Plastová lahev může být pro některou armádu větší komplikací, než by se na první pohled zdálo. Polské ministerstvo obrany řeší zapeklitý problém. Tvrdí, že tamní, loni spuštěný, zálohový systém přinese vojákům povinnost, která může narušit službu na hranici, během cvičení i při krizových operacích. Požaduje proto zvláštní výjimku.
Polské ministerstvo životního prostředí ale varuje: osvobození může platit jen tam, kde skutečně není možné obaly vracet. Zálohování obalů na tekutiny se delší dobu řeší i v České republice.
Polská armáda nechce, aby se na nápoje nakupované pro vojáky vztahovala pravidla zálohového systému. Ministerstvo národní obrany navrhuje, aby lahve a plechovky určené k bezplatné spotřebě vojáky, zaměstnanci resortu a spojeneckými jednotkami dostaly výjimku.
Argumentuje tím, že v řadě situací není možné zajistit zpětný odběr použitých obalů. Ministerstvo klimatu a životního prostředí s návrhem částečně souhlasí, zároveň ale upozorňuje, že výjimka nemůže automaticky zahrnout celý resort obrany a všechny jeho organizace.
Armáda nechce kvůli lahvím odvádět pozornost od bezpečnosti
Debata vznikla při projednávání návrhu zákona, který rozšiřuje odpovědnost výrobců jednorázových obalů. Dokument připravilo polské ministerstvo klimatu a životního prostředí a následně zamířil do mezirezortních připomínek i veřejných konzultací.
Ministerstvo obrany ve svém stanovisku upozorňuje, že plné zavedení zálohového systému by pro resort znamenalo výrazné dodatečné výdaje, především u nápojů určených k bezplatné spotřebě vojáky a zaměstnanci při výkonu služby.
Resort připomíná, že kvůli bezpečnostní situaci kolem Polska dochází častěji ke shromažďování vojáků mimo jejich běžné útvary, například na hranici. Právě v těchto situacích podle ministerstva vzniká problém s vracením prázdných obalů.
„Skladování a vracení lahví a plechovek probíhá na úkor plnění úkolů v oblasti obrany nebo bezpečnosti státu,“ uvedlo ministerstvo obrany ve svých připomínkách.
Mohlo by vás zajímat
Vojáci jsou podle resortu nyní povinni prázdné obaly vracet. Při cvičeních na polygonech to znamená další úkol: shromažďovat lahve a plechovky a uchovávat je v neporušeném stavu až do předání.
Miliony lahví znamenají milionové náklady
Polské ministerstvo obrany argumentuje také konkrétními čísly.
V roce 2024 armáda vydala více než 27,7 milionu plastových lahví s nápoji. Pokud by záloha za jeden obal činila 50 grošů, představovaly by podle odhadu resortu roční náklady na zavedení systému v armádě více než 13,8 milionu zlotých.
Ministerstvo zároveň předpokládá, že vzhledem k růstu počtu vojáků polských ozbrojených sil budou tyto náklady každoročně růst přibližně o 20 procent. Problém podle resortu ale není jen finanční. Povinnost uchovávat celé a nezmačkané lahve nebo plechovky by podle armády znamenala: vyšší nároky na skladovací prostory, riziko zápachu a hygienických problémů, možnost výskytu hmyzu a dalších škůdců, bezpečnostní rizika při skladování skla a kovových obalů.
Ministerstvo upozorňuje také na to, že současná možnost obaly zmačkat, která šetří místo a zvyšuje bezpečnost skladování, by v novém režimu nebyla možná. „Požadavek skladování nezmačkaných obalů a jejich následného vypořádání je v praxi neproveditelný,“ uvedl resort.
Výjimka ano, ale pouze pro skutečně mimořádné situace
Ministerstvo klimatu a životního prostředí část argumentace obrany uznává. Zároveň ale upozorňuje, že úplné vyjmutí resortu obrany by znamenalo velmi širokou výjimku. Netýkala by se totiž pouze vojenských jednotek, ale také organizací podřízených ministerstvu nebo podléhajících jeho dohledu.
Celkem by podle resortu šlo o 94 subjektů, mezi které patří například analytická, vzdělávací, zdravotnická, duchovní, muzejní nebo sociální zařízení.
„Vyjmutí obalů ze systému záloh by mělo mít výjimečný charakter a mělo by být omezeno na případy, kdy je zajištění sběru prázdných obalů organizačně nemožné,“ uvedlo ministerstvo klimatu.
Zároveň připustilo, že taková situace může nastat u vojenských jednotek, nikoliv však automaticky u všech institucí spadajících pod ministerstvo obrany.
Spor se dostal až do parlamentu
Otázkou záloh za nápoje určené vojákům se zabýval také předseda poslaneckého klubu PiS a bývalý ministr obrany Mariusz Błaszczak. Ve své interpelaci hovořil o „kompromitujícím zapojení vojáků polské armády do obsluhy zálohového systému a marnění personálních zdrojů ozbrojených sil“.
Náměstek ministra obrany Paweł Bejda ale připomněl, že zákon o zálohovém systému poslanci schválili už 13. července 2023, tedy v době předchozího volebního období, kdy byl Błaszczak ministrem obrany. Podle Bejdy zákonodárci tehdy pro resort obrany žádnou zvláštní úpravu nepřipravili. „Zákonodárce nepředpokládal pro resort obrany žádné zvláštní úpravy pravidel účasti v tomto systému,“ uvedl náměstek.
Dodal také, že vojenské jednotky zatím nezavedly kompletní postupy, protože stále probíhá upřesňování podrobných pokynů.
Česká paralela: Praha hledá jinou cestu
Podobná debata kolem nápojových obalů probíhá také v České republice, ovšem z jiného důvodu. Zatímco Polsko řeší především dopad zálohového systému na fungování armády, v Česku se diskutuje o samotné podobě systému sběru a recyklace PET lahví a plechovek.
Česká republika hledá alternativní řešení k povinnému zálohování PET lahví. Argumentuje tím, že v oblasti třídění a recyklace odpadu patří mezi úspěšnější evropské státy a chce hledat způsob, jak splnit evropské požadavky jinou cestou.
Evropská pravidla přitom počítají s tím, že členské státy mají do roku 2029 zajistit zpětný odběr 90 procent jednorázových plastových a kovových nápojových obalů.
Česká debata se proto soustředí na otázku, zda lze tohoto cíle dosáhnout například lepším využitím současného systému třídění, nebo zda bude nakonec nutné zavést klasické zálohování.
Zatímco polská armáda upozorňuje hlavně na provozní komplikace při službě vojáků mimo základny, česká diskuse řeší především efektivitu celého systému a jeho dopady.
Jak to řeší jiné armády?
Polské ministerstvo obrany ve svém návrhu odkazuje na informace, podle kterých jsou armády některých evropských zemí ze zálohových systémů vyjmuté. Zmiňuje například Českou republiku, Belgii, Francii, Španělsko nebo Itálii. Situace ale není ve všech zemích stejná.
V Německu například Bundeswehr obecně z pravidel vyjmutý není. Výjimku tvoří nápoje dodávané vojákům a námořníkům na zahraničních misích. Ty se posuzují podobně jako vývoz nápojů a prázdné obaly se zpět do Německa nepřevážejí.
Němečtí vojáci zároveň často sami organizují sběr obalů a peníze ze záloh věnují na dobročinné účely.
Například Centrum výcviku automobilové dopravy Bundeswehru v bavorském Hammelburgu za několik let získalo více než 5 000 eur, které následně předalo nadaci podporující vojáky a jejich rodiny.
Zálohování má zvýšit recyklaci obalů
Polský zálohový systém začal fungovat v říjnu 2025 jako nástroj podpory sběru a recyklace obalových materiálů. Evropská unie požaduje, aby do roku 2029 státy získávaly zpět 90 procent jednorázových nápojových obalů z plastu a kovu.
Podle údajů polských regionálních úřadů dosáhlo v minulém roce nejvyšší úrovně recyklace Podleské vojvodství, kde se podařilo získat zpět 69,04 procenta obalů. Nejnižší hodnotu mělo Lubušské vojvodství, kde se podařilo získat zpět 45,54 procenta obalů.
Pro polskou armádu ale zůstává otázkou, zda lze environmentální pravidla bez úprav aplikovat i na situace, kdy vojáci působí mimo základny, na hranici, během cvičení nebo při krizových operacích.
