Ukrajinští vojáci v první linii volají po jedné konkrétní věci už měsíce. Ačkoliv oblohu nad frontou ovládají drony všech typů, skutečnou váhu v boji stále drží „těžký kalibr“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nyní odhalil existenci nové silné dohody, která má ukončit kritický nedostatek strategického materiálu. Zatímco v zákulisí nákupů docházelo k průtahům a nejasnostem, ukrajinsko-norská spolupráce slibuje zbraně, které nepřítele zasáhnou tam, kde se dosud cítil v bezpečí.
Co přesně se skrývá pod označením dělostřelecká munice s dlouhým doletem? A proč tento projekt přichází doslova „v hodině dvanácté“? Jaký vliv má na situaci slábnoucí česká muniční iniciativa?
Společný podnik pro smrtící přesnost: Norská technologie v ukrajinských rukou
Ukrajina a Norsko oficiálně spouštějí společnou výrobu dělostřelecké munice ráže 155 mm s prodlouženým dostřelem. Tento klíčový projekt oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu s tím, že jde o přímou odpověď na požadavky bojových brigád. Právě dělostřelectvo s velkým dosahem tvoří podle ukrajinského velení prioritu pro letošní rok.
Nová výroba se zaměří na munici, která svými parametry odpovídá norským střelám HE-ER vyráběným společností Nammo nebo americkým projektilům M549A1. Tyto granáty dokážou zasahovat cíle na vzdálenost přesahující 40 kilometrů. Pro ukrajinskou armádu to znamená zásadní výhodu v boji, kdy budou moci ničit nepřátelské pozice dříve, než se sami dostanou do ohrožení.
Rozšiřování zón smrti: Proč drony dělostřelectvo nenahradí
Volodymyr Zelenskyj na síti Telegram zdůraznil, že drony sice zůstávají prioritou a jejich využití neustále roste, ale vojáci v poli potvrzují, že bez dělostřelectva se neobejdou. „Kill-zóny se zvětšují,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na potřebu zasahovat cíle hlouběji v týlu nepřítele.
Právě dálková dělostřelecká palba umožňuje armádě kontrolovat širší území a efektivněji podporovat postupy vlastních jednotek. Norský krok vnímají v Kyjevě jako nezbytný posun od pouhého darování zásob k udržitelné vlastní výrobě moderních zbraní.
Konec nákupního patu? Stát čelil ostré kritice výrobců
Spuštění společného projektu s Norskem přichází v době, kdy v ukrajinském obranném sektoru panovalo napětí. Společnost Ukrainian Armored Vehicles (Ukrajinska bronetechnika) koncem dubna 2026 upozornila, že ministerstvo obrany a jeho Agentura pro obranné nákupy (AOZ) do té doby neuzavřely jediný kontrakt na dodávky dálkové 155mm munice pro tento rok.
Podle výrobce za zpožděním stály vnitřní intriky kolem výběru dodavatelů a systematické upřednostňování nejlevnějších nabídek od firem, které nedokázaly doložit své výrobní kapacity. Zatímco cizí kontraktoři plnili dodávky často jen z 30 až 50 %, nová dohoda s Norskem má situaci stabilizovat a zajistit plynulý přísun munice. To ukrajinský generální štáb určil jako nákupní prioritu už v lednu.
Strategická diplomacie a budoucnost obrany
Kromě norské spolupráce Ukrajina zintenzivňuje diplomatický tlak i u dalších partnerů. Zelenskyj potvrdil konzultace s finským prezidentem Alexanderem Stubbem i probíhající jednání s americkou stranou o otázkách bezpečnosti a posílení protivzdušné obrany.
Zatímco se Kyjev připravuje na nové diplomatické formáty a obranné projekty, na pozadí zaznívají i zprávy o komplikacích jiných iniciativ. Česká muniční iniciativa se aktuálně potýká s finančními obtížemi, kvůli nimž se zatím daří financovat méně než polovinu plánovaných objemů. Po sněmovních volbách se vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla v české muniční iniciativě pokračovat, ale stát se již nebude podílet na jejím financování. V tomto kontextu může představovat zahájení společné ukrajinsko-norské výroby jeden ze stabilních pilířů budoucí ukrajinské obranyschopnosti.
