Na hladinu Gdaňského zálivu se dostala loď, která má v příštích letech výrazně posílit schopnosti polského námořnictva. Fregata ORP Wicher je první ze tří nových plavidel programu Miecznik. Co umí a jaké má schopnosti?
Za jejími několika tisíci tunami oceli se skrývá mnohem větší projekt: Polsko do něj vložilo miliardy, domácí loděnice získávají nejmodernější technologie a Varšava chce novými fregatami posílit ochranu kritické infrastruktury i celého Baltu.
Wicher poprvé dosedl na hladinu
První ze tří víceúčelových fregat plánovaných v rámci modernizačního programu polského námořnictva ve čtvrtek oficiálně dosedla na hladinu.
Slavnostního křtu plavidla se zúčastnili nejvyšší představitelé Polska včetně prezidenta Karola Nawrockého a premiéra Donalda Tuska. Nawrocki připomněl, že zahájení programu Miecznik v roce 2021 sehrálo významnou roli pro domácí loďařský průmysl.
„Díky dobře nastaveným veřejným financím a silnému polskému rozpočtu se nám podařilo vytvořit projekt, který nastavuje standard pro příští roky a desetiletí,“ řekl prezident.
Samotnému spuštění na vodu předcházely dlouhé přípravy. V neděli večer pracovníci loděnice vytlačili přibližně šest tisíc tun vážící trup z haly pomocí soupravy samohybných transportních platforem SPMT. Následně jej usadili na palubu speciální částečně ponorné přepravní bárky Boabarge 33, která kvůli operaci dorazila z Norska.
Její rozměry jsou impozantní. Bárka měří 140 metrů na délku a něco přes 57 metrů na šířku. Transportní část paluby má plochu 5800 metrů čtverečních a konstrukce umožňuje umístit na ni náklad o hmotnosti až 30,2 tisíce tun.
Boabarge 33 vznikla právě pro přepravu mimořádně rozměrných objektů. V roce 2019 například přepravovala norskou fregatu KNM Helge Ingstad, kterou předtím vyzdvihli ze dna Severního moře. Plavidlo několik měsíců předtím potopila srážka s tankerem Sola TS. Bárka opakovaně sloužila také při projektech souvisejících s námořní kritickou infrastrukturou.
Mohlo by vás zajímat
Proč musel Wicher do Gdaňského zálivu
Samotné spuštění fregaty na vodu nemohlo proběhnout přímo v loděnici. Důvodem byly technické podmínky.
Boabarge 33 se v Gdaňském zálivu začala postupně ponořovat, až se trup Wichru dostal z její paluby na hladinu. Pro celou operaci byla nutná hloubka přesahující 25 metrů.
Tím ale práce zdaleka nekončí. Po spuštění následuje fáze vybavování a integrace systémů, během níž pracovníci loděnice nainstalují řadu klíčových systémů včetně výzbroje.
Pokud vše půjde podle plánu, polské námořnictvo převezme Wicher v roce 2029.
Tři fregaty mají nahradit staré americké lodě
Program Miecznik počítá celkem se třemi fregatami. Po Wichru následují ORP Burza a ORP Huragan. Stavba Burzy pokračuje. Proces konstrukce a řezání plechů začal v loňském roce a její spuštění na vodu plánují na září 2027. U třetí fregaty, Huraganu, začala stavba symbolicky v dubnu, kdy rovněž začalo řezání plechů. Celý program má skončit na konci roku 2031.
Nové fregaty nahradí zastaralé lodě třídy Oliver Hazard Perry. Polské námořnictvo získalo dvě takové fregaty na začátku 21. století ze Spojených států – ORP Gen. K. Pułaski a ORP Gen. T. Kościuszko.
Miecznik má polskému námořnictvu nabídnout podstatně širší schopnosti. Lodě mají chránit námořní základny a kritickou infrastrukturu, mezi níž se řadí například větrné farmy, komunikační trasy a plynovod Baltic Pipe, který přepravuje zemní plyn ze Severního moře do Polska.
Jejich úkoly ale sahají mnohem dál. Fregaty mají zajišťovat námořní průzkum, protiponorkový boj, protivzdušnou obranu i podporu obojživelných operací.
Wicher dostane 32 buněk Mk 41
Nové lodě vycházejí z britského návrhu Arrowhead-140 společnosti Babcock International, který Polsko upravilo podle požadavků svého námořnictva. Druhé dvě fregaty vzniknou v loděnici PGZ Naval Shipyard v Gdyni. Program je výsledkem partnerství mezi Polskem a Spojeným královstvím a zároveň má výrazně podpořit domácí průmysl.
Rozměry budoucích fregat odpovídají jejich zamýšlenému nasazení. Plavidla měří 455 stop, tedy přibližně 139 metrů. Maximální výtlak s plnou výzbrojí dosahuje až 7000 tun.
Maximální rychlost činí 28 uzlů, což odpovídá přibližně 28 mílím za hodinu. Operační dosah dosahuje 8000 námořních mil.
Posádku může tvořit až 120 důstojníků a námořníků. Loď zároveň umožňuje přepravu dalších až 60 osob, například příslušníků speciálních sil nebo vrtulníkových posádek.
Výzbroj má zahrnovat 32 buněk vertikálního odpalovacího systému Mk 41 pro rakety rodiny CAMM, včetně střel středního dosahu vyvíjených společně s Velkou Británií.
Dále fregaty dostanou 16 protilodních střel Kongsberg NSM, odpalovací zařízení pro 324milimetrová protiponorková torpéda a hlavní kanon Leonardo 76 mm Super Rapido Strales. Výzbroj doplní dálkově ovládané kulomety.
O elektroniku a senzorové vybavení se postará Thales. Fregaty dostanou bojový řídicí systém Tacticos, sonary, infračervený senzor a radary. Systémy mají plavidlům umožnit detekci a identifikaci cílů, velení a řízení i podporu rozhodování. Součástí vybavení bude také kompletní sonarový systém Thales.
Fregaty navíc dostanou hangár, do něhož se vejdou dva střední vrtulníky nebo jeden těžký vrtulník.
Polsko chce chránit celý Balt
Význam programu Miecznik nespočívá pouze v modernizaci několika válečných lodí. Polsko jej zasazuje do širší bezpečnostní strategie zaměřené na Baltské moře.
Varšava v posledních letech klade důraz na politickou spolupráci mimo jiné se Švédskem, Finskem, Norskem a pobaltskými státy. Společná kontrola Baltského moře zeměmi NATO patří mezi klíčové prvky polských bezpečnostních plánů.
Prezident Nawrocki při slavnostním ceremoniálu upozornil, že přítomnost ruské Baltské flotily a militarizované ruské enklávy Kaliningrad na severní hranici Polska vyžaduje trvalou ostražitost.
„Polské námořnictvo by mělo používat nejlepší vybavení na světě a přesně to dnes máme před sebou,“ řekl Nawrocki.
Premiér Donald Tusk označil program Miecznik za projekt v hodnotě přibližně 4 miliard dolarů. Podle něj znamená „tisíce pracovních míst, moderní technologie a velké investice“.
„Program Miecznik není jen významným technologickým skokem, ale především skutečným posílením bezpečnosti Baltu,“ řekl Tusk. „Fregaty Miecznik spolu s budoucími ponorkami programu Orka vytvoří hlavní bojovou sílu polského námořnictva a důležitý prvek odstrašení potenciálního agresora.“
Miecznik má posílit i polský průmysl
Miecznik má pro Polsko ještě jeden zásadní význam. Vedle samotných vojenských schopností má podpořit domácí loďařství, technologie a zaměstnanost. Ačkoli fregaty vycházejí z britského projektu Arrowhead 140, velkou část práce odvádějí polští specialisté. Na stavbě se podílí konsorcium PGZ-Miecznik, které vytvořily Polska Grupa Zbrojeniowa a PGZ Stocznia Wojenna v Gdyni.
Nawrocki při slavnostním spuštění připomněl právě význam programu pro domácí loděnice. Tusk zase zdůraznil jeho technologický a ekonomický rozměr.
Ještě před ceremoniálem se Magdalena Sobkowiak-Czarnecka, vysoká představitelka polského ministerstva národní obrany, setkala s britským náměstkem ministra obrany lordem Vernonem Coakerem. Podle polské vlády jednali mimo jiné o spolupráci armády a obranného průmyslu.
Po spuštění na vodu tedy Wicher vstupuje do další etapy výstavby. V loděnici jej čeká instalace výzbroje, senzorů a dalších systémů. V roce 2029 by měl být předán polskému námořnictvu, zatímco práce na Burze a Huraganu budou pokračovat až do plánovaného dokončení celého programu v roce 2031.
