Evropské vodní toky na přelomu července a srpna vyschly. Extrémní sucho a nízká hladina Dunaje už si vyžádalo odstavení maďarské jaderné elektrárny Paks. Problémy mají v Rumunsku i Francii. S nedostatkem vody se potýká i Česko. Mimořádná opatření kvůli suchu vyhlásil například Plzeňský kraj. Na začátku srpna došla voda v Domašově, Rudce a Říčkách na Brněnsku.
První zákazy volného nakládání s vodou ale začaly už letos na jaře. Napouštění bazénů a zalévání omezila řada obcí. Mezi nimi i Hlásná Třebaň. Sucho spolu se zvýšeným odběrem vody se podle obce promítalo do zásobování pitnou vodou. Možnost odběru vody omezila i obec Šindelová na Sokolovsku nebo Černovice na Pelhřimovsku.
Odběry pro kritickou infrastrukturu
Podle zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí Kateřiny Pacíkové se v Česku s obdobími sucha kvůli měnícím se klimatickým podmínkám setkáváme stále častěji. „Proto je nutné operativně zabezpečit nezbytné činnosti, jako například odběry pro kritickou infrastrukturu a vodárenské účely,“ uvedla Pacíková. Na starosti to podle ní mají vodoprávní úřady obcí s rozšířenou působností. Případně kraje a krajské komise pro sucho.
Většina opatření, která mají Česko připravit na změnu klimatu, je ale podle ministerstva dlouhodobá. Podle Pacíkové nejde jen o úkol pro stát, zapojit se musí také obce, kraje, vlastníci pozemků, firmy i jednotliví lidé.
„Ministerstvo životního prostředí především koordinuje národní adaptační politiku, která se prioritně zaměřuje na opatření odolnosti vůči dlouhodobému suchu, přívalovým srážkám, povodním a extrémně vysokým teplotám,“ sdělila.
Miliardy korun k dispozici
V Operační programu Životní prostředí je aktuálně k dispozici podle Pacíkové 11,2 miliardy korun. Konkrétně jde o výzvy Hospodaření se srážkovými vodami s alokací 2,5 miliardy korun, na městkou zeleň s částkou 1,2 miliardy korun. Na revitalizace toků a krajinná opatření jsou vyčleněné podle ministerstva 2 miliardy korun. „Na začátku července 2026 byla vyhlášena nová výzva na protipovodňovou ochranu (2 miliardy korun),“ uvedla Pacíková.
Dlouhodobě je podle ní nutné podporovat opatření, která pomohou akumulovat srážkovou vodu a využívat například pro závlahu nebo kropení ulic především užitkovou vodu. V zástavbě by se mělo udržovat co nejvíce zeleně, včetně vegetačních (zelených) střech, aby se podpořil výpar a ochlazování prostředí.
„Dále je potřeba zachovat nebo obnovovat propustné povrchy, odvádět vodu, která odtéká ze zpevněných povrchů do zeleně nebo ji nechat zasakovat,“ popsala.
Obce mohou žádat o finance na nádrže
Výzvu na zadržení vody v krajině vypsalo aktuálně i ministerstvo zemědělství. Žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží mohou obce podávat od 7. září. Čas na to mají do 7. října. K dispozici bude 300 milionů korun.
Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) jde o druhou výzva národního programu, který umožňuje obcím zlepšit stav jejich vodních nádrží a rybníků. „Vodní nádrže jsou důležité pro zadržování vody v krajině, slouží rovněž k převedení případné povodňové vlny a samozřejmě mají i rekreační funkci pro obyvatele regionů,“ řekl Šebestyán.
Jak Ekonomický deník informoval, na konci července byl v Česku stav hydrologického sucha podle hydroložky Petry Grüsserové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) přibližně na 40 procentech vodních toků. Na mimořádně podnormální úroveň se dostaly i hladiny podzemních vod v mělkých vrtech.
Mohlo by vás zajímat
Dlouhodobý deficit srážek
Mezi příčinami poklesu vodních hladin stojí podle hydroložky dlouhodobý deficit srážek, enormní výpar vody z půdy a vlny veder. „Jednou z příčin je také dřívější nástup jara a teplejší zimy. Sníh na horách taje příliš brzy a voda odteče z krajiny v době, kdy ji vegetace ještě plně nevyužije a v létě pak chybí. Dalším faktorem je bezpochyby také nevhodný stav krajiny způsobený antropogenními zásahy (tedy člověkem – pozn. red.),“ uvedla.
Pokračovala, že podle odborníků je potřeba soustředit na výraznější zadržování vody v krajině, obnovu mokřadů nebo revitalizaci toků do původních meandrů. Měly by se změnit zemědělské postupy i struktura lesů, efektivněji hospodařit s vodou ve městech. Dojít by mělo i k většímu propojování vodárenských soustav.
Na sucho upozornil na svém facebookovém profilu i vedoucí týmu Oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Jakub Hruška. „No a jak z toho ven? I to už jsem napsal asi taky milionkrát. Změnit strukturu české krajiny, která byla po staletí odvodňována (protože tu bylo moc mokro) na krajinu, která bude vodu zadržovat tam, kde napršela. Což není další přehrada,“ poznamenal.
