Evropa se potýká s nejistotou a hrozbami. Ty se promítají i do jednání českých politiků. Příkladem je středeční jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v Senátu. Zde se rozhořela ostrá debata o připravenosti státu na krize. Nejde jen o peníze nebo zbraně, ale o samotné základy legislativy. Otázkou je, zda česká vláda bere vážně varování před budoucími konflikty. Navíc se na klíčová slyšení nedostavují političtí gestoři – ministři. To vyvolalo vlnu kritiky a frustrace mezi členy výboru.
Středobodem diskuse se stalo hodnocení nedávného důležitého veřejného slyšení Senátu. To se konalo 22. února 2026 na téma Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu. Senátoři na něm očekávali přítomnost klíčových vládních představitelů. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) byli řádně a včas pozváni. K překvapení a politování senátorů se však nikdo z nich osobně nedostavil, aby vystoupil.
Politování nad absencí ministrů
Senátní výbor proto ve středu ve svém usnesení vyjádřil politování nad absencí ministrů. Senátor Jan Sobotka (bezpartijní) zdůraznil: „Pokud nepřijde ministr, tak jakákoliv diskuze je nepřijatelná. Náměstek nám tady papouškuje nějaké věci, které jsou nepolitického rázu. My chceme mluvit politicky s ministrem, předsedou vlády. Žádný náměstek nám tady nemůže nahradit politickou diskusi.“
Předseda výboru Pavel Fischer (bezpartijní) potvrdil, že ministr obrany Jaromír Zůna byl ráno v den konání únorového veřejného slyšení na velitelském shromáždění Armády České republiky. Do Senátu už ale nepřijel. Zmínil také, že Andrej Babiš se v ten den „holedbal tím, že se odmítl zúčastnit tohoto slyšení z politických důvodů“. Fischer to považuje za nepřijatelné, s výjimkou ministra zahraničí, který byl v tu chvíli na zahraniční cestě v OSN.
Zastaralá legislativa a hrozba paralýzy státu
Výbor k veřejnému slyšení dále uzavřel, že současný český legislativní rámec není připraven na krizovou situaci komplexního charakteru. Vláda by tak neměla nástroje a schopnost uřídit a koordinovat dění. To platí i pro samotný počátek možné krize, kdy budou zřejmě probíhat masivní přesuny techniky a jednotek spojeneckých sil na našem území. Platné zákony totiž pocházejí z doby, kdy v Evropě klesalo napětí a odzbrojovalo se. Nepočítají s novými doménami válčení, jako je kybernetický prostor nebo vesmír, ani s hybridním vedením konfliktu.
Senátoři v usnesení dále upozornili: „Pro případ krize dosud není vyřešena usnášeníschopnost vlády nebo Parlamentu České republiky. Z bezpečnostních důvodů se nemusí podařit dosáhnout přítomnosti dostatečného počtu členů vlády nebo členů obou komor parlamentu. Stát tak může být paralyzován právě ve chvíli, kdy bude muset urychleně přijímat rozhodnutí.“
Ostrá výměna názorů
Během jednání výboru se rozhořela ostrá debata mezi místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) a senátorkou Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO). Seitlová informovala o usnesení senátní komise pro ústavu. To se týká změn ústavy kvůli bezpečnosti země a má akcentovat časovou naléhavost. Mračková Vildumetzová však kritizovala, že členové výboru usnesení neměli k dispozici. Uvedla, že Seitlová „mluví o něčem, a my vůbec nevíme, o čem hovoříte“.
Mračková Vildumetzová také poukázala na protimluv v usnesení výboru. To na jedné straně konstatuje, že „současný stav je neuspokojivý, chybí politické zadání“. Na druhé straně „s uspokojením konstatujeme, že vláda Andreje Babiše se vládním programem přihlásila k tomu provést revizi krizové a obranné legislativy“. Navrhla proto úpravu textu.
Následovaly další změny. Senátor Tomáš Jirsa (ODS) navrhl vypustit bod o politování nad absencí ministrů. Cílem bylo, aby usnesení získalo širší podporu. Senátor Sobotka s tím však zásadně nesouhlasil. Považuje totiž přítomnost ministrů za klíčovou pro politickou diskusi.
Mohlo by vás zajímat
Revize ústavy a zákonů: Nutnost, nikoli líbivé kroky
Senátní výbor proto požádal vládu, aby s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci urychleně zahájila práce na revizi současného bezpečnostního systému. Dále má novelizovat související zákony, včetně úpravy ústavního rámce. Vláda má připravit analytický materiál, který shrne současné nedostatky a nabídne variantní řešení. Ten má předložit oběma komorám parlamentu k diskuzi. To usnadní projednání legislativních změn ještě v roce 2026.
Senátoři zdůrazňují, že nejde o líbivé kroky, ale o nutnost. Je to klíčové pro zachování stability celého systému v oblastech bezpečnosti, sociálního a zdravotního systému. Je třeba být připraven na různé scénáře, včetně těch, které vyplývají z konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.
