Do Česka míří účetní revoluce. Nový zákon o účetnictví, který právě prochází projednáváním ve Sněmovně, má překopat pravidla pro tisíce firem a přiblížit je mezinárodním standardům. Podnikatelům slibuje jednodušší řízení byznysu, bankám a investorům rychlejší orientaci v číslech i lepší srovnání firem. Změny, které mohou zásadně proměnit české účetnictví i to, jak se v něm zobrazuje třeba majetek nebo leasing, rozebírali experti na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a daně. O významu chystaných změn zde hovořila také ministryně financí Alena Schillerová.

Zákon upřednostní obsah účetních operací nad jejich formou. U transakcí přestane být podstatné, jak jsou formálně zaúčtovány, ale co reálně představují. Díky tomu má být obraz o kondici firem věrnější. Česko tak zavádí principy, které vychází z Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Vedoucí oddělení účetnictví ministerstva financí Jáchym Lukeš. Foto: Radek Čepelák

Už dnes tyto standardy v Česku používá na 3600 subjektů. Podle Jáchyma Lukeše, vedoucího oddělení účetnictví na ministerstvu financí, jsou to korporace, které v Českou odvedou 90 % objemu vybrané daně z příjmu. Ať už jde o povinné účtování podle IFRS platné pro finanční instituce, nebo o dobrovolné zapojení do tohoto systému, musí nakonec upravit výsledek hospodaření na míru českým pravidlům. Pro stanovení základu daně totiž v Česku není možné využít výsledek hospodaření, který vychází z mezinárodních předpisů. Pro firmy to tedy představuje menší či větší komplikace.

Kdy začne platit?

Návrh nového zákona prošel na jaře prvním čtením a projednal ho rozpočtový výbor. Teď ministerstvo dopracovává ještě související daňovou novelu.

Podle odhadu resortu financí by měla nová pravidla začít platit od ledna příštího roku. Člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal je však mnohem skeptičtější a jako optimistickou variantu označuje začátek roku 2029.

„Smyslem změny je přenést firmy z 90. let do současnosti. Bude ale záležet na struktuře podnikání. Kdo poskytuje pouze služby a nemá tam leasingy, sofistikované dlouhodobé majetky, toho to nepostihne tolik jako firmy, které v těchto oblastech nějaké položky mají,“ říká Nesrovnal.

Člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. Foto: Radek Čepelák

Korporacím zvyklým dosud pouze na rozvahu a výsledovku nová pravidla rozšíří obzory. Například prodej nemovitosti, kterou si firma následně pronajme od nového vlastníka, figuroval dosud ve výkazech jen jako příjem z prodeje. Nově společnost vedle toho vykáže i závazek spojený s budoucími náklady na pronájem.

Prakticky norma zruší české účetní standardy. „Nové připravovat nebudeme. Zákon, jak je napsaný, obsahuje vše, co by účetní měli potřebovat. Ve vyhláškách rozebereme ty instituty víc dopodrobna,“ řekl Lukeš z ministerstva financí. Metodiku resort nachystá pro několik oblastí, které identifikoval jako problematická, jako je například diskontování nebo leasing.

Účastníci konference Právo a daně pořádané Ekonomickým deníkem a Českou justicí. Zleva ministryně financí Alena Schillerová, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč, ekonomka z Centra veřejných financí při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Markéta Malá a tax controversy manager PKF Apogeo Kristián Červinka. Foto: Radek Čepelák

Účetnictví odvypráví příběh firmy

Auditor a partner PKF Apogeo Jaromír Chaloupka nová pravidla vítá. „Přínos je evidentní. Blížíme se tomu, co tu mělo být už dávno,“ zdůraznil. Podle něj si nová úprava zaslouží náhled optikou toho, co přinese uživatelům účetních závěrek. „Účetnictví je kniha, která něco vypovídá o příběhu firmy. Pro čtenáře této knihy je nejdůležitější, aby účetnictví podávalo co nejlépe poctivý a věrný obraz, jak si firma stojí,“ dodává. U stávající úpravy stačí, aby firma hojně používala třeba finanční leasing a výkaznictví podle nynějších pravidel vhled do jejího hospodaření zkreslí.

Partner PKF Apogeo a auditor Jaromír Chaloupka. Foto: Radek Čepelák

Také prezidentka Svazu účetních Magdalena Králová si od nového zákona slibuje, že zprůhlední výkaznictví. „Jsme v situaci, že praxe předběhla legislativu. Doteď zákon mluvil o účetním deníku. Nově ho definuje jako komplexní systém, ze kterého se data dají filtrovat. Věříme, že to pozvedne prestiž účetních a jejich práci,“ říká Králová.

Staří účetní odejdou, noví se to naučí

Současně ale připouští, že tato revoluce v účetnictví urychlí mezigenerační obnovu. „Máme mezi účetními starší generaci, kde říkají, že s novým zákonem skončí, že se jim to nevyplatí učit,“ vysvětluje Králová. Změnu vnímá jako příležitost, že se k této profesi dostanou mladí lidé. „O novém zákonu se hovoří 8 let, kdo chce, má možnost se to naučit,“ upřesňuje.

Podle Chaloupky z PKF Apogeo se však zvýší důraz na odbornou zdatnost lidí, kteří se účetnictvím zabývají. „V některých případech to dosud bylo vnímáno z pohledu majitelů nebo ředitelů jako přítěž. Říkali: my potřebujeme dělat byznys, účetnictví je pro nás trochu na vedlejší koleji. Doklady se k účetním dostávaly na poslední chvíli. To se s novým zákonem o účetnictví bude muset změnit,“ uvedl jako příklad. Příklon k IFRS však znamená, že nestačí jen zaúčtovat aktivum na základě historie. „Musím o tom víc přemýšlet, co s tím dělám teď a co plánuju s aktivem dělat do budoucna. O účetní jednotce se tedy nyní z účetní závěrky dozvíme daleko víc,“ dodává Chaloupka.

Mohlo by vás zajímat

Úlevy pro nejmenší

S účinností od letošního roku ministerstvo zvýšilo novelou stávajícího zákona o účetnictví limity pro povinný audit. V případě hodnot aktiv a tržeb se jedná o trojnásobné navýšení, což má ulevit hlavně menším podnikům.

Ministerstvo plánuje současně se změnou zvednout limity pro povinný audit. Audity však musí vyžadovat úvěrové instituce a většina nyní auditovaných korporací tak u tohoto modelu dobrovolně zůstane. I tak ale Chaloupka očekává menší připravenost u malých firem. „Účetnictví je tu zejména pro externí uživatele, pro které je zásadní, aby bylo věrné a poctivé. A nyní zde budeme mít větší množství společností, které se budou muset poprat s implementací nového zákona o účetnictví a zároveň nemusí projít jakoukoliv kontrolou. Nemyslím si, že to bylo úplně šťastné,“ zmiňuje Jaromír Chaloupka. Podle něj však řada podnikatelů bude v auditech pokračovat. Tlačit na to budou banky, které tím mohou podmínit dostupnost úvěrů.

Prezidentka Svazu účetních ČR Magdaléna Králová. Foto: Radek Čepelák

Další úlevy se týkají nejmenší účetních jednotek. Mikrosubjekty budou osvobozené od aplikace celé řady postupů. Ale ani u nich Magdaléna Králová nedoporučuje situaci podcenit. „Vůči dodavatelům bude potřeba disponovat výkazy, které budou v mezinárodním hledisku srovnatelné. Vidím to z praxe. Společnost má 10 nákladních vozidel a vy kouknete do rozvahy a ona nemá nic. Účetnictví má obrovský informační potenciál, který se však nevyužívá,“ uzavírá prezidentka Svazu účetních.