Napadená země žádá dalších 1,7 bilionu korun na obranu a provoz státu. EU varuje, že zaplacení účtu sama neustojí. Komise hledá cesty, jak propastný deficit uhradit. Například zapojením dalších mezinárodních partnerů. Hledání dalších zdrojů navíc komplikuje patová situace kolem zmrazených ruských aktiv i rostoucí náklady na unijní půjčky.
Kyjev další peníze nutně potřebuje, ale Evropská komise nemůže účet hradit sama. Celou situaci komplikuje patová situace okolo zmrazených ruských aktiv, ale také rostoucí náklady na půjčky a zdrženliví evropští partneři. To vše ztěžuje hledání dodatečných 70 miliard eur (1,7 bilionu korun).
Ukrajina tyto prostředky potřebuje v příštím roce na pokrytí svých finančních a vojenských potřeb. Evropská komise nyní hledá způsoby, jak požadavky Kyjeva uspokojit. Konkrétní řešení zatím nepředstavila. Zároveň vyzvala mezinárodní partnery, aby přislíbili další podporu a dodrželi své stávající závazky.
Zelenskyj: Potřebujeme další miliardy eur
Evropští lídři minulý týden pověřili Komisi vypracováním návrhu, který by pokryl dodatečné finanční potřeby Ukrajiny pro příští rok. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během jednání požádal o dalších 70 miliard eur.
„Je zřejmé, že máme finanční mezeru ve výši 70 miliard, kterou je třeba pokrýt,“ uvedla po summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tato částka přichází nad rámec 45 miliard eur, které má EU pro Ukrajinu na příští rok naplánované v rámci úvěrového programu v objemu 90 miliard eur, jenž pokrývá roky 2026 a 2027.
Obrovský deficit
Mluvčí Komise Balázs Ujvári v pondělí potvrdil, že i přes stávající přísliby přetrvává obrovský finanční deficit. Brusel nyní zkoumá dostupné možnosti. „Nemůžeme to zvládnout sami. Naši partneři musí přidat,“ zdůraznil Ujvári.
Komise se proto zdržela slibu, že celý schodek pokryje z evropských zdrojů. Ujvári uvedl, že jakýkoli další krok ze strany EU musí jít ruku v ruce s pevnými závazky mezinárodních partnerů. „Musí přijít s přísliby a tyto závazky také splnit.“
Nejsme schopni předjímat
Je však příliš brzy na to říci, kdy Komise předloží konkrétní návrhy nebo jaké nástroje využije. „V tuto chvíli nejsme schopni předjímat, o jaké možnosti by se mohlo jednat,“ dodal. Nejprve musí na Ukrajinu dorazit prostředky, které jsou naplánovány na tento rok.
Souběžně s přípravami na příští rok pracuje Komise na poskytnutí již schválené pomoci. Podle Ujváriho by měla Ukrajina letos obdržet přibližně 30 miliard eur (729 miliard korun). Většinu této částky tvoří úvěr v rámci nástroje na podporu Ukrajiny, zbytek pochází z jiných zdrojů.
Uvolnění těchto prostředků je podmíněno tím, že Ukrajina bude pokračovat ve svém reformním programu. Financování obrany rovněž vyžaduje uzavření dohod, které Kyjevu umožní čerpat již schválené finance. „Je velmi důležité, abychom neztratili tempo a pokračovali v nastoupené cestě,“ uvedl mluvčí evropské exekutivy.
Náklady na půjčování rostou
Snaha o získání dalších prostředků přichází v době, kdy EU čelí rostoucím nákladům na půjčování. Výnosy desetiletých dluhopisů EU vzrostly za posledních šest měsíců z 3,2 procenta na něco málo přes čtyři procenta.
Podle Ujváriho dopadají vyšší náklady na financování i na další emitenty, což částečně odráží geopolitický vývoj. Zdůraznil však, že relativní postavení EU na trhu se nezhoršilo a že Unie zůstává konkurenceschopným dlužníkem.
Jasnější představu o tom, kolik si EU může ještě půjčit, bychom měli získat v nadcházejících týdnech. Komise očekává vydání své pravidelné zprávy o rozpočtové rezervě EU na přelomu listopadu a prosince. Tato rezerva slouží jako záruka pro část unijních půjček. Zpráva bude obsahovat i výhled na období let 2027 až 2034.
Osud ruských aktiv zůstává nejistý
Zda by k pokrytí chybějících prostředků mohla přispět zmrazená ruská aktiva, zůstává otevřenou otázkou. Belgie svůj odmítavý postoj k tomuto záměru zatím nezměnila. Většina těchto aktiv je vedena prostřednictvím společnosti Euroclear, mezinárodního depozitáře cenných papírů se sídlem v Bruselu.
Ujvári odmítl spekulovat o tom, zda se tato možnost objeví v připravovaném návrhu Komise. Brusel musí nejprve posoudit dostupné alternativy a konzultovat situaci s mezinárodními partnery, uvedl. „Zatím je příliš brzy na to, abychom konkrétně uvedli, jaké možnosti by připadaly v úvahu pro zaplnění této mezery z naší strany,“ dodal.
