Sněmovní výbor pro obranu se stal dějištěm zásadního odhalení, které rozseklo týdny trvající politickou přestřelku. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) veřejně obviňoval vládu Petra Fialy (ODS) z lhaní a neplnění aliančních slibů, čerstvá data ze státního závěrečného účtu ukazují rekordní sumy, které v součtu překonaly magickou hranici klíčových dvou procent HDP.
Jenže za ciframi k modernizaci armády se skrývá temný příběh o tom, co se stane, když odborná integrita narazí na politické zadání.
Rekordní účet za obranu: Kde se vzalo 2,01 procenta HDP?
Zástupci ministerstva obrany předstoupili před poslance s finálním účtováním za loňský rok a výsledek zní jednoznačně: Česko na svou obranu vydalo 2,01 procenta HDP. Resort ze své kapitoly vyčerpal celkem 156 miliard korun, což představuje 1,83 % HDP. Aby stát splnil alianční závazek, započítal i související výdaje z jiných ministerstev ve výši 0,18 % HDP. Všech deset přítomných členů výboru v hlasování doporučilo Sněmovně kapitolu ministerstva v návrhu státního závěrečného účtu schválit.
Tato čísla přímo nabourávají rétoriku Andreje Babiše, který ještě koncem dubna tvrdil, že Česko závazek loni nesplnilo. Expremiér Petr Fiala i exministryně Jana Černochová (ODS) se však opírají o aktuální zprávu generálního tajemníka NATO, která český úspěch potvrzuje. Rozpor v interpretaci dat vysvětlují odborníci metodickou změnou z loňského summitu v Haagu – nová pravidla totiž umožňují započítat širší spektrum nákladů, což Česku k pokoření limitu výrazně dopomohlo.
Strategické investice pod palbou: Miliardy pro F-35 i dálnice
Pohled do nitra armádních účtů odhaluje masivní investiční tempo. Na strategické projekty, jako jsou nadzvukové letouny F-35 nebo nové bojové tanky, směřovalo loni celkem 18,1 miliardy korun. Celkové investice do výzbroje, výstroje a infrastruktury pak spolkly 66,6 miliardy korun, což tvoří téměř 43 % celého obranného rozpočtu. Náměstek René Schreier (za ANO) zdůraznil, že hospodaření odráží dlouhodobý trend plnění aliančních závazků. Do deseti let mají směřovat až k pěti procentům HDP na celkovou bezpečnost.
Schreier dále uvedl, že hospodaření odráží investiční charakter výdajů a postupné plnění aliančních závazků. Státy NATO se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši alespoň dvou procent HDP k roku 2025. Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli. Navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost má do deseti let dosáhnout až pěti procent HDP. Čistě na zbrojení z toho mají země dávat 3,5 procenta.
Exministryně obrany Jana Černochová poděkovala za nezkreslená data a fakta. „Chtěla bych, abyste za rok mohli předkládat podobný závěrečný účet nebo i lepší, ale asi všichni víme, že nás nic podobného nečeká, protože z rozpočtu byly škrtnuté finanční prostředky, které chce ministr obrany Jaromír Zůna nějak získat zpátky,“ řekla. Nicméně ti, kteří někdy rozpočet připravovali, ví, že získat peníze do svého rozpočtu v polovině roku je problematické, dodala.
Místopředseda výboru Jindřich Rajchl (SPD) doplnil, že by Česko mohlo na obranu dávat i pět procent HDP, nicméně by hrozilo to, že to zvýší zadlužení země. „Podstatná je kvalita naší obranyschopnosti,“ řekl. Mohlo by se podle něj také přehodnotit, jakou výbavu české armádě stát pořizuje. Měli bychom se zaměřit na kvalitativní cíle místo těch kvantitativních.
Mohlo by vás zajímat
Rychlý konec klíčového odborníka
Skutečné drama se však odehrálo mimo jednání výboru. Jeden z nejvýše postavených úředníků ministerstva obrany, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie Jiří Šedivý, nečekaně končí. Právě on měl na starost klíčová vyjednávání s NATO. Informaci, kterou Ekonomický deník prověřoval od minulého týdne, v úterý popsal týdeník Respekt.
Šedivý nedávno přivezl z centrály NATO vzkaz od Marka Rutteho, podle kterého budou skutečné výdaje Česka letos činit jen 1,78 procenta HDP. To byl jasný signál, že Brusel neuznal Praze desítky miliard korun, jimiž si Češi v rozpočtu „vypomohli“. Šedivý o této realitě uspořádal odbornou debatu za účasti dalších ministerstev. Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha měla podle Respektu ministerstvo obrany na poslední chvíli požádat, aby odložilo jednání nad čísly z Aliance, Šedivý přesto schůzku svolal. Požadavek z vlády se k němu údajně nedostal. Vzhledem k tomu, že z jednání byl učiněn zápis, který následně všichni včetně Úřadu vlády dostali, nepředpokládal problém. Ten se ale objevil hned minulé pondělí.
Babišův pokyn a Zůnova kapitulace
Podle informací Ekonomického deníku a Respektu si konec respektovaného experta přál přímo premiér Andrej Babiš. Ten měl údajně na ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) tvrdě naléhat, aby se Šedivého okamžitě zbavil. Ten by tak měl skončit do konce května. Do té doby musí dojít k dohodě se zaměstnavatelem, protože Šedivý spadá pod služební zákon a nelze ho vyhodit na hodinu.
Ministr Zůna, který si podle politických kuloárů není jistý svou pozicí ve vládě, pak Babišův pokyn promptně vyplnil. Exministr obrany Jiří Šedivý na ministerstvo nastoupil za éry Jany Černochové. Bylo tak jen otázkou, jak dlouho v resortu vydrží. Nakonec se záminkou paradoxně stalo zřejmě reálné informování o výdajích země na obranu státu.
