INZERCE

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání, malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowská. Foto: Jiří Reichl

Evropská komise zastavila řízení proti ČR kvůli mýtnému tendru

Evropská komise zastavila řízení pro porušení evropského práva, které proti Česku vedla kvůli prodloužení mýtné smlouvy s firmou Kapsch z roku 2016. Podle ministerstva dopravy komise vůči Česku v této kauze žádné důsledky nevyvodila.

Ministerstvo dopravy uvedlo, že Evropská komise zastavila řízení pro porušení evropského práva kvůli prodloužení smlouvy na výběr mýtného s koncorciem společností vedených firmou Kapsch. Zastavení řízení potvrzují údaje v databázi Evropské komise. Ministerstvo tehdy prodloužilo s rakouskou firmou smlouvu o další tři roky bez veřejné soutěže. Stížnost na postup státu podala na konci října 2016 společnost SkyToll, která se na konci letošního roku stane novým provozovatelem mýta – psali jsme v textu Skytoll si stěžuje na mýto u Evropské komise.

Evropská komise vedla řízení s Českem od února 2017 a státu vyčítala, že nového provozovatele mýtného systému nevybírala v rámci veřejného výběrového řízení, a místo toho prodloužilo smlouvu s původním dodavatelem. Ministerstvo dopravy tehdy podepsalo dodatek, který prodlužoval smlouvu, netradičně v neděli. Úřad nestihl najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Ministerstvo svůj postup hájilo tím, že potřebovalo dostatek času pro realizaci řádné otevřené soutěže a následné převzetí mýtného systému novým provozovatelem. Komisi také vadila nízká pokuta vzhledem k výši vybíraných poplatků za využívání české dálniční sítě. Ministerstvo ji stanovilo na milion korun. V dubnu 2017 přijela do České republiky Komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání, malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowská, která o zahájení řízení jednala v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, na ministerstvu dopravy a dalších místech. Detailně jsme o jejím jednání informovali v textu Komise tvrdě kritizuje vládu a ÚOHS kvůli Kapschi.

Zakázku na nového provozovatele dokončilo ministerstvo loni, vítězem se stalo koncorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Na konci letošního roku tak vystřídá Kapsch, který mýto v Česku spravoval od roku 2007. Firma Kapsch ještě v očekávání jednání o cenách, které předpokládal způsob zadání veřejné zakázky, nabídl ministerstvu dopravy nižší cenu – 6,9 miliardy. Ministerstvo však oznámilo, že o cenách vyjednávat nebude. Náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva to zdůvodnil časovou tísní. Pokud by podle něj ministerstvo zahájilo soutěžní dialog, nebyl by vítěz vybrán včas. „Sečetli jsme si čas, který máme pro jednání s uchazeči. Museli jsme počítat s tím, že budou podávat námitky proti každému kroku, který děláte a musíte do toho času zahrnout námitková řízení – vaše vlastní vnitřní, u orgánu dohledu, případné soudní přezkumy. Ukázalo se, že jsme ušetřili nějaký čas naším postupem, který jsme od roku 2016 zavedli a skončili jsme s rezervou 6 týdnů. To, že od výběru vítěze po podepsání smlouvy uběhlo šest týdnů, takže se ukazuje, že ten postup byl správný. Kdybychom spustili jednání s uchazeči, v šesti týdnech bychom ho nedokončili. Museli bychom diskutovat se všemi, museli bychom jim dát přiměřenou lhůtu na jejich vyjádření, ta by nebyla pár dnů, ale několik týdnů. Nabídky bychom museli analyzovat a nějak rozhodnout. Proti tomu je možné podávat námitky. Po rozhodnutí o námitkách je možné obracet se na orgán dohledu (ÚOHS – pozn. red). Zkrátka a dobře – vzalo se to pragmaticky. Nebylo by to včas dokončitelné,“ řekl Kopřiva poslancům kontrolního výboru Sněmovny, kde pravidelně informuje o stavu zakázky. Podotkl, že vše je v souladu se zákonem.

V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což je meziročně téměř o čtyři procenta více. Za 12 let fungování mýtného systému tak stát na mýtném vybral více než 98,7 miliardy korun.

Ve fondech EU bude pro ČR skoro 18 miliard eur

Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti ve finančním období 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Při započtení inflace by měl český podíl na dotacích dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Ve stávajícím finančním období 2014 až 2020 je pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur. V případě nesplnění určitých podmínek však může na konci letošního roku o šest procent z této částky přijít

Počet operačních programů při čerpání evropských dotací by se měl v příštím období snížit ze současných deseti na osm. Česko by rovněž při čerpání evropských dotací chtělo mít větší možnost vlastního rozhodování o tom, na co dotace použije. Vyplývá to ze strategie pro čerpání evropských dotací v programovém období 2021 až 2027, kterou v pondělí projedná vláda. Sníží se také míra spolufinancování unie u jednotlivých projektů.

„Doporučujeme přijmout variantu s osmi programy, která zajistí plynulý přechod mezi programovými obdobími, využití know-how, kapacit a zkušeností napříč obdobími. A tím i větší předvídatelnost pro příjemce,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Chce také zachovat poskytování evropských dotací i pro velké podniky. Evropská komise podle ní plánuje podporu velkých podniků vyškrtnout. V evropských ekonomikách podle ministryně panují velké rozdíly, když některé jsou postavené na malých a středních podnicích, jejichž podpora má zůstat. „Česká ekonomika však stojí hlavně na velkých podnicích a některé oblasti, které budou podporované z evropských fondů, bude možné realizovat jen díky nim. Navíc jsou to právě velké podniky, které mají větší motivaci zkoušet nové a inovativní postupy, jako je třeba vývoj samořiditelných aut a podobně,“ doplnila.

Míra spolufinancování Evropské unie na evropských dotacích se v příštím programovém období u většiny projektů sníží ze současných 85 procent na 55 procent. Současné pravidlo N+3 se změní na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří, jako nyní.

Jiří Reichl, -čtk-