Letní brigády v Česku přestávají být jen vítaným zdrojem „kapesného“ pro studenty. Stále častěji na místa brigádníků nastupují také senioři nebo lidé, kteří zrovna migrují mezi zaměstnáními. Firmy kvůli nedostatku lidí sahají po brigádnících stále častěji a v některých případech jsou ochotné nabídnout i 250 korun za hodinu.
„Letní brigády dnes nejsou jen sezonní záležitostí pro studenty, ale důležitým ventilem trhu práce. Firmy jimi řeší nedostatek lidí a zároveň testují nové zaměstnance bez dlouhodobého závazku,“ říká Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
Problém obsadit volné pozice má až 61 % zaměstnavatelů. Nabídka brigád přitom zůstává vysoká a v hlavní sezóně roste zhruba z 1 600 na 2 000 pozic denně. Brigádníky hledají firmy napříč obory – od obchodu a služeb přes logistiku až po administrativu.
Co ovlivní výši výplaty?
Největší boj o pracovníky se odehrává v Praze a velkých městech a odpovídá tomu i nabízená výše mzdy. V Praze se podle dat personální agentury ManowerGroup hodinové sazby běžně pohybují mezi 150 a 170 korunami. U náročnějších nebo urgentních směn se dostávají až na 250 korun za hodinu. V regionech jsou částky nižší, nejčastěji mezi 135 až 160 korunami.
„Růst minimální mzdy a změny v odvodech zvyšují reálné výdělky brigádníků a zároveň posouvají očekávání na obou stranách. Uchazeči jsou náročnější, firmy musí být rychlejší a flexibilnější,“ uvádí Halbrštát.
Zároveň ale data z trhu práce ukazují, že růst mezd zpomaluje a firmy už méně přidávají plošně. Místo toho více odměňují flexibilitu, rychlý nástup nebo ochotu vzít neobsazené směny.
Pracovat v létě mohou i čtrnáctiletí
Letos v létě se zároveň na trhu práce projeví loňská novela zákoníku práce, která umožnila pracovat během letních prázdnin i čtrnáctiletým. Novinka platí od loňského června. Loni ale měly firmy podle právníků tak málo času na přípravu, že ji příliš nevyužily. Naplno se tak benefity nové právní úpravy projeví až letos.
„Zaměstnavatelé měli celý rok na přípravu, a to od administrativních procesů až po nastavení pracovních pozic odpovídajících zákonným požadavkům. Rovněž rodiče a samotní mladiství jsou s novou právní úpravou lépe obeznámeni,“ vysvětluje advokátka kanceláře Spring Walk Anna Břenková.
Mohlo by vás zajímat
Zvýšený zájem o nejmladší brigádníky se očekává zejména v gastronomii, cestovním ruchu a maloobchodu, kde sezónní podniky tradičně čelí masivnímu nedostatku pracovních sil.
Generace Z už nechce „jen tak nějakou práci“
Mění se zákony a výše odměn, ale i samotní brigádníci. Pro generaci Z už brigáda není automatickou letní volbou. Mladí lidé více zvažují smysl práce, flexibilitu a nebo to, jestli jim brigáda pomůže v budoucí kariéře. Často také dávají přednost odborné praxi.
Současně ale mají nejsilnější vyjednávací pozici v historii. Na pracovní trh totiž přicházejí nejslabší populační ročníky a firmy mají stále větší problém obsadit volná místa. Otázka už tak často nezní, zda mladí brigádu najdou, ale spíš jestli pro ně bude dostatečně atraktivní.
DPP zůstává nejčastější variantou
Nejběžnější formou brigádnických smluv zůstává dohoda o provedení práce. Je administrativně jednoduchá a při výdělku do 11 999 korun měsíčně se z ní neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.
„Rizikem může být nepřekročitelný limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele; jeho překročení je porušením zákoníku práce, za které hrozí zaměstnavateli sankce,“ upozorňuje Anna Břenková ze Spring Walk.
Dohoda o pracovní činnosti se používá hlavně u dlouhodobější spolupráce. Brigádník ale nesmí v průměru odpracovat více než polovinu běžné týdenní pracovní doby. Povinnost odvádět pojistné u tohoto typu dohody vzniká už při výdělku od 4 500 korun měsíčně.
Největší riziko? Práce bez smlouvy
S rostoucím významem brigád přibývají i problémy. Nejčastější jsou podle právníků případy práce bez smlouvy, nevyplacené mzdy nebo obcházení zákonných pravidel. „Nejčastější chybou je, že studenti začnou pracovat bez písemně uzavřené dohody. Zákoník práce přitom u dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti písemnou formu vyžaduje,“ uvádí Břenková.
Právníci zároveň upozorňují na časté porušování pravidel při plánování směn. Zaměstnavatel musí pracovní dobu rozvrhnout písemně a zaměstnance se směnou seznámit minimálně tři dny předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak.
„Pokud zaměstnavatel směnu řádně nezruší a zaměstnanec byl připraven práci vykonávat, náleží mu náhrada odměny ve výši průměrného výdělku,“ vysvětluje Vít Havrda z kanceláře KODAP Legal.
Nezapomenout na dovolenou a daňové přiznání!
Brigádníci také často nevědí, že mají nárok na dovolenou. Ten vzniká, pokud pracovněprávní vztah trvá alespoň čtyři týdny a brigádník odpracuje minimálně 80 hodin.
Advokáti upozorňují také na častou chybu studentů v daních. Mnozí si po skončení roku nepodají daňové přiznání, přestože by se jim to vyplatilo kvůli nevyužité slevě na poplatníka. Část peněz odvedených na daních by tak získali do státu zpět.
