Pátečním dnem byla definitivně obsazena jedna z nejdůležitějších funkcí na ministerstvu obrany. Řízení Sekce obranné politiky a strategie přebral Jakub Landovský. Střídá Jiřího Šedivého, kterého z funkce smetl ostrý spor o ohýbání výdajů na obranu státu. Nový ředitel přichází s plnou důvěrou premiéra Andreje Babiše (ANO).
Co se na ministerstvu obrany před krátkým časem odehrálo? A co Jakub Landovský svým novým nadřízeným slibuje?
Začalo to kritikou, skončilo nuceným odchodem
Vrchní ředitel sekce Jiří Šedivý odešel ze své funkce před měsícem. Bývalý špičkový diplomat se přitom v resortu neohřál ani rok. Ve funkci působil teprve od loňského srpna, kdy zvítězil ve výběrovém řízení po odchodu tehdejšího ředitele Jana Jireše.
Šedivý, který měl na starosti vyjednávání se Severoatlantickou aliancí o obranném rozpočtu, dlouhodobou kritikou upozorňoval na vážný problém. Vláda totiž do rozpočtu, ve snaze přiblížit se ke dvouprocentnímu závazku vůči spojencům, započítává i položky, které s obranou přímo nesouvisejí, jako je například stavba dálnic. Šedivý varoval, že NATO bude mít s takto navrženou podobou rozpočtu velký problém. Upozorňoval na to i předchozí kabinet Petra Fialy (ODS).
„Důvodem bylo to, že jsem dlouhodobě a systematicky upozorňoval na fakt, že část deklarovaných výdajů České republiky na obranu není vůbec uznatelná z hlediska oficiální metodiky NATO,“ řekl Šedivý ke svém konci na ministerstvu v rozhovoru s Ekonomickým deníkem.
Z nedávného setkání Marka Rutteho s premiérem Andrejem Babišem (ANO) vznikl návrh na vytvoření pracovních skupin. „Premiér totiž tvrdil, že odborníci v Alianci mají jiná, chybná čísla než my v Praze. Řeklo se tedy, že se vytvoří pracovní skupiny a tam se to vyjasní. Já jsem okamžitě sestavil expertní tým. Pozval jsem tam i zástupce těch civilních úřadů a ministerstev, které se snažily přiživit na obranném rozpočtu,“ pokračoval Šedivý.
Jenže se objevil problém. „Úřad vlády, jeho šéfka Tünde Bartha, se údajně pokusil konzultace s experty NATO úplně zrušit nebo alespoň odložit. A to šlo úplně mimo mě, ke mně se ta informace nedostala. Asi dva nebo tři dny poté mi ministr obrany Jaromír Zůna sdělil, že byl vystaven obrovskému tlaku ze strany premiéra Andreje Babiše a ministra Karla Havlíčka, aby se se mnou okamžitě rozloučil. A nejen se mnou, ale i s vedoucí mé kanceláře,“ podotkl Šedivý.
Letos to 2 procenta nebudou
Jeho argumenty se následně potvrdily přímo v centrále NATO, odkud Šedivý obdržel Aliancí ověřená čísla, se kterými pracuje generální tajemník Mark Rutte. Podle těchto oficiálních statistik uznatelné výdaje Česka na obranu pro letošní rok dosáhnou pouze 1,78 procenta HDP.
Jiří Šedivý přitom patří k nejzkušenějším českým bezpečnostním expertům. Zastával i funkci ministra obrany, působil jako náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování. V roce 2010 se vrátil na ministerstvo obrany, kde do roku 2012 pracoval jako první náměstek. V letech 2012 až 2019 vedl českou ambasádu při NATO jako velvyslanec. Poté se stal na pět let výkonným ředitelem Evropské obranné agentury, odkud následně zamířil do čela zmiňované sekce.
Loajální diplomat se dvěma funkcemi
Vrchním ředitelem Sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany se dnešním dnem oficiálně stává Jakub Landovský. Landovský vzešel z výběrového řízení jako nejvhodnější uchazeč, přičemž do nové role přináší silnou loajalitu vůči vládě Andreje Babiše.
Premiér v minulých dnech zopakoval, že vláda udělá vše pro naplnění dvouprocentního závazku. Landovský pak v jednom ze svých vystoupení potvrdil, že se chce aktivně snažit, aby vládní výdaje na obranu tuto hranici překonaly.
Mohlo by vás zajímat
Landovský současně zůstává vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Obě pozice vykonává v rámci svého působení na ministerstvu obrany a podle resortu zde nevzniká žádná duplicitní struktura. Synergii obou pozic považuje nastupující vrchní ředitel za velkou výhodu. „Je důležité, aby člověk, který má na starosti obranné výdaje napříč vládním sektorem, byl zároveň schopný je opřít o smysluplný plán uvnitř ministerstva obrany,“ uvedl Landovský.
Na ministerstvu obrany bude jako vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie zodpovědný za přípravu zásad obranné a bezpečnostní politiky státu, strategický rozvoj resortu obrany, plánování obrany státu i strategickou komunikaci.
Před časem Landovský uvedl, že splnění závazku dvouprocentních výdajů na obranu si dokáže představit už v příštím roce. Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden uvedl, že Česko závazek loni skutečně nesplnilo. Landovský si to vysvětluje tím, že minulá Fialova vláda vsadila na „rychlé nápady okamžitě promítnuté do rozpočtu bez hlubší úvahy“.
Velvyslanec při NATO
Jakub Landovský vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a práva na Právnické fakultě UK v Praze a Západočeské univerzitě v Plzni. Během studií strávil rok na Oregon State University v USA jako stipendista Fulbrightova programu. V minulosti pracoval jako advokát se zaměřením na mezinárodní právo veřejné a soukromé právo a přednášel na Karlově univerzitě.
Jeho profesní dráha na ministerstvu obrany začala v letech 2014 až 2015, kdy působil jako poradce náměstka ministra pro sekci legislativy a veřejné diplomacie. V roce 2015 ho tehdejší ministr obrany Martin Stropnický jmenoval svým náměstkem a následně Landovský vedl právě Sekci obranné politiky a strategie. V letech 2019 až 2024 zastával prestižní post mimořádného a zplnomocněného velvyslance – stálého představitele zastoupení České republiky při NATO.
Od loňského roku působil na ministerstvu jako vrchní ministerský rada a vládní zmocněnec, odkud nyní postupuje do čela strategické sekce. V minulosti sbíral zkušenosti také jako asistent velvyslance pro zvláštní účely a zvláštního zpravodaje OSN pro země bývalé Jugoslávie, konzultant Rozvojového centra MZV ČR či koordinátor projektů v Nadaci Fórum 2000.
