Lidé s vyššími příjmy odvádějí v Česku menší procento ze mzdy než v řadě západních zemí. Takzvaná progresivní daň, kdy s rostoucím příjmem roste i sazba daně, je v Česku slabší než například v Německu nebo Rakousku. Stát si ale příjmy vybírá jinak – vysokými odvody z práce, které patří k nejvyšším ve střední Evropě. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.
Daň z příjmu fyzických osob je v Česku méně progresivní než v sousedních zemích. Rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou činí osm procentních bodů, zatímco okolní státy mají vyšší rozdíly i více daňových pásem. Česko patří mezi země s nejvyššími odvody zaměstnavatelů ve střední Evropě.
V Česku činí základní sazba daně z příjmu fyzických osob 15 procent. Na příjmy přesahující trojnásobek průměrné mzdy se vztahuje sazba 23 procent. Letos se nastavení daně neměnilo.
Polsko má základní sazbu 12 procent, zvýšená sazba 32 procent se uplatňuje při příjmech nad 120.000 zlotých ročně, tedy zhruba 690.000 korun. Rakousko a Německo používají více daňových pásem, která se postupně zvyšují podle výše příjmů. V Rakousku se sazby pohybují od nuly do 55 procent, v Německu od nuly do 45 procent.
Co znamená progresivní daň
Progresivní zdanění znamená, že lidé s vyššími příjmy odvádějí nejen více peněz celkově, ale také vyšší procento ze svých příjmů. Čím více člověk vydělává, tím vyšší sazba daně se na část jeho příjmů vztahuje.
V českém systému existují pouze dvě sazby. Základní sazba činí 15 procent a vyšší sazba 23 procent se vztahuje pouze na část příjmu nad stanovený limit. Pokud člověk překročí hranici pro vyšší pásmo, neznamená to, že vyšší sazbou zdaní celý svůj příjem.
V západní Evropě bývá progresivní zdanění výrazně silnější. Například v Rakousku nebo Německu se sazby postupně navyšují v několika pásmech a nejvyšší příjmové skupiny odvádějí přes 40 procent. Ze sousedních států letos měnilo nastavení daně pouze Slovensko. Ke stávajícím sazbám 19 a 25 procent přidalo další pásma se zdaněním 30 a 35 procent pro vysokopříjmové skupiny. „V regionu střední a východní Evropy nadále převládá trend zachování stávajících sazeb daně z příjmů. Tam, kde ke změnám dochází, jde spíše o doplnění vyšších pásem, jako je tomu na Slovensku,“ uvedla manažerka daňového oddělení společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.
Česko více zatěžuje práci než vysoké příjmy
Analýza zároveň potvrzuje, že Česko dlouhodobě více zatěžuje samotnou práci prostřednictvím sociálních a zdravotních odvodů než výrazně progresivním zdaněním vysokých příjmů.
Odvody zaměstnavatelů letos činí 33,8 procenta hrubé mzdy, což patří mezi nejvyšší hodnoty ve střední Evropě. Vyšší jsou podle analýzy pouze na Slovensku, kde dosahují 36 procent. Nad hranicí 30 procent je ve střední a východní Evropě už jen Estonsko. Naopak nejnižší odvody má Litva, kde činí 1,77 procenta.
Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že vysoké odvody zdražují zaměstnávání a zvyšují rozdíl mezi tím, kolik zaměstnanec skutečně stojí firmu, a částkou, kterou dostane na účet.
Mohlo by vás zajímat
Vláda Babiše odmítá výrazně progresivnější zdanění
Debata o progresivním zdanění se v Česku pravidelně vrací hlavně v souvislosti se stavem veřejných financí. Současná vláda Andreje Babiše se ale dlouhodobě staví proti výraznějšímu zvyšování daní pro vysokopříjmové skupiny. Andrej Babiš opakovaně kritizuje vyšší zdanění úspěšnějších a vysokopříjmových lidí. Tvrdí, že příliš vysoké daně mohou brzdit ekonomiku, podnikání i motivaci pracovat.
Hnutí ANO zároveň dlouhodobě prosazuje nižší zdanění práce a kritizuje vysoké odvody zaměstnavatelů. Právě vysoké odvody firmy podle podnikatelů často vnímají jako větší problém než samotnou daň z příjmu.
