Jednání vlády definitivně stvrdilo, že bývalý velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský získává novou roli. Česko má přiblížit k vysněné hranici 2 procent hrubého domácího produktu výdajů na obranu. Jenže zatímco vládní tábor mluví o nutné koordinaci, opozice nešetří ostrými slovy o zbytečných funkcích pro vyvolené.
Co se skutečně skrývá za vznikem postu, který vyvolal politickou bouři ještě dříve, než na něj padlo první razítko?
Mise za 2 procenta: Landovský zůstane na obraně
Vláda oficiálně schválila vytvoření pozice vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO i samotné jmenování Jakuba Landovského do této funkce. Premiér Andrej Babiš (ANO) si od tohoto kroku slibuje především důsledné naplnění aliančních cílů. Tím hlavním zůstává vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Podle Babiše má Landovský působit na ministerstva obrany, nikoliv na Úřadu vlády. Premiér se zároveň pokusil utnout spekulace o finančních výhodách nového úřadu. „Není to žádná trafika, nebude ani tady sedět, nedostane ani korunu,“ prohlásil Babiš na tiskové konferenci. Landovský má podle něj problematice hluboce rozumět a jeho úkolem bude řešit obranné výdaje napříč všemi vládními resorty.
Expert, nebo trafika? Černochová připomíná minulost
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) však vládní nadšení ani v nejmenším nesdílí. Nově vytvořenou funkci už označila jako zcela zbytečnou „trafiku“ a pozastavuje se nad její náplní. Fascinuje ji především to, že by měl zmocněnec „odhadovat rizika nezapočítání“ obranných výdajů, když Česko již v Bruselu platí stálou delegaci, velvyslance a řadu dalších odborníků na metodiku NATO.
Černochová navíc vytahuje varovná čísla z minulosti. Připomíná, že za dřívějšího působení Jakuba Landovského na ministerstvu obrany, kde působil jako náměstek, nedosahovaly výdaje na obranu ani jednoho procenta HDP. Podle Černochové se kredibilita v NATO nebuduje tiskovými zprávami zmocněnců, ale reálnými schopnostmi armády a plněním rozpočtových závazků, za kterými musí stát pevná vládní politika, nikoliv výmluvy a nové funkce.
Spor o 2 procenta
Na spolupráci s bývalým velvyslancem se předseda vlády domluvil před necelými dvěma týdny. „Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité,“ zdůraznil předseda vlády Babiš. „Slibuji si od toho, že minimálně ta dvě procenta naplníme, cílem je naplnit víc,“ dodal. Vláda podle něj udělá vše pro naplnění závazku, Landovský má agendu řešit napříč všemi resorty.
Premiér v tomto směru zmínil i plán zahrnout do výdajů na obranu i náklady na novou vojenskou nemocnici v Praze. „Pokud to někdo kritizuje, tak neví, o čem mluví. Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a vím, co on mi řekl. Oni ne,“ podotkl.
Babiš před časem uvedl, že závazek vůči Alianci loni nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo na obranu 2,01 procenta HDP a odkázal na zprávu generálního tajemníka NATO. Exministryně obrany Černochová Babiše obvinila ze lži.
Mohlo by vás zajímat
Jakub Landovský tak nastupuje do úřadu pod drobnohledem a bude pravděpodobně pod častou palbou opozice, která v jeho jmenování vidí spíše politické gesto než koncepční řešení.
Landovský o víkendu v televizi CNN Prima News řekl, že se bude snažit, aby vládní výdaje na obranu překonaly dvouprocentní hranici. Jednotlivé projekty komentovat nechtěl, zaměří se na to, aby fungoval systém reportování. „Budu potřebovat systém, který pravidelně, a skutečně ne jednou za kvartál, jako to dělá Česká národní banka, odhaduje růst či pokles HDP,“ uvedl. Úkolem vládního zmocněnce je podle něj také argumentovat u jednotlivých výdajů, proč slouží obraně.
