INZERCE

Mýtné brány na dálnici. Foto: Ekonomický deník

Trestní oznámení na ministerstvo dopravy kvůli mýtu bylo postoupeno městskému státnímu zastupitelství, poslanci o něm nevěděli

Vrchní státní zastupitelství v Praze postoupilo trestní oznámení na ministerstvo dopravy pro podezření z maření výkonu úředního rozhodnutí a porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s veřejnou zakázkou na provozovatele mýtného systému od roku 2020 pražskému městskému státnímu zastupitelství. Poslanci kontrolního výboru se na něj ptali náměstka ministra dopravy. Ten o něm doposud nevěděl.

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR měl na svém posledním jednání jako jeden z bodů informace ministerstva dopravy o stavu mýtného tendru. Není to nic neobvyklého – zástupci ministerstva – většinou náměstek Jakub Kopřiva pravidelně poslance informují o stavu mýtného tendru.

Kopřiva tentokrát ve svém souhrnném reportu informoval o všech peripetiích, kterým si mýtný tendr prošel od loňského léta. Tedy vyhlášení vítězného konsorcia Czech Toll / Sky Toll, námitky stávajícího provozovatele – konsorcia vedeného společností Kapsch u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (psali jsme v textu Kapsch dál bojuje o mýto. Chce, aby ÚOHS zakázal plnění smlouvy podepsané Ťokem) i jejich zamítnutí a následné odvolání Kapsche o kterém bude Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, respektive jeho předseda Petr Rafaj rozhodovat v druhostupňovém řízení. To se dá očekávat během několika týdnů. Informoval také o tom, že nový dodavatel intenzivně pracuje na tom, aby systém připravil do provozu. „V součinnosti s našimi lidmi funguje souběžně osm pracovních skupin, které systém připravují. Zatím to vypadá, že by nový dodavatel mohl svůj systém spustit v rozsahu stávajících zpoplatněných úseků spustit už od 1. prosince,“ řekl Kopřiva. (informovali jsme v den jednání výboru v textu Ministerstvo dopravy chce, aby Czech Toll vybíral mýto už od 1. prosince 2019).

Podívejte se na video, jak náměstek ministra dopravy vysvětluje své plány s mýtem:

O trestním oznámení zatím na ministerstvu neví, Vrchní státní zastupitelství jej postoupilo Městskému státnímu zastupitelství v Praze

Kopřiva však ve svém příspěvku poslance neinformoval o trestním oznámení, které bylo podáno na ministerstvo před Vánoci (psali jsme v textu Ministr Ťok bude zřejmě vysvětlovat svůj postup v mýtném tendru policii). Poslanec Martin Kupka (ODS) se ale náměstka Kopřivy na trestní oznámení zeptal. „Z veřejných zdrojů vím, že na ministerstvo bylo podáno trestní oznámení kvůli možnému maření výkonu úředního rozhodnutí a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Víte o něm a máte k němu nachystány argumenty?,“ ptal se Kupka náměstka ministra dopravy Jakuba Kopřivy. Ten byl otázkou velice překvapen. „Podle informací, které s kolegou mám, tak na ministerstvo zatím žádné trestní oznámení nebylo. Nebo aspoň já s kolegou jsme nebyli vyzváni k tomu, abychom podali vysvětlení. Nebylo by to poprvé. V souvislosti s tímto tendrem jsem na výsleších strávil 300 hodin. Víme o tom, že bylo podáno trestní oznámení na členy rozkladové komise ÚOHS. Ale o tom, že by bylo podáno nové trestní oznámení na ministerstvo, tak prozatím opravdu nevím,“ řekl poslancům Kopřiva. Po jednání výboru Ekonomickému deníku řekl, že nejrůznějších trestních oznámení v kauze okolo mýta byla celá řada a on sám strávil na policejních výsleších zhruba 300 hodin.

Ekonomickému deníku se podařilo zjistit, že trestní oznámení, které bylo směřováno na podatelnu Vrchního státního zastupitelství v Praze, bylo postoupeno na Městské státní zastupitelství v Praze. Lze tedy předpokládat, že náměstka Kopřivu čeká další podání vysvětlení.

Martin Kupka se však nenechal odbýt a ptal se ještě podrobněji na jednu z výtek obsaženou v trestním oznámení a sice, že ministerstvo, ač zvolilo zadání formou jednacího řízení s uveřejněním, které umožňuje s uchazeči o veřejnou zakázku dále vyjednávat o ceně, možnosti nevyužilo.  To, že to ministerstvo neudělalo, kritizoval v rozhovoru pro Ekonomický deník šéf Kapsche Karel Feix. „Oznámili jsme okamžitě po zveřejnění nabídek, že jsme připraveni jednat a nabídnout výhodnější cenu a řešení v rámci soutěžního dialogu. Na to nikdo nezareagoval. Navíc podotýkáme, že v zadávací dokumentaci byla celá řada neurčitostí.  Ministerstvo v rámci námitkové komunikace o zadávacím řízení sdělilo, že neurčitosti mohou být odstraněny v rámci dialogu po obdržení předběžných nabídek. To se nestalo. Prostě vzali firmu s nabídkou 10,75 miliardy a více je nezajímalo. Dokonce ani neprostudovali další nabídky, které mohly mít lepší technické řešení. Nikomu z účastníků již nedali šanci nabídnout státu lepší podmínky a nižší cenu. A to přestože ministr řekl, že schválně zvolili tuto komplikovanější variantu výběrového řízení, aby mohly být odstraněny případné nejasnosti ve velice složitém tendru,“ řekl v rozhovoru Feix.

Nevedení dialogu náměstek Kopřiva zdůvodnil časovou tísní. Pokud by podle něj ministerstvo zahájilo soutěžní dialog, nebyl by vítěz vybrán včas. „Sečetli jsme si čas, který máme pro jednání s uchazeči. Museli jsme počítat s tím, že budou podávat námitky proti každému kroku, který děláte a musíte do toho času zahrnout námitková řízení – vaše vlastní vnitřní, u orgánu dohledu, případné soudní přezkumy. Ukázalo se, že jsme ušetřili nějaký čas naším postupem, který jsme od roku 2016 zavedli a skončili jsme s rezervou 6 týdnů. To, že od výběru vítěze po podepsání smlouvy uběhlo šest týdnů, takže se ukazuje, že ten postup byl správný. Kdybychom spustili jednání s uchazeči, v šesti týdnech bychom ho nedokončili. Museli bychom diskutovat se všemi, museli bychom jim dát přiměřenou lhůtu na jejich vyjádření, ta by nebyla pár dnů, ale několik týdnů. Nabídky bychom museli analyzovat a nějak rozhodnout. Proti tomu je možné podávat námitky. Po rozhodnutí o námitkách je možné obracet se na orgán dohledu (ÚOHS – pozn. red). Zkrátka a dobře – vzalo se to pragmaticky. Nebylo by to včas dokončitelné,“ řekl Kopřiva s tím, že zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje zadavateli říct, že soutěžní dialog nezahájí.

„Nestavěli jsme na zelené louce – aby nám kdokoliv mohl dát nabídku na cokoliv. Umožňovali jsme uchazečům využít celý mýtný systém stávající sítě, případně jeho doplnění nebo dodávku celého nového systému. Otevřená zadávací řízení, která neumožňují další jednání, jsou velmi dobrá, ale když má nějaký uchazeč nápad, jak předmět zakázky zlepšit, tak se s tím nedá nic dělat. Proto jsme zvolili variantu, kde je další jednání možné – tedy tzv. Jednací řízení s uveřejněním, ale v zadávací dokumentaci jsme si vyhradili možnost právo o nabídkách nejednat, což je přesně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek,“ dodal Kopřiva.

Po přijetí prvních nabídek ministerstvo získalo podle Kopřivových slov luxusní nabídku, kterou se rozhodlo akceptovat. „V porovnání s dnešními podmínkami nám tato nabídka přišla luxusní – zejména na provozních nákladech. Dneska platíme 1,5 miliardy ročně, tady jsme dostali nabídku na 770 milionů, proto jsme se rozhodli jí využít,“ dodal náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva. Kapsch ale nabízel cenu ještě o 250 milionů nižší a tvrdí, že státu nyní vznikla škoda mimořádného rozsahu. Kapsch opakovaně zpochybnil i časové hledisko, na které se odvolává ministerstvo dopravy. Naopak poukázal na neobvyklou horlivost představitelů ministerstva, vedoucí k uzavření smlouvy s konsorciem Sky Toll/Czech Toll. Podrobně jsme o této nabídce psali v textu Kapsch nabízí státu novou, nejnižší, cenu za výběr mýta od 2020. 6,9 miliardy na.10 let.

Poslankyni Květu Matušovskou (KSČM) zajímalo, co bude se stávajícími mýtnými bránami, které vybudoval Kapsch a většina z nich patří státu. Podle Kopřivy budou některé z nich využity coby kontrolní mechanismus pro palubní jednotky nového mýtného systému, který bude založen na satelitní technologii. „Nová palubní jednotka umí fungovat na stávající mikrovlnné technologii i satelitní. Satelitní bude využívána pro samotný systém. Mikrovlnná, která komunikuje se stávající bránami pak budou kontrolním systémem, zda všechno funguje, jak má. Navíc další tým na ministerstvu zvažuje varianty, jak je využít pro provoz video mýta – kdy by řidiči osobních aut neměly dálniční známku, ale kupovali by si ji elektronicky jako například v Maďarsku. Původní záměr byl, že by tento systém měl fungovat od roku 2020, pravděpodobnější je však pozdější termín. Podrobně jsme o tom psali loni v březnu v textu Ministerstvo dopravy chce pro osobní auta videomýto od roku 2020, zavedení bude stát stamiliony. Nevyužití mýtných bran v majetku státu dříve ostře kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ekonomický deník bude zajímat, zda ministerstvem dopravy navrhované řešení bude považovat za hospodárné a efektivní.

Jiří Reichl