Tři dny v terénu, potom návrat na základnu, odpočinek a doplnění zásob. S takovým scénářem už elitní vojáci nepočítají. Pro případ války s Ruskem mění výcvik a připravují se na dlouhé operace v podmínkách, kde budou čelit tankům, dělostřelectvu, dronům i elektronickému boji. Jejich úkolem navíc bude zasáhnout ještě předtím, než se do akce zapojí hlavní pozemní síly.
Na co se připravují vojáci elitních sil německého Bundeswehru?
Návrat na základnu nemusí přijít celé týdny
Elitní vojáci se připravují na scénář, v němž se běžná pravidla jejich operací mohou zásadně změnit. Místo několikadenních misí počítají s dlouhým pobytem v terénu, bez jistoty, kdy se budou moci vrátit na bezpečnou základnu. Změnu výcviku popsal německému deníku BILD brigádní generál Andreas Kühne, šéf Velitelství speciálních sil (KSK).
Dosavadní operace speciálních jednotek se podle něj obvykle plánovaly přibližně na tři dny. Potom se vojáci vraceli na základnu, kde si odpočinuli a doplnili zásoby. V případném konfliktu s Ruskem však takový model nemusí fungovat.
„Velmi konkrétně se zaměřujeme na protivníka – Rusko,“ uvedl Kühne.
Vojáci se proto připravují na mnohem delší pobyt v terénu. Nemohou přitom spoléhat na to, že se v případě potřeby rychle vrátí na bezpečné místo, doplní zásoby a naberou síly před další misí.
„Možná zpočátku vůbec bez konce,“ poznamenal velitel KSK s odkazem na délku takových operací.
Právě to představuje jednu z hlavních změn v přípravě jednotek. Vojáci se musejí naučit plnit úkoly po dlouhou dobu i v situaci, kdy nemají k dispozici obvyklé zázemí a protivník proti nim nasazuje moderní bojové prostředky.
Tanky, drony, dělostřelectvo i elektronický boj
Výcvik se zaměřuje na protivníka, který disponuje širokým spektrem vojenských schopností. Speciální síly proto cvičí operace proti jednotkám vybaveným obrněnými vozidly, dělostřelectvem a drony. Připravují se také na působení protivníka, který využívá prostředky elektronického boje.
Důležitou roli hrají rovněž nízké teploty. Jednotky trénují v podmínkách, které odpovídají možnému nasazení na východním křídle NATO. Výcvik tak nesměřuje pouze k samotnému vedení boje, ale také k dlouhodobému fungování v náročném prostředí.
Změna přístupu souvisí s představou konfliktu, v němž proti sobě stojí technologicky vyspělí protivníci. Speciální síly musejí počítat s tím, že jejich pohyb, spojení i plnění úkolů mohou komplikovat nepřátelské průzkumné prostředky a další vojenské systémy.
Zatímco některé dřívější mise se soustředily na konkrétní úkoly s relativně krátkou dobou trvání, příprava na možnou válku v Evropě vyžaduje také schopnost působit v terénu po delší dobu. Právě na tuto změnu se nyní KSK zaměřuje.
Speciální síly mají zasáhnout ještě před hlavní armádou
Další důležitou součástí přípravy je načasování. Pokud se objeví skutečná hrozba, jednotky KSK mají začít plnit své úkoly ještě před nasazením hlavních pozemních sil.
Kühne jako příklad uvedl 45. tankovou brigádu Bundeswehru, která působí v Litvě. Speciální síly chtějí mít svou práci hotovou ještě před okamžikem, kdy tato brigáda v reálné krizové situaci zahájí přesun.
„Když 45. tanková brigáda v Litvě v reálném scénáři skutečně nastartuje motory, chceme mít svou práci už hotovou,“ vysvětlil velitel.
Podle něj mohou vojáci po obdržení rozkazu odletět ze Stuttgartu během čtyř hodin. S sebou mají mít potřebné vybavení pro splnění zadané mise.
Jejich úkoly zahrnují zejména průzkum hluboko na nepřátelském území, speciální operace a další činnosti, které mají vytvořit vhodné podmínky pro působení hlavních sil.
Smyslem je tedy zasáhnout včas a připravit situaci pro jednotky, které se do případného konfliktu zapojí později. Speciální síly mají být schopné jednat samostatně, proniknout do prostoru protivníka a splnit úkoly, na nichž může záviset další postup vlastních jednotek.
KSK přitom nepočítá pouze s možností nasazení v rámci izolované operace. Výcvik vychází z představy, že jeho vojáci budou působit v prostředí rozsáhlejšího konfliktu, v němž bude důležitá koordinace s ostatními složkami ozbrojených sil.
Rusko má vědět, co ho může čekat
Výcvik má podle Kühneho také odstrašující rozměr. Německé speciální síly již během cvičení v pobaltských státech předvedly část svých schopností. Velitel to označil za určitou cenu, kterou by Rusko muselo zaplatit za případnou agresi.
Smyslem takového sdělení je přimět ruské vedení, aby případný útok na země NATO považovalo za příliš nákladný.
Kühne v rozhovoru pro BILD zdůraznil, že ruské vedení musí znát možnosti německých speciálních sil. Odstrašení podle něj spočívá i v tom, aby protivník věděl, že by ho agrese stála značné úsilí a nesla by s sebou vážná rizika.
Nejde tedy jen o to, aby jednotky dokázaly v případě války zasáhnout. Důležité je také dát potenciálnímu protivníkovi najevo, že NATO má síly připravené k rychlému nasazení a operacím v jeho týlu.
Výcvik počítá i s bojem v zákopech a za nepřátelskými liniemi
Změny v přípravě KSK zapadají do širší proměny výcviku německých ozbrojených sil. Bundeswehr se připravuje na obranu vlastního území i východního křídla NATO a pravidelně cvičí přesuny jednotek, ochranu kritické infrastruktury, obranu spojeneckých zemí i boj proti technologicky vyspělému protivníkovi.
Do těchto scénářů se zapojují také rezervisté z jednotek Heimatschutz. V případě války mají chránit důležitá vojenská i civilní zařízení, trasy pro přesun vojáků, logistická centra a infrastrukturu v týlu.
Výcvik má co nejvíce odpovídat podmínkám skutečného bojiště. Nejde jen o střet s protivníkem na frontové linii. Vojáci se připravují také na situace, kdy nepřátelské jednotky proniknou do týlu a ohrozí důležité objekty a dopravní uzly.
Příkladem jsou cvičení Taurus 2024, během nichž se specializovaní výsadkáři z 2. roty 31. výsadkového pluku připravovali na zákopový boj, boj proti obrněným vozidlům, výsadkové operace a vyhledávání nepřátelských sil ve vlastním týlu.
Jedna část cvičení využila skutečné, demilitarizované bojové vozidlo pěchoty BMP-1 sovětské konstrukce. Vojáci s ním pracovali jako s pohyblivým obrněným cílem.
Podle scénáře vozidlo nejprve odhalil průzkumný dron. Poté se skupiny výsadkářů přesunuly na pozice, odkud mohly obrněný cíl napadnout protitankovými zbraněmi. Aby bylo možné vozidlo bezpečně využívat i při dalších výcvikových činnostech, dostalo na zadní část dodatečnou ocelovou desku.
Další fáze cvičení zahrnovaly přesuny výsadkářů vrtulníky NH90 a CH-53. Vojáci trénovali také boj v zastavěném prostředí a operace proti protivníkovi, který pronikl do týlu a mohl ohrozit mosty, sklady, letiště nebo železniční uzly.
Tato cvičení ukazují, že příprava armády zahrnuje stále více scénářů dlouhého a intenzivního konfliktu, nikoli pouze krátkodobé výpravy do zahraničí. Vojáci se musejí připravovat na střet, v němž bude důležité udržet schopnost boje, chránit logistiku a reagovat na útoky i daleko od hlavní fronty.
KSK má volná místa. Výběrem projde jen zlomek uchazečů
Velitelství speciálních sil vzniklo v roce 1996. Jeho úkoly zahrnují nejnáročnější speciální operace, například osvobozování rukojmích, boj proti teroristickým skupinám, evakuaci lidí z krizových oblastí a průzkum za nepřátelskými liniemi. Jednotka se účastnila také bojových operací v Afghánistánu proti Tálibánu.
V současnosti má KSK přibližně 1 500 vojenských a civilních zaměstnanců. Přímo do speciálních operačních jednotek patří zhruba třetina z nich. Zbytek zajišťuje velení, logistiku a další podpůrné činnosti.
Podle Kühneho dosahuje personální naplněnost jednotky přibližně 70 až 80 procent. Prostor k doplnění stavů tedy existuje, jenže získat vhodné kandidáty není jednoduché.
Výběrovým řízením projde jen něco málo přes 15 procent uchazečů. Velení očekává, že posílení Bundeswehru jako celku by mohlo rozšířit okruh lidí, z nichž bude možné vybírat budoucí příslušníky speciálních sil.
Příprava v centru KSK v Calw zahrnuje střelecký výcvik, boj na krátkou vzdálenost, fyzickou přípravu, plavání, bojová umění i činnosti v náročných klimatických podmínkách. Podle BILD spotřebují jednotky během jednoho roku výcviku až 500 tisíc nábojů.
Náročnost výběru odpovídá úkolům, které mají vojáci plnit. Musejí zvládat fyzickou zátěž, rychle se rozhodovat a působit v prostředí, kde se situace může rychle měnit a kde nemusí mít k dispozici běžnou podporu.
Příprava na konflikt, který by změnil způsob vedení války
Změna výcviku KSK odráží širší obavy z možného rozsáhlého konfliktu v Evropě. Jednotky se připravují na dlouhé operace, působení v náročných podmínkách a střet s protivníkem, který využívá tanky, dělostřelectvo, drony i prostředky elektronického boje.
Zásadní je také jejich úloha před nasazením hlavních sil. Speciální jednotky mají být připravené vyrazit rychle, provést průzkum nebo jiné úkoly na nepřátelském území a vytvořit podmínky pro další postup armády.
Největší změna spočívá v tom, že se vojáci už nepřipravují jen na několikadenní misi s návratem na základnu. Počítají s možností dlouhého působení v terénu, kde nebude jasné, kdy jejich úkol skončí. Právě takový scénář nyní velitelství považuje za důležitý pro případ války s Ruskem.
