Česko může přijít kvůli novému způsobu rozdělování peněz z plánovaného rozpočtu Evropské unie o zhruba 220 miliard korun, upozorňuje na to premiér Andrej Babiš (ANO). Ke kritice se na sociální síti X přidala také europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Česká republika se musí ozvat, podobně jako to premiér Babiš udělal v roce 2020,“ uvedla.
Na to zareagovala europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). „Jarko, díky, že se tak hlasitě ozýváte. Alespoň na X,“ kontrovala.
Slovní „přestřelka“ přišla po skončení neformálního summitu EU na Kypru. Tématem jednání byl i budoucí sedmiletý rozpočet EU od roku 2028. Evropská komise již loni v létě navrhla jako nové vlastní zdroje například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
AI, obrana i energetika
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po summitu uvedla, že jestliže chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje právě nové vlastní zdroje.
„Zaprvé, od roku 2028 začne Evropská unie splácet nástroj NextGenerationEU, to je jeden závazek. Zadruhé musíme více investovat do našich takzvaných nových priorit. Těmi jsou evropská konkurenceschopnost, umělá inteligence, obrana, bezpečnost, energetika,“ řekla von der Leyenová.
Třetím důležitým bodem je podle ní zachování financování dlouhodobých priorit Evropské unie. Jde o společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku. „A samozřejmě chceme udržet národní příspěvky pod kontrolou,“ dodala. Pokud mají být zachovány všechny čtyři výše zmíněné prvky, existuje podle ní jen jedno řešení: nové vlastní zdroje.
„Bez nich je volba jasná. Buď vyšší příspěvky členských států, nebo nižší výdajová kapacita. To jsou jediné možnosti, které existují. Jinými slovy, nižší výdajová kapacita by znamenala méně Evropy přesně ve chvíli, kdy je potřeba více Evropy,“ dodala.
Mohlo by vás zajímat
Je to nepřijatelné, říká Babiš
Premiér Andrej Babiš na svém facebookovém profilu uvedl, že návrhy na nový způsob rozdělování peněz, který by znamenal méně peněz pro Česko v novém rozpočtu na roky 2028 až 2034, odmítl. „Pozice států jsou dnes úplně rozdílné a čeká nás tvrdé vyjednávání,“ sdělil.
„Pro mě je nepřijatelné, aby nám někdo chtěl vzít 220 miliard. Nejsme tak bohatí, jak si Komise myslí. V situaci, kdy řešíme ceny energií, ropu i plyn, to nedává smysl,“ dodal. Rozpočet má podle něj podporovat konkurenceschopnost a zachovat silné financování regionů.
Jednání o dlouholetém rozpočtu bude podle Babiše boj. Těžko se podle něj stihne dojednat rozpočet do konce letošního roku, jak chce šéf Evropské rady Costa. „Nemyslím si, že bychom to zvládli tento rok,“ dodal. Připomněl, že vyjednával finance také v roce 2020. „Byli jsme úspěšní, tak doufejme, že budeme úspěšní i tentokrát,“ poznamenal.
Změny v budoucím rozpočtu
Evropská komise zveřejnila první návrh sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu korun) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh ihned kritizoval Evropský parlament, který se postavil zejména proti národním plánům, tedy návrhu komise na sloučení financí pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu rozpočtu EU, do jednotných fondů spravovaných 27 vládami.
Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. Tento návrh na jednu národní obálku se nejspíš již měnit nebude, státy ale požadují, aby částky na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku nebyly menší než doposud. Takový názor zastává i Česko, jež patří do skupiny takzvaných přátel koheze.
