudu ho nijak rozvádět,“ reagoval pouze na dotazy Ekonomického deníku.
Manažer, který budil extrémně silné emoce
Radomír Lašák do funkce nastoupil 1. srpna 2026, o měsíc dříve, než se původně plánovalo. Jeho jmenování vyvolalo odpor odborářů, kteří kvůli obavám o další směřování letiště vyhlásili stávkovou pohotovost. Výhrady měli především k Lašákovu předchozímu působení v Českých aeroliniích.
Ekonomický deník také v pátek upozornil na další možný problém manažera na extrémně sledované pozici. Zjistil, že na Lašákově domě v Dobřichovicích vázla zástava ve výši 17,7 milionu korun ve prospěch investičního fondu ze sféry bývalého šéfa ČEZ Martina Romana. Podle zdrojů z letiště měl navíc Národní bezpečnostní úřad zastavit řízení o jeho bezpečnostní prověrce.
Podle zdrojů Ekonomického deníku se dokonce Lašák po nástupu do funkce ocitl i pod drobnohledem některých manažerů Letiště Praha. Šlo o lidi, kteří mají společnost zanedlouho opustit a na jejichž místa bylo vypsáno výběrové řízení.
Jeden z dobře informovaných zdrojů z letecké společnosti, který si přál zůstat v anonymitě, popsal na základě těchto poznatků Lašákovy kontakty mimo letiště a jeho vztah s Martinem Romanem. „Lašák byl dokonce sledován, s kým se stýká i mimo letiště, bylo zadokumentováno několik schůzek s Martinem Romanem. Vztahy s končícím členem představenstva Jiřím Krausem byly velmi napjaté, Martin Roman ale usiloval prostřednictvím Lašáka, aby Kraus, který ve společnosti pracuje téměř 30 let, zůstal,“ uvedl zdroj.
Snahy o ovlivnění nominací do vedení pětičlenného představenstva pokračují i po Lašákově konci, zjistil Ekonomický deník.
Smlouvy za 45 miliard. Lašák chtěl nejprve prověrku
Jedním z hlavních sporů měly být podle zdrojů obeznámených se situací na Letišti Praha pětileté koncese na dodávky leteckého paliva a využívání letištní infrastruktury. Ta zahrnuje také skladovací kapacity a rozvody paliva. Předpokládaná hodnota obchodní činnosti spojené s koncesemi dosahuje 45 miliard korun.
Tato částka však neznamená, že letiště získá 45 miliard korun do svého rozpočtu. Vyjadřuje předpokládanou hodnotu obchodu, který se má prostřednictvím jeho infrastruktury uskutečnit. Pro samotné Letiště Praha jsou zásadní poplatky a další podmínky, za nichž budou dodavatelé infrastrukturu využívat.
Podle zdrojů z letiště měl Lašák zásadní pochybnosti o způsobu výběru koncesionářů. Dodavatelé měli být vybráni na základě předběžných nabídek, aniž by následovala závěrečná cenová soutěž. Lašák proto podle informátorů požadoval prověřit průběh výběru, zákonnost postupu a ekonomickou výhodnost výsledných podmínek.
Na rychlém podpisu smluv měli naopak podle několika zdrojů Ekonomického deníku z letiště trvat členové představenstva Martin Kučera a Jiří Kraus. Lašák ale podpis opakovaně odmítal s tím, že tak významný obchod nechce uzavřít bez důkladného přezkoumání.
Smlouvy nepodepsal ani předchozí šéf Jiří Pos
Podle informací z letiště spor nezačal až s Lašákovým nástupem. „Připravené smlouvy měl k podpisu už jeho předchůdce Jiří Pos, ale také je nepodepsal,“ uvedl jeden ze zdrojů Ekonomického deníku, který si přál zůstat v anonymitě.
Lašák nastoupil na začátku srpna 2026 a podle zdrojů od prvních dnů čelil tlaku ostatních členů představenstva, aby smlouvy uzavřel. Koncese se týkají významných společností na trhu s leteckým palivem. Mezi firmami spojovanými s aktuálním projednáváním jsou Shell Czech Republic, OMV Česká republika, TotalEnergies, Czech Airlines Handling a Orlen Unipetrol RPA.
Pětileté smlouvy představují dlouhodobý závazek pro strategickou infrastrukturu letiště. Právě proto podle zdrojů Lašák požadoval další prověření podmínek, než se společnost smluvně zaváže na několik let dopředu.
Do debaty vstupuje také otázka délky koncesí. Alternativou k pětiletým smlouvám by mohly být například dvouleté kontrakty s častějším soutěžením podmínek. Kratší období by mohlo zvýšit konkurenční tlak a potenciálně přinést letišti zajímavější ekonomické podmínky.
Záleželo by na cenách, poplatcích, nákladech na provoz, investicích i podmínkách využívání infrastruktury. Právě takové otázky podle informátorů Lašák chtěl před podpisem prověřit.
Audit narazil na stovky zakázek bez soutěže
Současně se sporem o palivové koncese se na letišti rozběhl forenzní audit hospodaření. Podle podkladů začal v polovině srpna a jeho první průběžná zjištění upozornila na velký objem zakázek, které letiště zadávalo bez klasické soutěže, a na kontrakty, v nichž se o zakázku ucházel jediný zájemce.
Podle podrobnějších údajů auditoři prověřovali více než 250 zakázek za více než 700 milionů korun, které letiště zadalo bez výběrového řízení. Další smlouvy v hodnotě přesahující tři miliardy korun získali dodavatelé v soutěžích, do nichž se vždy přihlásil pouze jeden uchazeč.
Později vyšlo najevo, že letiště od roku 2022 do července 2026 zadalo bez soutěže 267 zakázek za přibližně 780 milionů korun.
Samotné zadání zakázky bez soutěže automaticky neznamená porušení zákona. Právě proto se auditoři zabývají jednotlivými případy: zkoumají důvody zvoleného postupu, schvalování, smluvní podmínky a skutečné plnění. U zakázek s jediným uchazečem prověřují také to, proč se do soutěže nepřihlásili další zájemci a zda podmínky nemohly omezit konkurenci.
Audit se zaměřuje i na smlouvy těsně pod zákonnými limity pro zadávání veřejných zakázek, na navazující objednávky a faktury i na to, zda se některé větší plnění nerozdělilo do několika menších smluv.
Kdo měl klást auditu překážky?
Podle zdrojů obeznámených s děním ve společnosti naráželi auditoři na komplikace při získávání dokumentů, přístupu do systémů a zajišťování potřebné součinnosti. „Výhrady vůči prověrce měli mít členové dosavadního představenstva Jiří Kraus, Martin Kučera a Marek Mastník,“ sdělilo Ekonomickému deníku hned několik zdrojů z letiště.
Významnou roli v odporu proti způsobu provádění externí kontroly měl podle těchto informací sehrávat také Petr Šobotník, místopředseda výboru pro audit a člen dozorčí rady Letiště Praha. Předsedkyní výboru je Andrea Lukasíková. Se Šobotníkem se potkává také ve výboru pro audit společnosti ČEZ; Šobotník působí rovněž ve výboru pro audit společnosti MERO.
Nabízí se proto otázka, zda měli auditoři k dispozici potřebné dokumenty, přístupy a spolupráci, aby mohli svou práci dokončit nezávisle a v plném rozsahu.
Letiště odmítá, že by šlo o prokázaná pochybení
Letiště Praha se proti interpretaci průběžných informací o auditu ohradilo. Ředitel komunikace a marketingu Marek Zeman už dříve uvedl, že zveřejněné informace považuje za zavádějící a neúplné. Upozornil, že audit dosud nebyl dokončen a jeho konečné závěry nebyly vydány ani projednány. To ovšem Ekonomický deník v článku důkladně popsal.
„Dle názoru Letiště Praha článek (Ekonomického deníku – pozn. red.) uvádí zavádějící a neúplné informace. Odkazuje se na údajná zjištění forenzního auditu, který však dosud nebyl dokončen a jehož finální závěry nebyly vydány ani projednány. Prezentovat neověřené či neoficiální informace jako potvrzené výsledky auditu považujeme za matoucí pro veřejnost,“ uvedl Zeman.
Letiště odmítlo také interpretaci zakázek s jedinou nabídkou či přímých zadání jako prokázaných pochybení. Podle Zemana takový pohled opomíjí běžný kontext trhu a standardy v Evropské unii.
Ekonomický deník ale naopak popsal předběžná zjištění, která získal od několika zdrojů z prostředí letiště, a upozornil, že samotné využití výjimky z veřejné soutěže automaticky neznamená porušení zákona.
Letiště ústy Marka Zemana zároveň uvedlo, že na základě průběžných zjištění nezměnilo rozsah auditu ani mimořádně nezpřísnilo kontrolu.
Lašák měl v pětičlenném představenstvu jediný hlas
Lašákova pozice byla komplikovaná také z hlediska vnitřního uspořádání vedení. V pětičlenném představenstvu měl pouze jeden hlas. Zbývající čtyři členové působili ve vedení společnosti už před jeho příchodem.
Nový předseda tak neměl většinu, s jejíž pomocí by mohl prosazovat změny proti vůli dosavadních manažerů. Pokud se střetával s částí vedení kvůli palivovým koncesím nebo rozsahu auditu, jeho schopnost prosadit vlastní postup závisela také na postoji ostatních členů představenstva.
Ministerstvo financí v září vypsalo výběrová řízení na pozice Martina Kučery a Marka Mastníka. Personální obměna se však nedokončila dříve, než Lašák rezignoval.
Řízení společnosti nyní dočasně převzal Jiří Kraus, tedy jeden z členů představenstva, kteří podle zdrojů prosazovali rychlý podpis palivových smluv. Zda se smlouvy uzavřou v dosavadní podobě, nebo jejich podmínky někdo znovu přezkoumá, zůstává otevřené.
Stejně důležitá bude otázka dalšího průběhu forenzního auditu. Pro jeho důvěryhodnost bude podstatné, zda zpracovatelé získali potřebné dokumenty a součinnost a zda mohli prověřit jednotlivé zakázky bez nepřiměřených překážek.
Lašák odešel po necelých třech měsících
Ministerstvo financí oznámilo Lašákovu rezignaci 23. října 2026. Do čela Letiště Praha nastoupil 1. srpna, takže ve funkci nevydržel ani tři měsíce. Oficiálním důvodem odchodu byly osobní důvody. Ministerstvo uvedlo, že na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení.
Lašákovo jmenování od počátku provázela kritika letištních odborů. Ty kvůli jeho nástupu vyhlásily 21. července stávkovou pohotovost a připomínaly jeho předchozí působení v čele Českých aerolinií. Kritiku vyjadřovali také opoziční politici.
Krátké působení nového předsedy doprovázely další personální změny a prověrky. Už v srpnu skončili tři ředitelé úseků a společnost zadala externí forenzní audit hospodaření předchozího vedení.
Na letišti skončil s Lašákem i mluvčí
Podle dalšího zdroje Ekonomického deníku neskončil na letišti pouze Lašák. Výpověď měl dostat také Marek Zeman, který působil jako ředitel komunikace a marketingu letiště a vystupoval jako jeho mluvčí. „Zavolali si ho, musel odevzdat služební auto a dostal výpověď,“ uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován. Zeman žádost o reakci nevyslyšel.
Skončit měla okamžitě i Lašákova asistentka. Po Lašákově odchodu se pozornost soustředí na několik otevřených otázek. První se týká palivových koncesí: zda vedení letiště smlouvy podepíše v připravené podobě, nebo nejprve prověří výběr dodavatelů a ekonomickou výhodnost podmínek.
Druhá otázka se týká auditu. Jeho průběžná zjištění upozornila na stovky zakázek bez klasické soutěže, kontrakty s jediným uchazečem a smlouvy těsně pod zákonnými limity. Zatím ale nejde o konečný závěr. Rozhodující bude posouzení jednotlivých případů a závěrečná zpráva auditorů.
Třetí otázkou je budoucí složení vedení letiště. Lašák odešel dříve, než se dokončila plánovaná obměna části představenstva. Jeho nástupce tak převezme nejen odpovědnost za strategické řízení letiště, ale také rozhodnutí, jak naložit s palivovými koncesemi a jak zajistit dokončení forenzní kontroly.
