Prožila roky v bezpečí České republiky, kde úspěšně dokončila svá studia a prokazovala mimořádné nadání na cizí jazyky. Touha po domově a po rodné zemi ji však nakonec zavedla zpět do ukrajinské metropole. Právě tam potkala muže svých snů, úspěšného sportovce, se kterým plánovala společnou budoucnost a rodinu. Jejich společný život plný plánů a vzájemného učení se novým věcem ale přetrhla děsivá událost, která otřásla celým městem.
Co se stalo osudný čtvrtek v kyjevské čtvrti Darnycja a proč jedna z nejbližších kamarádek nakonec místo svatebních šatů musela pomáhat s organizací té nejsmutnější události?
Útěk před válkou, úspěšné studium v Česku a osudové setkání
Maryna Homenjuková uprchla ze své vlasti po totální ruské invazi před čtyřmi lety, stejně jako mnoho dalších Ukrajinců. Během svého pobytu v zahraničí podařilo se jí dokončit studium v České republice a do svého působivého seznamu cizích jazyků přidala dokonce vietnamštinu. Přátelé o ní říkali, že mluvila přibližně deseti jazyky, přičemž mimo jiné ovládala naprosto plynule korejštinu a čínštinu. Následující rok, v roce 2023, se vrátila domů na Ukrajinu.
Krátce po svém návratu potkala přes seznamovací aplikaci svého milého, třicetiletého Jurije Orlova. Orlov úspěšně vedl jako kapitán kyjevský florbalový klub a předtím hrál za týmy v ukrajinské metropoli hokej. Přestože každý z nich měl trochu jiné zájmy – on miloval sport a ona umění –, z jejich chování bylo jasné, že jim na sobě velmi záleží. Společně si vytvořili krásné tradice; čtyřiadvacetiletá učitelka angličtiny chodila o nedělích na každý jeho zápas, Jurij ji na oplátku naučil hrát florbal a Maryna ho zase učila anglicky.
Homenjuková měla podle svých blízkých velmi citlivou duši, velmi ráda objevovala svět, šetřila si na dobrodružství v nových zemích a často se ujímala opuštěných zvířat. Pracovala s dětmi a sama chtěla jednou mít vlastní potomky, až v její rodné zemi nastanou bezpečnější časy. Kamarádka a kolegyně Anastasija Petrušinová popsala Marynu jako mladého člověka, který měl úplně celou budoucnost před sebou. Tato budoucnost už však pro mladý pár nebude existovat.
Největší bombardování za dobu války a krutá zimní realita v Kyjevě
Homenjuková a Orlov se zařadili mezi 24 lidí, které ve čtvrtek zabila děsivá vlna ruských náletů. Ukrajinští vojenští představitelé tyto údery popsali jako největší bombardování za celou dobu trvání války. Ruská střela s plochou dráhou letu tehdy zcela srovnala se zemí jejich bytový dům. Smrt mladé dvojice přišla po velmi těžké zimě, během které Kyjev čelil neutuchajícím ruským útokům.
Blízká kamarádka Olesia Juchnovyčová uvedla, že s Marynou často mluvily o stěhování z jejich čtvrti Darnycja, která leží na kyjevském levém břehu. V této oblasti totiž energetici po masivních výpadcích obnovovali elektrický proud výrazně později než v jiných částech hlavního města. Mladý pár si však změnu bydlení nemohl finančně dovolit.
„Toto je mladý člověk. Toto je dívka, která měla úplně celou budoucnost před sebou,“ řekla kamarádka a kolegyně Anastasija Petrušinová. „Tato budoucnost už nebude existovat – naši mladí ji v podstatě nemohou mít. Nikdy nevíte, jaké problémy vás čekají,“ dodala Petrušinová.
Mohlo by vás zajímat
Přátelé říkali, že jsou rádi, že Homenjuková potkala Orlova, kterému bylo 30 let, když zemřel. Navzdory svým odlišnostem – on miloval sport a ona umění – bylo zřejmé, že jim na sobě velmi záleží.
V sobotu přátelé a rodina vzdali čtyřiadvacetileté učitelce angličtiny Maryně Homenjukové poslední poctu. Blízcí doufali, že během obřadu vzdají hold také jejímu partnerovi Juriji Orlovovi, ale úřady jeho tělo ještě k pohřbu nepřipravily. Juchnovyčová s hlubokým zármutkem poznamenala, že původně měla Maryně pomáhat s přípravami na svatbu, ale nakonec kvůli této tragédii pomáhala s přípravami na pohřeb.
Zpráva, která už navždy zůstane jako nepřečtená
Hrozné chvíle po čtvrtečním útoku popsala Juchnovyčová také skrze vlastní bezprostřední zkušenost. Jakmile se dozvěděla o masivním bombardování města, napsala Homenjukové zprávu na mobilní telefon, ale nedostala na ni žádnou odpověď.
Člověk podle ní nikdy nepomyslí na to, že by se někomu z jeho blízkých mohlo něco strašného stát, a zprávu mu napíše prostě jen pro jistotu, aby měl klid. Juchnovyčová přiznala, že ji nikdy nenapadlo, že zrovna tato situace bude patřit k těm momentům, kdy odeslaná textová zpráva zůstane u adresáta už navždy nepřečtená. Tragická smrt nadané lingvistky a nadějného sportovce tak ukazuje krutou realitu, které denně čelí mladí lidé na Ukrajině.
